Vyberte si z našich newsletterů

Přihlásit odběr

Češi čekají na moderní léky skoro dva roky. Dostupnost nových terapií se zhoršila

Léky
iStock
 nst
nst

Čeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dříve. Podle nové analýzy EFPIA Patients W.A.I.T. Indicator 2025 se průměrná doba čekání na moderní léčbu v Česku za poslední dva roky prodloužila o půl roku na 659 dní. Zhoršila se také dostupnost nových přípravků: z celkem 168 sledovaných molekul se k pacientům dostala jen polovina.

Čeští pacienti čekají na moderní léčbu v průměru 659 dní od chvíle, kdy je nový lék schválen Evropskou lékovou agenturou. Vyplývá to z nové analýzy Patients W.A.I.T. Indicator 2025, kterou každoročně zveřejňuje Evropská federace farmaceutického průmyslu a asociací EFPIA.

Za poslední dva roky se tak čekání na inovativní léky v Česku prodloužilo přibližně o půl roku. Tuzemští pacienti čekají déle než pacienti v řadě jiných evropských zemí, například v Rakousku či Maďarsku. Česko se zároveň dostává pod průměr Evropské unie.

K pacientům se dostane jen polovina nových léků

Zhoršení se netýká pouze rychlosti vstupu nových léčiv do systému. Po několika letech klesl také počet přípravků, které se k českým pacientům vůbec dostanou. Ze 168 sledovaných nových molekul bylo v Česku dostupných 84, tedy přesně polovina. V předchozím období činila dostupnost 62 procent.

Česká republika si sice v evropském srovnání stále vede lépe než většina zemí, odstup od nejúspěšnějších států se ale zvětšuje. V Německu dosahuje dostupnost inovativních léčiv 93 procent, v Rakousku 85 procent a v Itálii 79 procent.

Bitva o hubnutí se přesouvá za hranice USA. Novo chystá globální start pilulky Wegovy

Novo Nordisk se připravuje na uvedení pilulky Wegovy mimo Spojené státy a do expanze se chystá vstoupit naplno. Firma sází na silný zájem pacientů, telemedicínu i rostoucí poptávku po lékové formě, která by mohla rozšířit trh s přípravky na hubnutí za hranice injekční léčby.

Přečíst článek

„Za každým číslem o dostupnosti léčby stojí konkrétní pacient. Inovativní léky dokážou prodloužit život a zlepšit jeho kvalitu a přinášejí nové možnosti tam, kde dříve účinná léčba neexistovala,“ uvedl Mehrdad Doustdar, předseda představenstva Asociace inovativního farmaceutického průmyslu.

Schválení léku nestačí

Podle AIFP nestačí, aby byl lék pouze schválen. Klíčové je, aby se reálně dostal k pacientům.

Za poslední dva roky jsme se v tomto měřítku zhoršili o téměř šest měsíců. To znamená, že ve chvíli, kdy je nový lék schválen Evropskou lékovou agenturou, český pacient bude v průměru čekat ještě 659 dní, tedy rok a deset měsíců,“ upozornil výkonný ředitel AIFP David Kolář.

Za delším čekáním podle něj nestojí jediná příčina. Hodnocení nových léčiv je složitější než dříve, protože inovativní terapie bývají komplexnější a často jsou určeny pro menší skupiny pacientů. Náročnější je proto nejen odborné hodnocení, ale také vyjednávání mezi farmaceutickými firmami a zdravotními pojišťovnami. Samotná jednání podle AIFP trvala v průměru o měsíc déle než v předchozích letech.

Kolář zároveň upozorňuje na tlak, pod kterým je Státní ústav pro kontrolu léčiv. Ústavu podle něj přibývá agenda, mimo jiné v souvislosti se společným evropským HTA hodnocením, personální kapacity se ale dlouhodobě nezvyšují.

Nové léky brzdí omezení i regionální rozdíly

I když se nové léky do Česka dostanou, pacienti k nim často nemají plný přístup. Devět z deseti inovativních léčiv má podle AIFP větší či menší indikační nebo preskripční omezení, případně jsou dostupná jen přes paragraf 16.

