Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Český průmysl zpomaluje, stavebnictví naopak prudce ožívá

Český průmysl zpomaluje, stavebnictví naopak prudce ožívá
ČTK
 nst
nst

Česká ekonomika v únoru ukázala smíšený vývoj. Zatímco průmyslová výroba dál rostla, její tempo už třetí měsíc v řadě zpomaluje, naopak stavebnictví se po lednovém poklesu vrátilo k výraznému růstu. Vyplývá to z aktuálních dat Českého statistického úřadu (ČSÚ).

Průmyslová produkce v únoru meziročně vzrostla o 1,3 procenta, po lednovém revidovaném růstu o 2,7 procenta. Meziměsíčně se zvýšila rovněž o 1,3 procenta. „Růst průmyslové výroby v únoru pokračoval. Ke kladnému výsledku nejvíce přispěly kovozpracující či automobilový průmysl. Záporným směrem vývoj nejvíce ovlivnila výroba elektřiny a plynu, kde se projevily zejména plánované odstávky v některých elektrárnách,“ uvedl ředitel příslušného odboru ČSÚ Radek Matějka.

Hodnota nových zakázek v průmyslu meziročně vzrostla o 1,6 procenta, přičemž zahraniční zakázky stouply o 2,5 procenta a tuzemské naopak mírně klesly o 0,3 procenta. Meziměsíčně ale objem zakázek klesl o šest procent, především kvůli vysoké srovnávací základně z ledna v automobilovém průmyslu. „Meziroční růst hodnoty nových zakázek v průmyslu nejvíce ovlivnilo odvětví výroby strojů a zařízení, kde přibyly zakázky směřující například do energetiky nebo do stavebnictví,“ uvedla Veronika Doležalová z ČSÚ. Naopak pokles zaznamenaly zakázky v automobilovém, chemickém, papírenském a textilním průmyslu.

Průmysl zároveň dál snižuje počet zaměstnanců. Jejich průměrný evidenční stav klesl meziročně o 1,1 procenta, zatímco průměrné mzdy vzrostly o 6,6 procenta.

Bytový dům ze dřeva ve Žďáru nad Sázavou

Levnější byty ze dřeva? Ve Žďáru nad Sázavou testují nový model

Nenápadný projekt na Vysočině může být důležitější, než se zdá. Ve Žďáru nad Sázavou roste jeden z prvních vícepodlažních bytových domů ze dřeva v Česku – a zároveň ukázka, jak by mohlo vypadat dostupné nájemní bydlení budoucnosti.

Přečíst článek

Stavebnictví posiluje

Naopak stavebnictví se po lednovém poklesu vrátilo k růstu. V únoru se stavební produkce meziročně zvýšila o 4,1 procenta a meziměsíčně o 0,8 procenta. Hlavním tahounem bylo pozemní stavitelství, tedy výstavba budov, které vzrostlo o 7,8 procenta. Inženýrské stavitelství, zahrnující například dopravní či energetickou infrastrukturu, naopak kleslo o 5,5 procenta.

Růst stavebnictví podpořila i silná bytová výstavba. Úřady v únoru vydaly 4676 stavebních povolení, meziročně o 6,6 procenta více. Podlahová plocha nových budov se zvýšila zhruba o pětinu. „Za únorovým růstem počtu vydaných stavebních povolení stála nová výstavba především bytových budov a tomu odpovídá i pětinový růst podlahové plochy nových budov,“ uvedla Petra Cuřínová z ČSÚ.

Počet zahájených bytů vzrostl meziročně o 45,9 procenta na 3923, dokončeno bylo 3222 bytů, což představuje zhruba pětinový nárůst. Růst byl patrný především u bytových domů.

Zaměstnanost ve stavebnictví naopak rostla. Průměrný evidenční počet zaměstnanců se zvýšil o dvě procenta a jejich průměrná mzda meziročně vzrostla o 2,8 procenta.

