Studie Mezinárodního měnového fondu (IMF) ukazují, že růst ceny ropy o desetinu zvýší inflaci asi o 0,4 procentního bodu a že tento efekt postupně slábne. Dopad vojenského konfliktu kolem Perského zálivu na růst cen dnes nikdo odhadnout nedokáže. Klíčové totiž je, jak dlouho potrvá. A rekordní inflaci po covidu nezpůsobil jen samotný šok, ale hlavně masivní tisk peněz a fiskální stimulace, připomíná v rozhovoru pro Newstream ekonom a zakladatel společnosti Algorithmic Investment Management Pavel Kohout.

Jaký dopad na inflaci to bude mít konflikt v Perském zálivu?

Zásadním problémem, který znemožňuje jakýkoliv odhad, je, že se neví, zda ten vojenský konflikt bude krátký, nebo dlouhý. Tedy zda půjde o týdny, měsíce, nebo půl roku či rok. A záleží také na tom, do jaké míry se podaří odstranit ta úzká místa, jako je Hormuzský průliv. Doteď o něm málokdo slyšel, a najednou hýbe světem. Takže ptáte-li se mě, jaký dopad na inflaci to bude mít, odhadnuté to nemám. Předpověď dalšího vývoje je spíš v duchu „nebude-li pršet, nezmoknem“.

Co to znamená?

Pokud bychom se bývali podívali na ceny ropných futures minulý týden, z časové struktury vyplývalo, že trh počítal s krátkodobým vzepětím, ale že by cena měla v horizontu týdnů jít zase dolů. Nevíme ale, jak to bude vypadat během tohoto týdne. Jestli časová struktura cen futures zůstane podobná, anebo zda se vychýlí směrem nahoru, protože trh bude očekávat dlouhodobě vyšší ceny.

Když se podíváme, co způsobila pandemie covidu, která kromě jiného narušila globální dodavatelské řetězce. Plyne z toho nějaké poučení, jak by mohl inflaci ovlivnit zmíněný konflikt v Perském zálivu?

Pokud jde o pandemii koronaviru, tam bylo poměrně brzy zřejmé, že nejde o šok na pár týdnů. Navíc se později ukázalo, že velmi silný inflační účinek neměl jen samotný covid, ale především reakce vlád a centrálních bank. Do ekonomiky přišlo během krátké doby mimořádné množství peněz, zatímco nabídka zboží a služeb byla narušená. Proto se inflační tlak projevil i s výrazným zpožděním a dozníval ještě v roce 2022. To je důležité poučení i pro dnešek: v ekonomice často působí setrvačnosti a zpoždění, takže příčina a následek od sebe nebývají vzdálené dny, ale spíše čtvrtletí nebo i roky. V tomto smyslu je správné říci, že inflace roku 2022 byla do značné míry důsledkem předchozí expanzivní měnové a rozpočtové politiky, nikoli jen okamžitým výsledkem tehdejších politických rozhodnutí.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Řada ekonomů považuje za jeden z hybatelů tehdejší rekordní inflace předcházející enormní růst mezd a platů a také covidový lockdown, který rovněž přispěl k tomu, že lidem najednou skokově narostly úspory, které začaly po skončení lockdownu masivně rozpouštět.

Mzdy a platy rostly právě proto, že centrální banky a federální či státní rozpočty zemí od Ameriky přes Evropu až po Česko byly expanzivní. Peněz v oběhu přibylo o desítky procent během velmi krátké doby. Něco takového jsme nezažili od začátku 80. let. Jinak řečeno: domácnosti měly více prostředků nejen proto, že nemohly utrácet během lockdownů, ale i proto, že státy a centrální banky ekonomiku mimořádně podporovaly. Když se pak ekonomika znovu otevřela, tlak na ceny byl o to silnější.

Výrazný růst mezd nastal i v posledních měsících. Mohl by i tento faktor, na pozadí americko/izraelsko-íránské války, mít vliv na inflaci?

