Dublin přebírá předsednictví EU. Odolá pokušení stranit Big Techu, na kterém je závislý?
Irsko začátkem července převzalo předsednictví Rady Evropské unie. Na pořad se v příštích měsících mají dostat regulace umělé inteligence a technologického sektoru. Objevují se však otázky, zda Irsko nepůjde technologickým firmám příliš na ruku, protože je jeho ekonomika na nich nezdravě závislá.
Půlroční rotující předsednictví Rady Evropské unie je příležitostí, jak se může země blýsknout na mezinárodní scéně. Mimo to dostává do rukou i politický vliv, ne sice přehnaně výrazný, ale přesto může ovlivnit priority a témata, která popostrčí dopředu či která naopak upozadí.
Právě proto se Irsko jako aktuální předsedající země dostává do ne úplně příjemné pozice. Země je totiž z mnoha důvodů mezi evropskými zeměmi unikátem. Například velmi vřelým vztahem vůči americkým technologickým firmám. Ty si na ostrově díky výhodnému daňovému ekosystému, přívětivému jazykovému prostředí a zároveň otevřeným dveřím na evropské trhy otevřely své kontinentální centrály.
Právě technologiemi se budou evropské instituce intenzivně zabývat. Proto se mnozí ptají, zda Dublin nebude mít tendence technologickým gigantům trochu pomoct, jak píše magazín Politico.
Na ministerstvu zemědělství prý v tichosti vzniká návrh, který by v konečném důsledku mohl přihrát tisíce hektarů půdy největším konglomerátům. Podle kritiků omezí vlastnická práva drobných majitelů, následně pak bude vytlačoval z trhu malé zemědělce. Přitom český venkov potřebuje něco docela jiného, než aby se pole stala rejdištěm agrobaronů.
Karel Pučelík: Vláda se chystá zničit český venkov. Rozparceluje ho mezi agrobarony?
Názory
Můžeme Irsku věřit?
Pozice zahraničních technologických firem je v irské ekonomice enormní. „Šestnáct z dvaceti nejvýznamnějších technologických společností světa provozuje svá centra v Irsku a v technologickém sektoru je zaměstnáno více než 100 tisíc lidí. Irský daňový úřad na začátku tohoto roku varoval, že pouhé dvě technologické firmy – jejichž jména nebyla uvedena, ale podle všeho se jedná o Apple a Microsoft – zaplatily v roce 2024 téměř 40 procent veškeré daně z příjmů právnických osob v Irsku, což činilo celkem 11 miliard eur,“ uvádí magazín.
I tamější úřady a (zejména opoziční) politici si všímají, že tato závislost na „Big Techu“ překračuje zdravé hranice. Pokud by pro americké giganty přestalo být výhodné udržovat ústředí na území Evropské unie, irská ekonomika i státní rozpočet (na evropské standardy nezvykle vyrovnaný) by to velmi bolestně pocítily.
Obavy, že v Dublinu nejsou vůči technologickým korporacím dostatečně razantní, přitom nejsou zcela bezdůvodné. Politico připomíná, že například tamější Komise pro ochranu osobních údajů čelila kritice, že unijní pravidla důrazně neprosazovala, k tomu prý docházelo k praktice „otočných dveří“, kdy proudili důležití zaměstnanci mezi úřadem a soukromou sférou.
Vliv firem na irské politiky pak čas od času pravidelně probleskuje. „Irsko je dokonce obviňováno z toho, že ‚brání‘ podávání hromadných žalob proti technologickým firmám jménem dětí tím, že zakazuje komerční financování, ačkoli takové financování povoluje v případě komerční arbitráže. Podle průzkumu Eurobarometru EU z tohoto měsíce si 92 procent Evropanů přeje, aby EU zajistila lepší ochranu jejich dětí na internetu. Irsko takovou ochranu nezajistí, pokud na tom nebudou trvat ostatní vlády EU. Jak dlouho ještě budou evropští lídři tolerovat, že Irsko prodává duševní zdraví dětí v jejich zemích?“ shrnuje v komentáři pro deník The Guardian Johnny Ryan, šéf organizace Enforce, která se věnuje advokační činnosti a vyšetřování v technologické oblasti.
Evropa se vaří a klimatická krize přestává být abstraktní debatou. Vedra zabíjejí, zhoršují zdraví, prodražují život a odhalují slabiny domů, nemocnic i dopravy. Přesto se v Česku stále vedou spory o to, zda problém vůbec existuje. 
Karel Pučelík: Klimatická krize vtrhla do našich bytů. Budeme pořád dělat, že neexistuje?
Názory
Má Big Tech důvody k obavám?
Nadcházející evropská legislativa bude pro zahraniční technologické firmy poměrně klíčová. Hovoří se o digitální dani, proti které se hlasitě vymezuje i Donald Trump, ale i o dalších regulacích. Brusel se například brání představě, že by evropská kritická infrastruktura i v budoucnosti byla vydána na milost zahraničním dodavatelům. Může se tedy stát, že americké firmy přijdou o některé příležitosti.
Dublin bývá obecně mezi diplomaty považován za férového hráče. Nyní je ale situace jiná. Irsko nepochybně bude pod tlakem. A s tím by měly počítat evropské vlády, kterým na regulaci záleží.
