Boj o Nebozízek. Majitel restaurace na Petříně se bude soudit s Prahou

Zveřejnění dokumentů o machinacích v daňových rájích v dubnu 2016 odstartovalo velký skandál. Následná opatření problém jen zmírnila, ale jinak se situace ani za deset let příliš nezměnila. Stále fungujeme v systému, kde chudí daně platit musí, kdežto bohatí jen když chtějí.

Před deseti lety se díky úniku dat z panamské firmy Mossack Fonseca dostalo novinářům do rukou přes jedenáct milionů citlivých dokumentů, které odhalily spletitou síť světového bohatství a daňových rájů, praní špinavých peněz a daňových úniků. V kauze Panama Papers uvízla řada ultrabohatých, celebrit, politiků i diktátorů. I Češi zde měli svou stopu, třeba „zásluhou“ Petra Kellnera, Daniela Křetínského nebo Radovana Krejčíře.

Rozsah ukrývaných peněz byl značný. Nejbohatší lidé světa vynakládali obrovské úsilí, aby platili mizivé nebo vůbec žádné daně. K tomu jim pomáhali právníci, specializované firmy a experti vycvičení na ukrývání peněz. Nepřekvapivě kauza odstartovala obrovský skandál mimo jiné spojený s demisemi vrcholných politiků.

Velká část peněz v daňových rájích byla zcela „tajná“ na bezejmenných účtech. Zjištění vedlo k větší transparentnosti, zpřísnění dohledu a spolupráci mezi úřady v rámci systému automatické výměny informací.

Ačkoli prostředků do daňových rájů celkově proudí více než v době Panama Papers, rozsah „ulitých“ peněz se skutečně výrazně snížil. I tak ale nelze tvrdit, že by se dnes jednalo o zanedbatelný problém. Naopak, množství nedaněných peněz dosahuje rozměrů, které si běžný člověk má problém vůbec představit.

Nezisková organizace Oxfam k výročí publikovala studii, jejíž součástí je mimo jiné odhad nezdaněných peněz v daňových rájích. Částka se vystoupala až na astronomických 3,4 bilionu dolarů, což je ekvivalent více než tří procent globálního HDP. Pro ilustraci - Česká republika by s takovým rozpočtem mohla fungovat déle než 350 tisíc let.

Karel Pučelík: Trumpova válka možná brzy skončí. Dražší život ale zůstane

Názory

Americký prezident Donald Trump chce podle všeho ukončit válku v Íránu do několika týdnů. Pro trhy je to dobrá zpráva. Akcie po sérii poklesů zareagovaly rychlým růstem. I přesto je třeba počítat s tím, že následky budeme v našich peněženkách pociťovat ještě nějakou dobu. Když už tím ale musíme procházet, využijme to jako příležitost.

Karel Pučelík

Přečíst článek

Dohled i vyšší daně

Tyto praktiky se možná více než běžnému byznysu blíží organizovanému zločinu. Pro nejbohatší v praxi platí jiná pravidla, kdy chudí daně platit musí, ale ultrabohatí si mohou vybrat. „Nejde tu jen o rafinované účetní triky – jde o moc a beztrestnost. Když milionáři a miliardáři ukládají biliony dolarů do zahraničních daňových rájů, staví se nad povinnosti, které zavazují zbytek společnosti. Důsledky jsou stejně předvídatelné jako zničující: vidíme, jak naše veřejné nemocnice a školy trpí nedostatkem finančních prostředků, jak se naše sociální soudržnost rozpadá pod tíhou rostoucí nerovnosti a jak jsou obyčejní lidé nuceni nést náklady systému, který je zmanipulován tak, aby obohacoval jen hrstku vyvolených,“ vysvětil za Oxfam Christian Hallum.

Organizace navíc odhaduje, že 80 procent těchto prostředků náleží lidem patřících do skupiny nejbohatší desetiny procenta světa. Toto bohatství přesahuje výši majetku chudší poloviny obyvatel planety. Paradoxně nejvíce na tom tratí země globálního jihu, které nutně potřebují zlepšit daňové výnosy, protože ty často nejsou ve zmíněném automatickém systému zapojeny.