To je možné, ale vliv by určitě nebyl takový, jako za covidu. Momentálně totiž neprobíhá masivní měnová expanze. Připomněl bych americkou vojenskou operaci v Iráku v roce 2003, kdy se očekávalo velké vzepětí cen. Jenže pak se ukázalo, že to na inflaci nemělo moc velký vliv. Prostě proto, že ekonomika už nebyla na ropě tolik závislá, jak byla při ropných krizích v 70. letech.

Kdysi jsem viděl propočet, který ukazoval, do jaké míry byla cena ropy důležitá pro inflaci v letech první ropné krize. Tedy 1973 a 1974 a také během druhé ropné krize v roce 1979. Právě v 70. letech měly ropné šoky na inflaci mimořádně silný dopad, protože ekonomiky byly na energiích mnohem závislejší a měnová politika nedokázala inflační tlaky dostatečně zadržet. Fed i studie IMF později ukazovaly, že novější ropné šoky měly na širší inflaci menší dopad než v 70. letech. IMF uvádí, že desetiprocentní růst globální ropné inflace zvyšoval domácí inflaci v průměru asi o 0,4 procentního bodu na dopadu, ale efekt v čase slábl.

Na druhé straně, podle posledních údajů, které jsem četl v pondělí ráno, je současný výpadek těžby a dopravy výrazně vyšší, než co byl během první ropné krize v roce 1973. Nicméně tyto údaje mají do značné míry spekulativní charakter.

Na Česko má konflikt v Íránu malý vliv, říká ekonom Bartoň

Money

Je česká ekonomika kvůli útokům na Írán v nebezpečí? Zdraží benzín, plyn, elektřina? Jisté ekonomické dopady mohou nastat, ale zatím je nelze srovnávat s covidem, říká Petr Bartoň, hlavní ekonom společnosti Natland, který dnes vystoupí na jubilejním pátém ročníku Global Investment Summitu (GIS). Summit se letos zaměří především na investice do nemovitostí, ale nabídne i široký přesah do kapitálových trhů, private equity, tradingu, kryptoměn a makroekonomických predikcí.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Spolu s ropou zdražují i další energetické komodity jako plyn. Co je pro Česko horší, zdražování ropy, nebo plynu?

Protože končí zima, dá se rozumět argumentu, že v daném okamžiku může být citelnější zdražení ropy a pohonných hmot. Z hlediska širších makroekonomických dopadů ale záleží na tom, kde přesně se cenový šok objeví, jak dlouho potrvá a jak se přenese do průmyslu, dopravy a domácností. Pro zemi, jako je Česko, může být v některých obdobích velmi nebezpečný i růst cen plynu, zejména pokud by silně dopadl na průmysl a výrobu elektřiny.

Velkým tématem, které rezonuje v nejširší veřejnosti, je zdražování benzinu a nafty u čerpacích stanic. Lidé říkají: proč tolik zdražují, to měly benzinky tak malé zásoby?

Pumpaři nenaceňují pohonné hmoty podle pořizovacích nákladů. To platí i obecně. Žádné zboží či služba se neoceňuje podle nákladů, nýbrž podle nabídky a poptávky. A samozřejmě také podle očekávání. A když nastane očekávání růstu cen, pumpaři bez ohledu na to, za kolik nakoupili své zásoby, samozřejmě zdraží. Když si přečtou zprávy anebo se podívají na zprávy a vidí, co se děje, tak lze asi těžko očekávat, že by si řekli, já mám ještě zásobu na týden, tak zatím pojedu na nízké ceny, mně to nevadí. Takže to zvyšování cen je očekávatelné. Ale zajímalo by mě, do jaké míry se promítne zvýšená poptávka ze strany automobilistů, kteří si řekli, pro jistotu si natankuju plnou nádrž a ještě také kanystr. Abych měl zásobu pro případ dalšího zdražování. Nevím, zda se toto také projevuje na poptávce u čerpacích stanic.

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Leaders

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Co říkáte návrhu předsedy SPD Tomia Okamury snížit u pohonných hmot spotřební daň? 

