Český model muniční iniciativy pro Ukrajinu je výrazně efektivnější než obdobný estonský projekt, řekl končící vládní zmocněnec pro Ukrajinu Tomáš Kopečný. Předseda vítězného hnutí ANO Andrej Babiš iniciativu dlouhodobě kritizuje a mluvil o jejím zrušení, možném převzetí Severoatlantickou aliancí (NATO) či minimálně jejím auditu. Média také na podzim informovala o možném převzetí iniciativy Estonskem.

Podle Kopečného projekt dává smysl pravidelně auditovat. „Sám bych to udělal určitě. U každého programu, do nějž nastupuje nový management, to dává smysl, aby si ověřil, jestli se nevychýlil od původního záměru a jestli funguje dobře,“ řekl.

Skeptické výroky politici podle Kopečného zdůvodňují nejasnostmi, které by měly být vysvětleny. Analytici dříve řekli, že muniční iniciativa má pro Česko nejen ekonomické přínosy pro české zbrojařské firmy, ale také zlepšuje mezinárodní reputaci republiky. „Ta reputace nemusí být pro novou vládu důležitá u partnerů, kteří do toho dávají miliardy ze svého rozpočtu,“ řekl Kopečný.

Muniční iniciativa vznikla jako reakce na nedostatek evropské produkce a měla umožnit urychlené dodávky dělostřeleckých granátů, které Ukrajina potřebovala k obraně proti ruské armádě. Loni Ukrajina díky iniciativě obdržela 1,5 milionu dělostřeleckých granátů, letos zatím podle zářijových údajů 1,1 milionu. Celkem jde o zhruba 3,5 milionu kusů velkorážové munice.

Na tahu je Moskva. Ustoupí Putin v mírových jednáních?

Politika

Svět čeká další kolo vyjednávání o míru na Ukrajině. Diplomatická pozornost se v tuto chvíli soustředí na Moskvu, kam se mírové rozhovory přesouvají. V Kremlu se mají sejít prezident země Vladimir Putin a americký zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Jednat mají o upravené, devatenáctibodové verzi mírového plánu podporovaného USA.

nst

Přečíst článek

Nákup munice financují především západní státy. Česko na iniciativě spolupracuje zejména s Nizozemskem a Dánskem.

Estonsko, které má vlastní model podobné iniciativy, podle Kopečného nakupuje munici přes vlastní akviziční agenturu, zatímco český systém funguje flexibilněji, díky čemuž do něj mezinárodní partneři posílají násobně více peněz.

Kopečný uvedl, že od počátku byl s Estonskem v úzkém kontaktu a oba projekty se doplňovaly. Přesun koordinace pod estonské vedení by podle něj nemusel nutně omezit objem práce českých firem, pouze by se případně měnilo místo zdanění. Zdůraznil, že přenastavení iniciativy bude záviset na politickém rozhodnutí nové vlády.

Evropská centrální banka odmítla poskytnout záruku za platbu 140 miliard eur (3,4 bilionu korun) pro Ukrajinu. Podkopala tak plán EU na získání tzv. reparačního úvěru zajištěného zmrazenými ruskými aktivy, napsal list Financial Times s odvoláním na informace od několika úředníků.

ECB dospěla k závěru, že návrh Evropské komise je v rozporu s jejím mandátem. Tento postoj ještě více komplikuje snahu Bruselu zorganizovat úvěr krytý zmrazenými aktivy ruské centrální banky, která jsou uložena v belgickém depozitáři cenných papírů Euroclear.

Poté, co Belgie otázku reparační půjčky zablokovala na posledním summitu unie, mají se věcí zabývat šéfové států a vlád bloku na své prosincové schůzce. V reakci na postoj ECB začala komise pracovat na alternativních návrzích, které by poskytly dočasnou likviditu pro zajištění úvěru, uvedly zdroje.

Podle plánu komise by země EU poskytly státní záruky, aby zajistily sdílené riziko splácení úvěru. Představitelé Evropské komise ale uvedli, že jednotlivé země nebudou moci v případě nouze rychle získat hotovost, a to by mohlo trhy dostat pod tlak. Požádali proto ECB, zda by mohla být věřitelem poslední instance, tedy poskytovatelem nouzového úvěru v krajní situaci, pro Euroclear Bank, úvěrovou divizi belgické instituce. Tím by se předešlo případné krizi likvidity.

ECB komisi sdělila, že to není možné. Interní analýza ECB dospěla k závěru, že návrh Evropské komise by byl rovnocenný poskytování přímého financování vládám, protože centrální banka by pokrývala finanční závazky členských států. Tato praxe je ve smlouvách EU zakázána, protože má za následek vysokou inflaci a ztrátu důvěryhodnosti centrálních bank.

Od invaze Ruska na Ukrajinu v roce 2022 zmrazila EU ruská aktiva za zhruba 210 miliard eur.

České motory dominují i v éře dronů. Konkurence nás těžko dožene, říká šéf PBS

Zprávy z firem

Na přelomu tisíciletí se skupina PBS Group, která navazuje na více než 200 let starou brněnskou strojírenskou tradici, zabývala novou vizí. Vyhodnotila si různé signály ze světa a došla k závěru, že velkou budoucnost mají bezpilotní letouny. „Rozhodli jsme se, že naší parketou budou motory právě pro drony,“ řekl v rozhovoru pro Export.cz Milan Macholán, generální ředitel firmy PBS Velká Bíteš.

Jan Žižka

Přečíst článek

Proti půjčce pro Kyjev se postavila Belgie kvůli tomu, že by v případě, že ruská aktiva budou uvolněna a Moskva je bude moci požadovat zpět, nebyl Euroclear schopen peníze okamžitě vyplatit. Belgický premiér Bard De Wever uvedl, že plán EU je od základu špatný, a požaduje, aby se dalších 26 členských zemí unie přihlásilo k právně závazným zárukám, a podělily se o riziko splacení půjčky pro případ, že by sankce EU, které udržují ruská aktiva zmrazená, byly náhle zrušené. Sankce musí být obnovovány každých šest měsíců jednomyslným rozhodnutím. Některé země, včetně Maďarska, jsou však proti jejich prodlužování.

Spojené státy tlačí na mírovou dohodu mezi Ruskem a Ukrajinou. Belgie se obává, že potenciální mírová dohoda uzavřená mezi Washingtonem a Moskvou by mohla negovat sankce EU a přinutit Euroclear, aby peníze okamžitě vyplatil.

Podle návrhu EK by Ukrajina splatila peníze z půjčky pouze v případě, že Rusko bude souhlasit s vyplacením reparací Kyjevu.