„Pro Českou republiku je typické, že nové léky sem umíme dostat, ale přes všechny limitace se k nim dostane jen část pacientů, kteří by je potřebovali,“ uvedl Kolář.

Tichý zabiják plic. Češi jsou v jeho odhalení napřed

Nenápadný kašel, zadýchávání nebo únava. Příznaky, které lidé často podceňují. Za nimi se ale může skrývat vážné onemocnění – plicní fibróza. Lékaři varují, že klíčem k úspěšné léčbě je včasný záchyt. Ten dnes stále častěji umožňuje i vyšetření původně určené pro odhalení rakoviny plic. A Češi ve screeningu udávají tempo.

Přečíst článek

Dostupnost moderní léčby navíc závisí i na místě bydliště. Většina nových léků je dostupná hlavně ve specializovaných centrech, která jsou soustředěna zejména ve větších městech. Pacienti v regionech tak mohou mít menší šanci se k terapii dostat.

Část léčby by mohla být blíž pacientům

Jednou z cest ke zlepšení má být revize nastavení specializované centrové péče. Centralizace má podle AIFP v řadě případů smysl, u některých léků ale může zbytečně prohlubovat regionální rozdíly. Část léčby by mohla být pacientům dostupná blíže jejich bydlišti.

Ministerstvo zdravotnictví zároveň připravuje rozvolnění některých preskripčních omezení. Od 1. července by vybrané léčivé přípravky mohli nově předepisovat také praktičtí lékaři, což je běžné v řadě evropských zemí.

AIFP upozorňuje také na nutnost aktualizace hranice ochoty platit, kterou při hodnocení léků používá Státní ústav pro kontrolu léčiv. Tato hranice je podle asociace beze změny od roku 2011. Metodiky zdravotních pojišťoven, které určují maximální hrazenou částku za léčbu, se zase nezměnily od roku 2018.

Do dostupnosti promlouvá i globální cenová politika

Do dostupnosti moderních léků mohou promlouvat i globální faktory. AIFP zmiňuje například americkou cenovou politiku Most Favoured Nation, podle níž mají být ceny léčiv v USA odvozovány od nejnižších cen v referenčních zemích. Mezi nimi jsou i evropské státy včetně České republiky.

Podle Koláře proto Česko není izolovaným trhem. Ceny nastavené v Česku mohou ovlivňovat referenční systémy v dalších zemích a tím i rozhodování farmaceutických firem o investicích, výzkumu či uvádění nových terapií na trh.

Inovativní léčba může šetřit veřejné rozpočty

AIFP a ekonomové zároveň zdůrazňují, že inovativní léčba není jen nákladem pro zdravotnictví. Podle Aleše Roda, výkonného ředitele Centra ekonomických a tržních analýz, mohou moderní terapie šetřit veřejné rozpočty tím, že lidem umožní zůstat déle ekonomicky aktivní, sníží počet hospitalizací a omezí potřebu sociálních dávek či dlouhodobé péče.

„Dostupnost inovací není náklad, ale racionální investice. Inovativní léčba umožňuje lidem pokračovat v běžném životě. Státu tak přináší úspory v řádech miliard korun ročně a zároveň posiluje dlouhodobou výkonnost celé ekonomiky,“ uvedl Rod.

Negativní trend se podle AIFP musí zastavit

Podle autorů analýzy je letošní výsledek varováním, že i relativně dobře fungující systém je nutné průběžně upravovat. Pokud se negativní trend nezastaví, bude se podle AIFP dále prodlužovat doba, po kterou čeští pacienti čekají na účinnější léčbu, lepší kvalitu života i větší šanci na zvládnutí nemoci.

VYŠEL JARNÍ NEWSTREAM CLUB 

Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.

Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.

V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.

Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.

Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.