Je to takový líbivý návrh a pan Okamura není jediný, kdo s ním přišel. Už jsem to slyšel i odjinud. V nejhorším případě by se o tom dalo uvažovat, ale myslím si, že je na to ještě brzy a že to není úplně ideální řešení.

Co je tedy podle vás ideální řešení?

Nedělat nic, prostě tu situaci přečkat. Obvykle se totiž ukazuje, že většina takových krátkodobých uspěchaných zásahů spíše situaci zhorší, než aby pomohla.

A co říkáte plánu vlády monitorovat marže čerpacích stanic?

To považuji za takové populistické prohlášení.

Nejlepší spořicí účty se v březnu drží čtyřky. Náskok před inflací ale mohou kvůli Íránu ztrácet

Money

Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu. 

Veronika Kudrnová

Přečíst článek

Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu. 

Nejlepší spořicí účty v březnu nabízí úročení kolem čtyř procent, s přehledem tak poráží současnou inflaci, která podle čerstvých dat Českého statistického úřadu v únoru zvolnila na 1,4 procenta. Nejvyšší nabídky ale obvykle vyžadují, aby střadatelé plnili různé podmínky – například, aby aktivně využívali běžný účtet nebo kombinovali spoření s investicemi.

Březnové srovnání má oproti únoru nového „krále“. Nejvyšší sazbu, 5,01 procenta ročně, aktuálně nabízí mBank u dětského spořicího účtu mSpoření. Sazba ale platí pouze pro děti do 15 let a jen pro vklady do 50 tisíc korun. Nad tuto hranici už úročení klesá na 3,01 procenta.

TOP spořicí účty

Pro běžné střadatele tak zůstává realita podobná jako v předchozím měsíci. V čele žebříčku se drží Partners Banka, která nabízí bonusovou sazbu navázanou na doporučení nového klienta. Za každého přivedeného zákazníka získá stávající klient na jeden měsíc zvýhodněný úrok 4,06 procenta pro vklady do půl milionu korun. Stejný bonus na tři měsíce získává i nováček.

Hned za ní je mBank, u níž lze získat sazbu lehce nad čtyřmi procenty. Podmínkou je ale aktivní využívání běžného účtu, zejména pravidelný příjem peněz a platby kartou.

Třetí příčka patří Raiffeisenbank, která vklady úročí rovnými čtyřmi procenty při splnění podmínky deseti plateb kartou měsíčně. Právě kombinace relativně vysoké sazby a jednoduchých podmínek drží tuto banku dlouhodobě mezi nejatraktivnějšími nabídkami na trhu. Také Banka Creditas odměňuje střadatele čtyřprocentní bonusovou sazbou, ale pouze ty, kteří pravidelně investují alespoň 3000 korun měsíčně. Creditas je v aktuálním srovnání poslední, která se ještě drží čtyřky. Další nabídky už začínají pod touto hranicí (viz. žebříček spořicích účtů na konci článku).

Vyplatí se ještě? Kolik vám letos vydělají termíňáky

Money

Úroky na termínovaných vkladech se v únoru nejčastěji pohybují mezi 2,3 a 3,4 procenta ročně. Sazby přes tři procenta nabízejí jen vybrané banky. Většina velkých bank se drží blíže k hranici tří procent, či spíše pod ní.

nst

Přečíst článek

Výhled inflace

Komerční banky se při úročení vkladů orientují podle základních úrokových sazeb České národní banky, které určují cenu peněz v celé ekonomice. Centrální banka při rozhodování o sazbách sleduje především vývoj inflace a inflačních očekávání. Pokud cenové tlaky sílí, má tendenci držet úroky výše. A současný konflikt a vojenské operace v Íránu mohou právě přes růst cen ropy a energií představovat nový zdroj inflačních tlaků.

Čím déle bude Hormuzský průliv, strategická námořní tepna mezi Íránem a Ománem, přes kterou proudí asi pětina světového obchodu s ropou, uzavřený, tím větší dopady do cen to bude mít. Trhy se v tuto chvíli začínají připravovat na konflikt, který může trvat spíše týdny, ale i měsíce.

