Další problém pro švýcarské banky. USA vyšetřují Credit Suisse a UBS kvůli protiruským sankcím
Americké úřady vyšetřují švýcarské banky Credite Suisse a UBS, zda nepomáhaly ruským oligarchům vyhnout se sankcím, píše s odvoláním na své zdroje agentura Bloomberg. Americké ministerstvo financí podle ní rozeslalo předvolání i zaměstnancům některých velkých amerických bank.
Americký úřad se obrátil s žádostí o informace do Švýcarska ještě předtím, než se banka UBS o víkendu dohodla, že konkurenční Credite Suisse převezme. Ministerstvo spravedlnosti podle jednoho ze zdrojů zjišťuje, kteří zaměstnanci bank jednali s klienty, na které se vztahují sankce, a jak byli tito klienti v posledních několika letech prověřováni. Bankéři a poradci pak mohou být podrobeni dalšímu vyšetřování, aby se zjistilo, zda neporušili nějaké zákony.
Credit Suisse cílila na Rusy již před invazí
Credit Suisse se předtím, než západní země po invazi na Ukrajinu zavedly sankce, na bohaté Rusy zaměřovala. V době největšího rozmachu banka spravovala pro ruské klienty více než 60 miliard dolarů (1,3 bilionu korun), které Credit Suisse generovaly roční výnosy mezi 500 a 600 miliony dolarů.
Zánik bankovního gigantu Credit Suisse vyvolal otřesy na finančních trzích a zdá se, že zasadil i pořádnou ránu švýcarské pověsti stability a bezpečí. Způsob záchrany a převzetí UBS, angažmá švýcarských úřadů i regulátora přispěly k tomu, že reputace Švýcarska jako finančního centra je otřesená, píše CNBC.
„Finanční banánová republika.” Pověst Švýcarska se otřásá
Money
V době, kdy banka loni v květnu ukončila své podnikání s jednotlivými ruskými klienty, pro ně Credit Suisse držela asi 33 miliard dolarů, což je o 50 procent více než UBS, a to přesto, že je podnikání této společnosti v oblasti správy majetku rozsáhlejší.
Americké ministerstvo spravedlnosti loni zřídilo pracovní skupinu KleptoCapture, která má prosazovat sankce proti bohatým Rusům napojeným na ruského prezidenta Vladimira Putina. Americká vláda jim od té doby zabavila řadu jachet, soukromých letadel a luxusních nemovitostí.
Miliardové postihy
Banky mohou za porušení amerických sankcí čelit vážným postihům. Francouzská BNP Paribas byla v roce 2014 nucena zaplatit téměř devět miliard dolarů poté, co se přiznala americkým úřadům, že zpracovávala transakce pro sankcionované súdánské, íránské a kubánské subjekty.
V roce 2019 britská Standard Chartered Bank zaplatila více než miliardu dolarů za urovnání vyšetřování ministerstva spravedlnosti, ve kterém se bývalý zaměstnanec banky přiznal ke spiknutí související s porušením amerických sankcí vůči Íránu.
Po začátku ruské invaze na Ukrajinu loni v únoru téměř ihned stovky západních nadnárodních firem oznámilo svůj odchod z ruského trhu, a to i za cenu miliardových odpisů. Ale neučinily tak rozhodně všechny. Dosud v Rusku v nějaké míře fungují pivovarnické skupiny Heineken a Carlsberg, energetický BP, francouzský maloobchodní řetězec Auchan či lídr farmaceutického trhu Pfizer. Není podle nich lehké odejít, kvůli akcionářům, zaměstnancům i výhrůžkám znárodnění ze strany ruského státu, napsal deník The New York Times. 
Nechceme, nemůžeme. Proč velké západní firmy ani po roce neopustily Rusko
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