Data tak ukazují rozdílný vývoj dvou klíčových sektorů české ekonomiky – zatímco průmysl ztrácí tempo, stavebnictví se opírá o silnou poptávku, zejména v oblasti bytové výstavby.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Evropané se odvracejí od USA: Trump je pro ně větší hrozbou než Čína

Donald Trump
ČTK
 nst
nst

Spojené státy pod vedením Donalda Trumpa vnímají Evropané stále častěji jako hrozbu, nikoli jako spojence. Vyplývá to z nového průzkumu European Pulse, který pro server Politico a společnost beBartlet zpracovala agentura Cluster17.

Podle dat z březnového šetření ve Španělsku, Německu, Francii, Itálii, Polsku a Belgii označilo USA za blízkého spojence pouze 12 procent respondentů, zatímco 36 procent je považuje za hrozbu. Čínu přitom jako hrozbu vnímá 29 procent dotázaných.

Zhoršení vnímání Spojených států souvisí s kroky prezidenta Donalda Trumpa od jeho návratu k moci v lednu 2025. Ten zpochybnil závazky USA vůči NATO, pohrozil anexí Grónska a Kanady, uvalil cla na evropské spojence a zahájil válku s Íránem, do níž se evropské země odmítly zapojit.

Na úrovni jednotlivých států byla hrozba ze strany USA vnímána silněji než hrozba z Číny ve čtyřech ze šesti sledovaných zemí. Výjimkou byly pouze Francie a Polsko. Právě Polsko, které sousedí s Ruskem, zůstává nejvíce proamerické – jen 13 procent respondentů zde označilo USA za hrozbu.

Naopak ve Španělsku považuje Spojené státy za riziko 51 procent lidí, což je nejvíce ze všech zkoumaných zemí. V Itálii jde o 46 procent, v Belgii o 42 procent, ve Francii o 37 procent a v Německu o 30 procent.

Posílení vlastní obrany

Průzkum zároveň ukazuje rostoucí ambici Evropy posílit vlastní obranu. Celkem 86 procent respondentů se domnívá, že Evropa musí rozvíjet vlastní obranné kapacity, přičemž 56 procent s tím silně souhlasí. Podpora je obzvlášť vysoká v Polsku a Belgii (95 procent) a v Německu (89 procent).

Zároveň ale přetrvává zásadní rozpor. Ačkoli 76 procent respondentů podporuje vyslání armády na obranu spojence v NATO a 81 procent by podpořilo obranu členské země EU, ochota osobně se zapojit je výrazně nižší. Pouze 19 procent dotázaných by bylo ochotno bojovat se zbraní v ruce, zatímco téměř polovina by preferovala nevojenské role.

Průzkum také ukazuje, že Rusko zůstává hlavní bezpečnostní hrozbou – jako riziko ho vnímá 70 procent respondentů.

Názory Evropanů se liší také v otázce obranných výdajů. Zatímco 37 procent respondentů považuje současnou úroveň výdajů za odpovídající a stejný podíl ji považuje za nedostatečnou, 22 procent si myslí, že jejich země utrácí příliš. Například v Německu, Francii a Španělsku převládá názor, že by výdaje měly růst, zatímco v Itálii má nejsilnější zastoupení opačný postoj.

Grónsko

„Špatně řízený kus ledu.“ Trump kritizuje NATO a znovu vytahuje Grónsko

Americký prezident Donald Trump se zřejmě znovu zaměřil na Grónsko a současně zostřil kritiku NATO. Jak uvádí server CNBC, diplomatické důsledky války s Íránem odhalují rostoucí napětí mezi Washingtonem a jeho spojenci v alianci.

Přečíst článek

Rozdělení panuje i v otázce podpory Ukrajiny. Celkem 34 procent respondentů míní, že Evropa Ukrajině nepomáhá dostatečně, 31 procent považuje současnou pomoc za přiměřenou a 30 procent ji hodnotí jako příliš vysokou.