„Pokud by vojenské operace skončily do měsíce a podařilo by se restartovat produkční a rafinační kapacity řádově do dvou měsíců, tlak na ceny by nemusel být vysoký,“ podotkl vedoucí týmu Investice v Air Bank Petr Žabža.

S krátkodobým výpadkem dodávek ropy a LNG si totiž trhy a spotřebitelé dokážou poradit. Ale prodloužení nebo případná eskalace konfliktu může podle oslovených ekonomů vést ke změně inflačních očekávání, kdy jednotlivé ekonomické subjekty začnou do svých kalkulací zahrnovat vyšší inflační cíle a obecná cenová hladina se začne posouvat nahoru.

„Je jen málo pravděpodobné, že by se cena ropy brzy vrátila na úrovně kolem 70 dolarů za barel, kde by byl její inflační potenciál omezený. V tuto chvíli jsme tedy schopni odhadnout, že konflikt už bude mít na inflaci v Česku měřitelný dopad, ale jeho horní odhad zatím neznáme,“ uvedl hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek.

„Samotné zdražení pohonných hmot by mohlo inflaci během dvou měsíců zvýšit přibližně o 0,7 procentního bodu,“ podotkl Petr Dufek, hlavní ekonom Banky Creditas. V delším horizontu by se navíc mohl přidat růst cen energií. „Elektřina a plyn mohou v případě prodlužování konfliktu inflaci zvýšit o více než jeden procentní bod,“ dodal.

Obdobně to vidí i ekonomové České spořitelny. Pokud by ceny ropy a plynu zůstaly na nynějších úrovních po zbytek letošního roku, mohlo by to podle nich zvýšit českou inflaci zhruba o jeden procentní bod, tedy do blízkosti tří procent. „V našem základním scénáři ale předpokládáme uklidnění situace v zálivu v nejbližších týdnech bez nějaké větší eskalace, čemuž by odpovídalo zvýšení české inflace za celý rok 2026 jen v rozsahu nízkých desetin procentního bodu,“ doplnil Michal Skořepa, ekonom České spořitelny.

Dopady konfliktu při černějších scénářích nemusejí zůstat jen u energií. Dražší doprava a narušené obchodní trasy mohou postupně zdražovat i další položky – od zemědělských produktů až po výrobu baterií a čipů.

Šéf měnové sekce ČNB Sklenář: Válka v Perském zálivu nás ovlivňuje nepřímo. Nová inflační vlna Česku nehrozí

Leaders

Válečný konflikt dopadne na Česko pouze zprostředkovaně. Dnešní situace je úplně jiná, než na přelomu let 2021 a 2022, kdy česká ekonomika už delší dobu nebyla v dobré kondici a po invazi Ruska na Ukrajinu jsme zažili energetickou krizi a masivní vzestup inflace. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před pár lety, nám nyní nehrozí,“ říká v rozhovoru pro Newstream ředitel sekce měnové České národní banky (ČNB) Petr Sklenář.

Ivana Pečinková

Přečíst článek

Kam se podívají sazby ČNB

Vyšší inflace – nebo už jen obava z jejího růstu – mění také očekávání ohledně dalšího vývoje úrokových sazeb České národní banky. Před vypuknutím konfliktu trh očekával, že ČNB do konce roku základní sazbu spíše sníží, nebo že ji ponechá na stávajících 3,5 procenta. Nyní dochází k přehodnocení těchto sázek. Ekonomové nově připouštějí i to, že by sazby ČNB mohly naopak růst.

Objevují se dokonce predikce, že by se základní sazba ČNB mohla na konci roku přiblížit nebo dokonce dostat nad čtyři procenta. „To je ale v momentální situaci hodně extrémní scénář, platný pouze pro případ, kdyby se měl nedostatek ropy a plynu protáhnout třeba do léta, kdy bude nutné naplnit zásobníky na další zimu,“ uvedl hlavní analytik SAB Finance Tomáš Kudela. „Tyto úrovně zatím považujeme spíše za nadsazené,“ souhlasí mluvčí Partners Banky Tereza Píchalová.