Související

Po pětapadesátce nenajdete skoro nikoho bez problému, varují lékaři
video

Češi žijí déle, ale ne zdravěji. Po pětapadesátce nenajdete skoro nikoho bez problému, varují lékaři

Přečíst článek
Vytvořit „stát dlouhověkosti“ může být dost rizikové

Vytvořit „stát dlouhověkosti“ může být dost rizikové. Rodí se nový přístup k bezpečnosti medicíny

Přečíst článek

Gymnázium už není jediná jistota. Technické obory otevírají cestu k dobře placené práci

V květnu se konají přijímací zkoušky
Profimedia
Michal Nosek

Přijímačky na střední školy nejsou jen bojem o místo ve třídě. Stále více se ukazuje, že jde o jedno z prvních zásadních kariérních rozhodnutí. Českým firmám rychle chybějí lidé, kteří umějí propojit řemeslo s technologiemi, elektronikou a automatizací. Roste proto poptávka po CNC operátorech, elektromechanicích, servisních technicích nebo autoelektrikářích – a spolu s ní i nástupní mzdy.

Tisíce žáků a rodičů v těchto týdnech řeší, kam po základní škole. V roce 2026 mohli uchazeči v prvním kole podat až tři přihlášky na obory bez talentové zkoušky a jednotné přijímací zkoušky do čtyřletých oborů proběhly 10. a 13. dubna. Druhé kolo přijímacího řízení navazuje od 19. do 25. května, tedy ve stejném týdnu, kdy pracovní portál JenPráce.cz zveřejňuje aktuální data o rostoucí poptávce po technických profesích.

Podle Michala Španěla, datového analytika a manažera JenPráce.cz, už neplatí, že technický nebo řemeslný obor je jen náhradní variantou pro ty, kteří se nedostanou na gymnázium.

„Technické obory dnes rozhodně nejsou nouzovou volbou. U řady z nich vidíme kombinaci vysoké poptávky, rostoucích mezd a rychlého nástupu moderních technologií,“ říká Španěl.

Rodiče často sází na gymnázia, trh práce ale ukazuje jiný trend

Gymnázium bývá v rodinách stále vnímáno jako bezpečná volba, která nechává dítěti otevřenou budoucnost. Pracovní trh se ale výrazně proměnil. Firmy stále více hledají lidi s konkrétními technickými dovednostmi, kteří se nebojí technologií a dokážou se přizpůsobit moderním provozům.

Význam odborného vzdělávání potvrzují i dlouhodobá data Národního pedagogického institutu. Odborné vzdělávání má v českém systému silné postavení a zaměstnanost jeho absolventů ve věku 20 až 34 let je nad průměrem Evropské unie.

„Dobře zvolený technický obor dnes otevírá cestu jak k rychlému nástupu do práce, tak k dalšímu studiu,“ doplňuje Španěl.

Nejrychleji rostou profese spojené s automatizací

Data JenPráce.cz za duben 2026 ukazují, že český pracovní trh v řemeslných a technických profesích prochází výraznou změnou. Zatímco dříve firmy sháněly hlavně klasické stavební profese, dnes roste především zájem o pracovníky, kteří kombinují manuální zručnost s moderními technologiemi.

Mezi nejpoptávanější profese patří operátor NC/CNC strojů, elektrikář, servisní technik, zámečník, elektromechanik, svářeč, mechanik, lakýrník nebo automechanik.

Nejrychlejší meziroční růst poptávky hlásí profese napojené na automatizaci, výrobu a elektroniku. U CNC operátorů vzrostla poptávka o 35 procent, u programátorů CNC a PLC strojů o 25 procent, u elektromechaniků o 19 procent a u autoelektrikářů o 17 procent.

Farmářská škola

Pět nápadů, které mění Česko. Od recyklace pneumatik po stromy sledované z vesmíru

Z odpadu vyrábějí suroviny, učí děti zadržovat vodu, proměňují obce v soběstačnější místa a sledují zdraví stromů pomocí satelitů. Soutěž E.ON Energy Globe vybrala pět finalistů letošního ročníku. O tom, kdo získá půl milionu korun, rozhodne veřejnost.

Přečíst článek

Řemeslo se mění: méně stereotypu, více technologií

Moderní řemeslo už dávno není jen práce rukama. Ve výrobě, servisu i automotive se stále více používají automatizované linky, robotika, digitální diagnostika a chytré systémy. Firmy proto hledají pracovníky, kteří zvládnou manuální práci, ale zároveň rozumějí softwaru, elektronice a technickým procesům.

Proměna se netýká jen průmyslu. Technologie a umělá inteligence pronikají i do tradičních služeb, například do stínicí techniky, podlahářství nebo plánování zakázek.