Navzdory těmto rozdílům zůstává podle Politico silná podpora kolektivní obrany, zejména v rámci NATO. Výsledky zároveň oživují debaty o zavedení povinné vojenské nebo civilní služby, kterou podporuje například 78 procent respondentů v Německu.

Průzkum European Pulse proběhl mezi 13. a 21. březnem na vzorku 6 698 respondentů ve šesti evropských zemích.

Související

Trumpova cla mohou snížit atraktivitu USA

Lukáš Kovanda: Čínské zboží si cestu do světa vždycky najde. Ať se Trump třeba staví na hlavu

Přečíst článek

Rutte v Bílém domě připustil selhání některých zemí NATO

Mark Rutte a Marco Rubio
ČTK
 nst
nst

Generální tajemník NATO Mark Rutte po jednání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem uvedl, že většina evropských členů aliance Spojeným státům během války proti Íránu pomohla. Zároveň ale připustil, že některé země v této zkoušce neuspěly.

Rutte to řekl v rozhovoru pro CNN po více než dvouhodinové schůzce v Bílém domě. Podle něj šlo o „velmi upřímnou a otevřenou diskusi“, během níž mu Trump znovu sdělil své zklamání z NATO. „Je zjevně zklamaný z mnoha spojenců a já jeho postoj chápu,“ uvedl Rutte.

Některé země selhaly

Na otázku, zda některé členské státy aliance selhaly, odpověděl: „Ano, některé z nich, ale převážná většina evropských zemí splnila to, co pro takový případ slíbila.“ Podle něj evropské státy pomáhaly například logisticky a plnily své závazky, konkrétní země ale nejmenoval.

Trump po schůzce svou kritiku zopakoval na sociální síti. „NATO tu nebylo, když jsme je potřebovali, a nebude tu ani tehdy, až je budeme potřebovat znovu. Pamatujte na Grónsko,“ napsal velkými písmeny. Narážel tak na nedávný spor o toto autonomní území Dánska.

Podle mluvčího NATO vedli Rutte s Trumpem otevřenou diskusi o otázkách společné bezpečnosti. Šéf aliance zároveň zdůraznil, že spojenci musí vyvíjet větší úsilí, aby byla aliance silnější a spravedlivější.

Napětí v alianci však zřejmě nekončí. Deník The Wall Street Journal uvedl, že Trumpova administrativa zvažuje kroky proti některým členským zemím, které podle ní nebyly ve válce proti Íránu dostatečně nápomocné. Ve hře je například přesun amerických vojsk nebo uzavření základny v některé evropské zemi.

Trump už dříve pohrozil i odchodem Spojených států z NATO, k tomu by ale potřeboval souhlas Kongresu.

Karel Pučelík: Vítězi války jsou ultrabohatí. Jako vždycky

Máme to nejhorší za sebou? S Donaldem Trumpem v Bílém domě to nemůže s jistotou nikdo nemůže tvrdit, ani on sám. Prozatímní vyústění konfliktu s Íránem však působí značně bizarně. Vítěz se hledá těžko, zato poražených jsou zástupy. Patříme mezi ně my všichni.

Přečíst článek

Podle mluvčí Bílého domu Karoline Leavittové chtěl Trump s Ruttem řešit i tuto možnost. Prezident se podle ní domnívá, že NATO během konfliktu s Íránem selhalo.

Rutte, který s Trumpem udržuje blízký vztah, podle serveru Politico přijel do Bílého domu s cílem zmírnit napětí a zabránit dalšímu prohlubování sporů v alianci.

Ještě před schůzkou s Trumpem jednal Rutte také s americkým ministrem zahraničí Marcem Rubiem. Diskutovali mimo jiné o válce s Íránem, snahách o ukončení konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou a o posílení spolupráce mezi spojenci v NATO.

Související

Šéf NATO Mark Rutte a americký prezident Donald Trump

Karel Pučelík: Najde „neviditelný“ Mark Rutte pro NATO místo v trumpovském světě?

Přečíst článek
Doporučujeme