Spojené státy útokem ve Venezuele zkoušejí novou strategii rozšiřování svého politického vlivu v zahraničí. Už nemají zájem šířit do jiných států vlastní politické myšlení, ale spíše v nich zajišťovat potřebné prostředky či komodity. V diskusním pořadu Za pět minut dvanáct na Nově to uvedl bývalý velvyslanec ČR při NATO Jakub Landovský. Bývalý ministr zahraničí Cyril Svoboda (KDU-ČSL) je přesvědčen, že mezi USA, Čínou a Ruskem nastala dohoda o rozdělení sfér vlivu.

Podle Landovského Spojené státy zásahem ve Venezuele ukázaly, že jejich bezpečnostní politika neexistuje pouze na papíře, ale že reálně funguje. V praxi pak zkoušejí novou cestu, která nespoléhá na dlouhodobé obsazování zemí, jako tomu bylo v Afghánistánu nebo Iráku, kdy na sebe Američané zároveň přebírali břemeno správy země prostřednictvím okupačních sil.

USA podle něj nyní spíše zkoušejí přesným použitím síly dodat hodnověrnost své zahraniční politice. „Americkým zájmem již není šířit podobné systémy jako v USA, ale dosahovat strategických efektů, které se mohou týkat surovin či zamezení cizímu vlivu,“ dodal Landovský. Americký prezident Donald Trump pak podle něj chce například i Íránu ukázat, že je v některých případech ochoten použít sílu.

Svoboda upozornil, že Čína a Rusko proti americkému útoku protestovaly, ale pouze slovně. Spojené státy se teď podle něj pokusí v zemi politickou situaci stabilizovat a je možné, že jejich dohled nad Venezuelou bude fungovat jako určitá forma protektorátu. V současnosti USA v zemi nechtějí nové volby a dohodly se na vedení státu s bývalou viceprezidentkou Delcy Rodríguezovou. „Nechystá se teď velký politický převrat. Spojené státy to chtějí spíše stabilizovat v rukou rodiny Rodríguezových, protože bratr prezidentky je předseda parlamentu,“ dodal Svoboda.

13 fotografií v galerii

Celá situace podle Landovského i Svobody zároveň ukazuje, že Spojené státy chtějí podobné incidenty řešit na úrovni vlastního práva, nikoli mezinárodního. Zajatý Nicolás Maduro byl převezen před americké soudy a je v americké vazbě. Podle Landovského jde o demonstraci toho, že žádný z možných nepřátel USA není chráněn před americkým právním systémem.

Vystrčil v ostré diskuzi s Okamurou: Kdo nechce Ukrajině pomáhat zbraněmi, chce její kapitulaci

Politika

Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloš Vystrčil (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomio Okamura, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.

ČTK

Přečíst článek

Spojené státy americké v Latinské Americe pravidelně intervenovaly už ve 20. století v období studené války. Snahou bylo omezit vliv levicových stran, které často inklinovaly k politice Sovětského svazu, a namísto toho dosazovat pravicově orientované politiky nakloněné USA. Američtí prezidenti v tomto období odkazovali také na Monroeovu doktrínu z roku 1823, podle níž evropské mocnosti nemají právo zasahovat do záležitostí nezávislých států na americkém kontinentu.

Americké útoky na území cizích států nebyly výjimkou ani ve 21. století. Po teroristických útocích na New York v roce 2001 Spojené státy provedly invazi do Afghánistánu a o dva roky později do Iráku. V roce 2014 se připojily k bojům v Sýrii proti teroristické organizaci Islámský stát a v minulém roce společně s Izraelem provedly několik útoků v Íránu.

Odmítání zbraňové podpory Ukrajiny v boji proti ruské agresi není podle předsedy Senátu Miloš Vystrčil (ODS) snahou o mírové řešení konfliktu, ale o kapitulaci napadené země. Vystrčil to uvedl v pořadu Za pět minut dvanáct v diskusi s předsedou SPD a Sněmovny Tomio Okamura, podle něhož konflikt nemá vojenské řešení a je třeba usilovat o mír. Reagoval tak na odmítání SPD angažovat se v muniční iniciativě na pomoc Ukrajině.

„Nedodávat zbraně znamená kapitulaci Ukrajiny,“ prohlásil Vystrčil. „Pokud někdo nechce pomáhat zbraněmi, tak potom neusiluje o mír, ale o kapitulaci,“ uvedl k postoji SPD.

Okamura zopakoval, že pokud by SPD byla ve vládě sama, muniční iniciativu by zastavila úplně. „My jsme proti zasílání zbraní a peněz na Ukrajinu,“ prohlásil. Rozhodnutí vládní koalice jeho hnutí s ANO a Motoristy pokračovat alespoň v koordinaci dodávek zbraní označil za „kompromis umění možného“. SPD se podle Okamury podařilo prosadit do koaličního stanoviska, že Česko samo už nebude do muniční iniciativy přispívat finančně a nevyšle české vojáky na Ukrajinu.

FOTOGALERIE: Útoky ruských dronů na Ukrajině v letošním roce

9 fotografií v galerii

Vystrčil to pokládá za poškozování České republiky. Připomenul, že vláda se v programovém prohlášení zavázala podporovat suverenitu všech zemí a eliminovat rizika války v Evropě. „Nemanipulujte, nelžete, nevymýšlejte si,“ uvedl k Okamurově důrazu na českou suverenitu. Pokud by Ukrajina kapitulovala, Rusko se podle Vystrčila posune na slovenské hranice s NATO.

Okamura poznamenal, že Rusko už s NATO sousedí v Pobaltí. Podle něj by Evropa měla převzít iniciativu v mírových jednáních, Evropskou komisi v současné sestavě ale označil za neschopnou. Vystrčil Okamurovi vytkl, že chce silnou, bezpečnou a sebevědomou Evropu, ale přitom usiluje o referendum o vystoupení z EU a z NATO.

Západní vojáci na Ukrajině budou legitimními cíli, varuje Moskva

Politika

Rozmístění západních vojenských objektů a jednotek na Ukrajině bude Moskva považovat za zahraniční intervenci ohrožující Rusko a za legitimní cíl pro svou armádu, prohlásila mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová podle státní agentury TASS. Rusko dlouhodobě odmítá přítomnost vojáků západních zemí na Ukrajině, kterou v únoru 2022 vojensky napadlo a okupuje asi pětinu jejího území.

ČTK

Přečíst článek

Předseda SPD má zato, že kompromisní postoj koalice k muniční iniciativě neohrozí ve Sněmovně úterní vyjádření důvěry vládě v čele s Andrej Babiš (ANO). „Jsem přesvědčen o tom, že naše nová vláda bude mít důvěru,“ uvedl Okamura na dotaz, zda důvěru vládě dají i všichni poslanci jeho hnutí. Reagoval tak na vyjádření poslance SPD Jaroslava Foldyny, který uvedl, že s vyslovením důvěry bude mít kvůli muniční iniciativě problém.

Na muniční iniciativě spolupracuje Česko zejména s Nizozemskem a Dánskem. Loni Ukrajina dostala 1,8 milionu kusů munice, za celou dobu trvání iniciativy přes čtyři miliony kusů. Podle bývalého ministra zahraničí Jana Lipavského (za ODS) na munici pro Ukrajinu dárci věnovali 100 miliard korun, Česko přispělo dvěma až třemi miliardami korun. Podle Vystrčila vynesly českému státu transakce na daních deset miliard korun.