Na nabídkový šok, který aktuálně zažívají energetické trhy, by podle Petra Dufka z Banky Creditas neměla ČNB reagovat předčasně. „Teprve pokud by se rozjely sekundární efekty a inflační očekávání, bylo by na místě něco dělat,“ uvedl ekonom s tím, že ČNB by měla nyní sledovat především stabilitu koruny a širší vývoj ekonomiky.

Dalibor Martínek: Sníží rada ČNB sazby? Překvapení se občas dějí, ale teď tomu tak nebude

Názory

Viceguvernérka ČNB Eva Zamrazilová nedávno v rozhovoru pro agenturu Bloomberg uvedla, že z jejího pohledu je cyklus snižování úrokových sazeb v Česku pro tuto chvíli „téměř jistě“ u konce. Měnové podmínky budou podle ní muset zůstat přísnější po delší dobu.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Podobně situaci vidí i hlavní ekonom UniCredit Bank Pavel Sobíšek. Podle něj je zatím základním scénářem spíše stabilita úrokových sazeb ČNB. Zároveň ale upozorňuje, že pokud by se cena ropy držela kolem 100 dolarů za barel i ve druhé polovině roku, zpřísnění měnové politiky by už bylo na místě.

Klidný pohled na vývoj inflace má i sama ČNB. Podle ředitele sekce měnové ČNB Petra Sklenáře zatím současné napětí na Blízkém východě nepředstavuje tak silný šok, jaký Evropa zažila během energetické krize po ruské invazi na Ukrajinu. „Zatím vše nasvědčuje tomu, že velká inflační vlna, která tu byla před několika lety, nám nyní nehrozí,“ uvedl Sklenář v rozhovoru pro Newstream. Jinými slovy, z úvah centrální banky zatím spíše jen mizí scénář dalšího snižování sazeb.

Pokud by se tedy potvrdil scénář stabilních sazeb ĆNB, výrazné změny v úročení spořicích účtů čekat nelze. „Pravděpodobnost letošního nárůstu sazby na vkladech je nyní 33 procent,“ podotkl hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Žebříček spořicích účtů (březen 2026)

Rychlý přehled nejzajímavějších sazeb a podmínek. Tabulka zachycuje běžné spořicí účty i speciální nabídky, například dětské účty. Detaily a kompletní srovnání doplňují poslední dva sloupce tabulky. Scroll pro pohyb v tabulce na jejím konci.

