Nově postavená pražská koalice si za jednu ze svých priorit bere školství. Zástupci Starostů, ODS a Prahy sobě deklarují, že chtějí pomoci učitelům, chtějí stavět školy. Je to takové lákavé téma. Pravdou je, že gymnázia nemají kapacity, studenti jsou trýzněni Cermatem, všichni na to hledí a mládež nemá kde studovat.
Česko patří podle poslední zprávy OECD mezi státy s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných lidí. Takzvané terciární vzdělání má v Česku 27 procent lidí ve věku 25 až 64 let, průměr zemí Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) je 42 procent.
Na komentář Dalibora Martínka s titulkem „Bordel kolem maturit. Kdo je tady hloupý? Vláda, nebo studenti,“ který jsme vydali 9. května, reagovala řada čtenářů. Některé z reakcí zveřejňujeme.
Harvardova univerzita v americké Cambridgi podala tento týden žalobu na Trumpovu administrativu za hrozbu, že úřady zruší financování školy, pokud před ní univerzita nesklopí uši. Žaloba je jasně definovaným postupem, jímž se vzdělaný svět brání vpádu barbarů.
Rodiče a děti i letos narazili do přijímačkové zdi v Praze, Brně a dalších velkých městech. Testy Cermatu spolu s dlouhodobě nedostatečnou kapacitou všeobecných středních škol jsou obrovskou ostudou této země a opravdovým zločinem na mladé generaci. Česko nemá jiné zdroje, než ty lidské (žádné zázračné suroviny tady neobjevíme), marníme je a dětem strašně ubližujeme.
„Nikdy se nedívám na to, kde kandidát studoval“, píše ve výročním dopise akcionářům Berkshire Hathaway Warren Buffett. Čtyřiadevadesátiletá investiční legenda si dokonce myslí, že diplom z univerzity není třeba, když má člověk obchodní talent.
Vysokoškolák s delší praxí má o polovinu vyšší příjem než středoškolák. Absolventi vysokých škol magisterského a inženýrského stupně mají průměrný plat po více než deseti letech praxe 76 360 korun, což je o 25 900 korun více než středoškoláci s maturitou, vyplývá z analýzy Platy.cz.
Hledáte nejlepší podmínky pro život v Česku? Většinu z nás asi napadne, že se nacházejí ve velkých městech. Ovšem není tomu tak. Vítězem je město na severu Čech.
Jako rodič jsem tématu jakýchsi zkoušek dosud nevěnoval pozornost. Děti chodí do školy, dobře se učí, nosí jedničky. Jsem rád, že v době, kdy musím pracovat, se naučí ve škole něco nového. Dává to dobrý smysl, rodič je v práci, dítě ve škole. To je asi základní myšlenka školství.
Děti míří zpátky do škol a je to právě školství, co hraje prim v politických vyjednáváních o státním rozpočtu na příští rok. Je to podobné jako loni, kdy se také ve školství hledaly úspory, byť v mnoha oblastech je ve školství peněz málo. Nedá se nesouhlasit s názorem, že do kvalitního vzdělání se vyplatí investovat, jenže nehledě na to, kolik školství ze státní kasy dostane, kvalitní vzdělání je v nedohlednu a rodiče za něj stejně musejí platit po vlastní ose.
Tři roky trval doposud největší výzkum základního příjmu. Konal se ve státech Illinois a Texas a financoval jej Sam Altman z OpenAI. Nyní výzkumníci představili studii, v nichž popisují dopady tohoto společensko-ekonomického experimentu. Hlavní sdělení? Lidem se zvýšila životní úroveň. A ne, většina z nich kvůli penězům zdarma nepřestala pracovat.
