Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Hledáte nejlepší podmínky pro život v Česku? Většinu z nás asi napadne, že se nacházejí ve velkých městech. Ovšem není tomu tak. Vítězem je město na severu Čech.
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Děti míří zpátky do škol a je to právě školství, co hraje prim v politických vyjednáváních o státním rozpočtu na příští rok. Je to podobné jako loni, kdy se také ve školství hledaly úspory, byť v mnoha oblastech je ve školství peněz málo. Nedá se nesouhlasit s názorem, že do kvalitního vzdělání se vyplatí investovat, jenže nehledě na to, kolik školství ze státní kasy dostane, kvalitní vzdělání je v nedohlednu a rodiče za něj stejně musejí platit po vlastní ose.
Tři roky trval doposud největší výzkum základního příjmu. Konal se ve státech Illinois a Texas a financoval jej Sam Altman z OpenAI. Nyní výzkumníci představili studii, v nichž popisují dopady tohoto společensko-ekonomického experimentu. Hlavní sdělení? Lidem se zvýšila životní úroveň. A ne, většina z nich kvůli penězům zdarma nepřestala pracovat.
Ministr Mikuláš Bek chce zjevně zanechat v české politice opravdu silnou stopu. Ačkoli aktuální vláda je již ve druhé polovině funkčního období a zásadnější pohyby od ní již nikdo nečeká, ve školství se chystá revoluce. Zejména u odborných škol by mohla být klasická maturita nahrazena projektem, který by více připoutal studenta s praxí.
Jen pár dnů po operaci kolene už Věra Komárová prezentovala automatizovanou výrobní linku ve své brněnské továrně na výrobu kosmetických produktů. Neodradila jí ani skrývaná bolest ani náročný celodenní program. S neutuchající energií totiž řídí už dvacet let strategii kosmetické značky Dermacol, ve které se podílí na vývoji novinek i jejich obalů. Stala se dokonce i hlavní tváří současné reklamní kampaně značky. Plánuje také netradiční investice, které se už pár let týkají nejen firmy, ale především i vzdělávání, jak prozradila v exkluzivním rozhovoru pro newstream.cz.
Květnové peklo přijímaček na střední škole v Praze a dalších velkých městech se může opakovat. Včera sice zprávami proběhly informace, že už to politici vyřešili. Jenže to není pravda. A bohužel úplně reálně hrozí, že rodiče i děti narazí do přijímačkové zdi zase. A bude je čekat podobné martýrium s rizikem, že se dostanou jen na takové školy, na které nechtějí.
Co vlastně znamená pro pracovní proces pojem umělá inteligence, si mnoho lidí ještě neumí představit. Ale pozor, jak říká Hana Součková, šéfka české pobočky globálního technologického lídra, společnosti SAP, díky nástupu této éry přijde v příštích letech o svou spokojenou práci v kanceláři asi tak miliarda lidí po celém světě. Je proto dobré se připravit na budoucí, rychle přicházející dobu. Učitelé by měli zapomenout na Marii Terezii. Je tu nová technologická revoluce.
Už druhé kolo sbírky Piana do škol Nadace Karel Komárek Family Foundation, které odstartovalo v prosinci loňského roku, má podpořit i pětice benefičních koncertů. Sérii odstartuje koncert slovenské kapely No Name na Bořislavce.
Oboustranný🎨🎨🎨 obraz Nevěstka od Josefa Čapka se v neděli vydražil za 30,6 milionu korun včetně aukční přirážky. Dosavadní autorský rekord byl 18 milionů korun. Vyvolávací cena obrazu Nevěstka byla osm milionů korun. Informovala o tom Terezie Kaslová z Galerie Kodl.