Banka	Max. sazba p.a.	Limit pro max. sazbu	Podmínky pro max. sazbu	Poznámka
Speciál mBank – mSpoření pro děti	5,01 %	do 50 000 Kč	Určeno pouze pro děti do 15 let	Nad 50 000 Kč se zůstatek úročí sazbou 3,01 %. Sazba je garantována do 30. 6. 2026.
1 Partners Banka	4,06 %	do 500 000 Kč	Doporučení nového klienta / využití kódu od stávajícího klienta. Pro doporučovatele platí na 1 měsíc, pro nového klienta na 3 měsíce.	Poté se sazba vrací na 3,06 % při splnění podmínky pěti plateb měsíčně, jinak klesá na 1,5 %.
2 mBank – mSpořicí účet Plus	4,01 %	do 500 000 Kč	První 3 měsíce bez podmínek. Poté typicky příjem min. 15 000 Kč měsíčně na mKonto + min. 5 plateb kartou měsíčně.	Garance sazby do 31. 3. 2026. Nad 500 000 Kč banka úročí nižšími sazbami (např. 3,61 % do 3 mil. a 3,21 % nad 3 mil.).
3 Raiffeisenbank	4,00 %	do 500 000 Kč	10 plateb kartou měsíčně + aktivace spořicího účtu v aplikaci. Výše bonusového úroku se odvíjí i od typu běžného účtu.	U Chytrého, Aktivního i Exkluzivního účtu se vklady do 500 000 Kč úročí 4 %. Nad limit platí nižší sazby podle typu běžného účtu.
4CREDITAS	4,0 % / 3,5 %	do 500 000 Kč	Investice min. cca 3 000 Kč měsíčně pro 4,0 %. Nižší investice zajistí úrok 3,5 %. Bez investice platí sazba 3,0 %.	Zůstatky nad 500 000 Kč banka úročí 1 %.
5ČSOB	3,80 %	do 250 000 Kč (u Premium konta do 1 000 000 Kč)	5 plateb kartou měsíčně a kombinace aktivit (investice / penze / stavebko) alespoň 1 500 Kč měsíčně.	Od 250 000 Kč do 1 000 000 Kč je úrok 2 %, nad milion 0,15 %. Při nesplnění podmínek jen 0,25 %. Garance sazeb do 31. 3. 2026.
6Česká spořitelna	3,80 %	do 400 000 Kč	Plus účet + George + pravidelné investice nebo penzijní spoření (typicky min. 2 000 Kč měsíčně)	Bez investování je sazba výrazně nižší. Zůstatek nad limitem je úročen jen minimálně.
7VÚB Banka	3,60 %	bez stropu	Bez podmínek (produkt slovenské banky pro české klienty)	Pozor na daňové potvrzení – bez doložení českého daňového domicilu může banka uplatnit srážku 19 %.
8Komerční banka	3,50 %	do 1 000 000 Kč	Bonus typicky na 6 měsíců, aktivace v aplikaci, u stávajících klientů často jednorázový převod min. 100 000 Kč z jiné banky. Garance sazby do 31.3. 2026	Po bonusovém období sazba klesá. Při nesplnění podmínek bývá úročení jen 0,10 %.
9Fio banka	3,25 %	do 200 000 Kč	Bez složitých podmínek	Od 200 000 Kč do 1 mil. je úrok 0,10 %, od 1 do 10 mil. 0,15 %, nad 10 mil. 0,20 %.
10Trinity Bank	3,21 %	nad 600 000 Kč	Pásmové úročení, vyšší sazba až od vyššího zůstatku	Při zůstatku od 300 000 Kč do 600 000 Kč je sazba na celý vklad 2,80 %, při nižším zůstatku 2,01 %.
11UniCredit Bank	3,15 %	do 2 000 000 Kč	Min. 3 platby kartou měsíčně + příjem min. 20 000 Kč nebo investice min. 2 000 Kč měsíčně. Garance sazby do 31.3. 2026
12MONETA Money Bank	2,9 %	bez limitu	Prémiový účet Gold; bez poplatku typicky při vyšším objemu vkladů alespoň 1 mil. Kč	Alternativa „Spoření H“ nabízí 2,6 % do 1 mil., 0,5 % nad 1 mil. Garance sazeb do 31. 3. 2026.
13Air Bank	2,6 %	do 300 000 Kč (až do 500 000 Kč při aktivitě)	Aktivita: min. 5 plateb měsíčně + příjem 25 000 Kč měsíčně	Nad strop se už zůstatek zpravidla neúročí.
14J&T Banka	2,4 %	bez stropu	Obvykle pro vyšší vklady / klienty s investicemi (např. od 1 mil. Kč nebo kombinace vztahu s bankou)

Tip: „Max. sazba“ bývá často bonusová – rozhoduje limit, pásma a to, jestli podmínky splníte každý měsíc. Zdroj dat: webové stránky bank

Pozn. red. Většinový majitel Trinity Bank Radomír Lapčík je investorem zpravodajského serveru newstream.cz.

Čím delší, tím tvrdší dopad i na českou ekonomiku. Válku v Perském zálivu nelze podceňovat, varují ekonomové

Leaders

Rozpoutaný válečný konflikt mezi Íránem a Izraelem po boku se Spojenými státy by neměl mít na globální a českou ekonomiku významný vliv. Pokud ovšem nebude trvat dlouho, shodli se špičkoví makroekonomové na Globálním Investičním Summitu (GIS), který se už po páté konal v Praze.  

Ivana Pečinková

Přečíst článek