„Řemeslo zůstává základem, ale výrazně se mění prostředí kolem něj. Trendem je kombinace poctivé manuální práce s technologiemi, automatizací a digitálním zákaznickým servisem,“ říká Marek Pščolka z firmy Žaluzieee.

Podle něj je důležité mladým lidem ukazovat, že technický nebo řemeslný obor neznamená odchod mimo moderní ekonomiku. Naopak, moderní řemeslník dnes používá digitální plánování, chytré nástroje i online komunikaci se zákazníkem.

Firmy zvyšují mzdy. Nejvíc si polepšili autoelektrikáři

Silná poptávka se promítá i do nástupních mezd. Podle dat JenPráce.cz patří mezi nejlépe placené technické a řemeslné profese elektrikáři, elektromechanici, servisní technici nebo autoelektrikáři.

Nejvýraznější růst zaznamenali autoelektrikáři. Jejich průměrná nástupní mzda dosahuje 43 400 korun a meziročně vzrostla o 14 procent. Programátoři CNC a PLC strojů mají průměrnou nástupní mzdu 40 500 korun, což představuje růst o 12 procent. Elektromechanici jsou na stejné částce a jejich mzdy vzrostly o 11 procent.

Servisní technici nastupují v průměru za 41 500 korun, elektrikáři za 40 500 korun, svářeči a automechanici za 39 600 korun, zámečníci za 39 tisíc korun a CNC operátoři za 38 600 korun.

Z dat vyplývá jasný trend: čím více se řemeslo propojuje s technologiemi, tím větší hodnotu má pro zaměstnavatele.

Mladí preferují nákupy v klasických obchodech

Generace Z překvapuje obchodníky. Kamenné prodejny u mladých porážejí online nákupy

Mladí lidé z generace Z rozhodně nezavrhují kamenné obchody. 70 procent středoškoláků a 75 procent vysokoškoláků v nich nakupuje pravidelně. Klasické nakupování si zachovává silnou roli hlavně u oblečení a bot, dále u kosmetiky a také u jídla.

Přečíst článek

AI technikům práci nebere, naopak zvyšuje jejich cenu

Automatizace a umělá inteligence bývají často spojovány s obavou ze ztráty pracovních míst. U technických řemesel je ale efekt spíše opačný. Nové technologie musí někdo instalovat, seřizovat, opravovat, servisovat a diagnostikovat.

„Řemeslníci se kvůli AI o práci bát nemusí. Naopak vznikají nové technické specializace a firmy potřebují pracovníky, kteří budou moderní technologie obsluhovat a servisovat,“ říká Španěl.

Podle něj je proto důležité, aby se firmy do výchovy budoucích pracovníků zapojovaly už během studia a nečekaly až na hotové absolventy.

Technické obory jako šance do budoucna

Přijímačky tak nejsou jen administrativním krokem mezi základní a střední školou. Stále více se stávají prvním krokem k budoucí profesi. A zatímco část rodičů stále vnímá technické vzdělání optikou minulosti, firmy už řeší budoucnost: automatizované provozy, chytrý servis, robotiku, diagnostiku a nedostatek lidí, kteří tyto technologie zvládnou obsluhovat.

Technické a řemeslné profese tak už nejsou opakem moderní ekonomiky. Naopak se stávají její důležitou součástí. Pro žáky, kteří se rozhodují o střední škole, to může být silný argument, proč dát technickému oboru šanci.

Související

Dalibor Martínek: Blíží se přijímací zkoušky na střední. Stát fatálně selhává, hází dětem klacky pod nohy

Přečíst článek

Koncesionářské poplatky mají skončit, plán ale drhne. Financím vadí nejasné financování

Koncesionářské poplatky mají skončit, plán ale drhne. Financím vadí nejasné financování
Profimedia
 ČTK

Konec koncesionářských poplatků má nahradit financování České televize a Českého rozhlasu ze státního rozpočtu. Jenže ministerstvo financí tvrdí, že návrh ministerstva kultury má vážné nedostatky. Chybí mu jasný zdroj peněz i dopady nižších příspěvků na hospodaření obou médií. Resort požaduje přepracování návrhu zákona.