Oxfam proto patří mezi organizace, které vedle dalšího tlaku na transparentnost a spolupráci v daňové oblasti prosazují vyšší zdanění bohatých (a hlavně ultrabohatých) a zavádění majetkových daní. Zkušenosti z hrstky zemí, které nějakou formu mírné majetkové daně už mají (například Norsko), je to vlastně taková pojistka. Ve vícero případech je totiž v podstatě jedinou daní, kterou majetní zaplatí.

Česká měna vůči hlavním světovým měnám v prvním čtvrtletí 2026 oslabila. K americkému dolaru oslabila o 3,1 procenta, k euru o 1,5 procenta a k britské libře o 1,2 procenta. Naopak k polskému zlotému koruna posílila o 0,5 procenta, řekl analytik Purple Trading Petr Lajsek. Za rok 2025 koruna výrazně posílila, k americkému dolaru o 15,2 procenta, k euru o 3,7 procenta.

"Česká koruna vstoupila do roku 2026 spíše opatrněji a po silném závěru loňského roku tentokrát na hlavních měnových párech ztrácela. Za první kvartál oslabila vůči euru, dolaru i britské libře, naopak mírné zisky si připsala pouze proti polskému zlotému," uvedl Lajsek. Hlavním důvodem byl podle něj posun v očekáváních ohledně měnové politiky ve světě, ke kterému výrazně přispěla eskalace geopolitického napětí na Blízkém východě na konci února.

Cena dieselu v Evropě překonala 200 dolarů za barel, poprvé od invaze na Ukrajinu

Money

Cena dieselu na evropských burzách vystřelila nad 200 dolarů za barel, což je úroveň, která byla naposledy překonána bezprostředně po ruské invazi na Ukrajinu. Rychlý růst cen zvyšuje riziko dalšího zdražování pohonných hmot i v Česku, kde se nafta už nyní pohybuje blízko rekordních hodnot. Situaci navíc může dál zhoršit prohlubující se ropný šok a pokračující blokáda Hormuzského průlivu.

Lukáš Kovanda

Přečíst článek

Íránská válka se koncem prvního letošního čtvrtletí promítla do mírně slabší koruny, kterou ovšem podržely vyšší tržní úrokové sazby, doplnil hlavní ekonom České bankovní asociace Jaromír Šindel. Relativně mírné oslabení koruny, která se stále drží na výrazně silnějších úrovních než na počátku loňského roku, podle něj tlumí současný energetický cenový šok. Pokud by koruna začala výrazněji oslabovat, mohla by to centrální banka vyhodnotit jako impulz k devizovým intervencím, dodal.

K euru koruna za první kvartál oslabila o 1,54 procenta na 24,55 CZK/EUR, upozornil Lajsek. Oslabení odráží především změnu očekávání u Evropské centrální banky, která by mohla v letošním roce přistoupit k dalšímu zpřísnění měnové politiky, zatímco Česká národní banka může zůstat opatrná. K dolaru oslabila o 3,14 procenta na 21,22 CZK/USD. Dolar těží z kombinace stabilních sazeb a relativně silné ekonomiky, která je méně citlivá na energetické šoky než Evropa.

Snižování sazeb zamíchalo silovým poměrem

Vůči britské libře koruna oslabila o 1,17 procenta na 28,14 CZK/GBP. K polskému zlotému koruna posílila o 0,5 procenta na 5,72 CZK/PLN, a to především díky tomu, že Polsko přistoupilo ke snížení sazeb. Naopak vůči maďarskému forintu koruna oslabila o 1,54 procenta na 15,65 CZK/HUF, když Maďarsko snížilo sazby jen mírně a stále si udržuje výrazný úrokový rozdíl, podotkl Lajsek.

Válka v Íránu zastavila pokles dolaru, jelikož americká měna opět zafungovala jako bezpečný přístav, uvedl analytik společnosti Cyrrus Tomáš Pfeiler. Na páru s eurem hraje podle něj roli odliv kapitálu z regionu rozvíjejících se trhů. "Tato averze k riziku bude pokračovat i v následujících měsících, a proto neočekávám zásadnější posilování tuzemské měny," odhadl Pfeiler. Česká měna je vůči dolaru stále výrazně silnější než na počátku roku 2025, kdy se pohybovala okolo 24 CZK/USD, připomněl Šindel.