Ministerstvo financí (MF) požaduje přepracování návrhu zákona o médiích veřejné služby, který připravilo Ministerstvo kultury. Současné znění návrhu má podle MF velké nedostatky a vytváří mnoho nových problémů, uvedlo ministerstvo v připomínkách, které k zákonu vzneslo. Upozornilo také, že návrh neřeší, z jaké rozpočtové kapitoly by Česká televize (ČT) a Český rozhlas (ČRo) měly dostávat peníze.

Příspěvky mohou být nižší než současné rozpočty

„Návrh zákona neobsahuje informaci, z jaké kapitoly státního rozpočtu má být příspěvek poskytován, ani jakým způsobem a kterým orgánem státu bude jeho výše stanovována,“ uvedlo MF. Ministerstvo žádá doplnit, že se příspěvek bude vyplácet z prostředků Ministerstva kultury. Resort dále upozornil, že návrh nestanovuje termín, do kdy musí stát peníze oběma médiím vyplatit ani jak budou celoroční příspěvky rozloženy do splátek.

„V případě, že mají být média veřejné služby financována z významné části ze státního rozpočtu, měl by zákon zároveň stanovit povinnost sestavovat jejich rozpočet nejen na příslušný kalendářní rok, ale i na dva následující roky,“ upozornilo dále ministerstvo. Státní rozpočet se standardně připravuje včetně výhledu na následující dva roky.

Resort také upozornil, že výše státních příspěvků pro obě média na příští rok odpovídá jejich příjmům z koncesionářských poplatků v roce 2024. Loni a letos ale ČT i ČRo hospodařily s vyšším rozpočtem a důvodová zpráva k zákonu nijak neupřesňuje, jak na média snížení částky dopadne. Zpráva neobsahuje ani zdůvodnění, proč jsou příspěvky nastaveny na tuto konkrétní částku.

Zásadní připomínky k návrhu vzneslo dříve i Ministerstvo vnitra. Upozornilo, že zrušení koncesionářských poplatků by způsobilo výpadek příjmů České pošty v objemu 275 milionů korun ročně. Česká pošta výběr poplatků zajišťuje.

Ministr kultury Oto Klempíř

Klempíř chce rychle prosadit změny ve financování ČT a ČRo. Opozice mluví o paskvilu

Ministr kultury Oto Klempíř počítá s tím, že vláda rychle prosadí zákon měnící financování médií veřejné služby. Česká televize a Český rozhlas by podle návrhu už neměly být placeny z koncesionářských poplatků, ale pevnou částkou ze státního rozpočtu. Opozice, odborníci i vedení obou médií návrh kritizují.

Přečíst článek

V připomínkovém řízení k návrhu zákona žádné připomínky nevzneslo pouze ministerstvo životního prostředí. Ostatní resorty měly většinou zásadní výhrady k materiálu, stejně jako například odbory, zaměstnavatelské svazy nebo samosprávy.

Podle návrhu ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy) by ČT a ČRo měly místo koncesionářských poplatků dostávat pevnou částku ze státního rozpočtu. Změna by měla nabýt účinnosti od příštího roku. Zákon kritizují odborníci, opozice i vedení obou médií. Pracovníci ČT a ČRo vstoupili 22. dubna do stávkové pohotovosti. Žádají vládu, aby od záměru upustila. Ministerstvo kultury v minulosti uvedlo, že cílem návrhu zákona není oslabit nebo poškodit veřejnoprávní instituce, ale naopak nastavit stabilní, transparentní a dlouhodobě udržitelný systém jejich fungování.

V Praze se dnes na akci Milionu chvilek na podporu ČT a ČRo sešly tisíce lidí

„Ruce pryč od médií.“ Prahou prošel pochod na podporu veřejnoprávních médií

Na Staroměstském náměstí v Praze se vpodvečer sešly tisíce lidí na podporu České televize a Českého rozhlasu. Podle zpravodaje České tiskové kanceláře drželi účastníci české vlajky a transparenty na podporu veřejnoprávních médií. Na akci dohlíželi policisté včetně antikonfliktního týmu.

Přečíst článek

Související

Doporučujeme