Ve světě roste nejistota. Státy i lidé musejí změnit investiční myšlení, radí odborníci
Stát i jeho občané mají jedno společné. Stále více řeší, jak se postarat o peníze a jak zabránit tomu, aby inflace dramaticky snížila jejich hodnotu. A oba to dělají možná pro někoho paradoxně ze stejných důvodů – chtějí zůstat relevantními i pro další roky. A třetí paralela mezi státem a běžnými lidmi je také v jediném správném léku na to, jak toto dilema řešit – jsou jím investice. Dlouhodobé, promyšlené, s vizí. Jak toho ale docílit ve světě, v němž roste nejistota? Text vyšel v tištěném magazínu Newstream CLUB.
Vize Česka jako úspěšné země se vzdaluje, respektive její naplnění bude enormně drahé. Bude to stát biliony korun, které stát i veřejný sektor musejí investovat v nadcházejících pětadvaceti letech. A to konkrétně v oblasti energetiky, bezpečnosti, dopravní infrastruktury a v sociální oblasti, zejména ve stárnutí populace. Shodli se na tom přední ekonomové na konferenci Budoucnost české ekonomiky pořádané Sdružením pro zahraniční investice.
273 procent HDP. To je podle hlavního ekonoma společnosti Deloitte Davida Marka skutečný vnitřní dluh české ekonomiky. To je přitom více než šestinásobek standardně měřeného dluhu veřejných financí. Podle Marka to je ale reálný vnitřní dluh ekonomiky, která má ambice zůstat významnou silou i pro další dekády.
Jak zůstat relevantní i v nadcházejících letech? Jak se udržet v kondici a jak vytvářet dlouhodobou hodnotu? Nejdůležitější témata současnosti pohledem řady významných osobností českého byznysu, veřejného dění i umění nabízí podzimní magazín Newstream CLUB. Radim Pařík vysvětluje, proč je vyjednávání novou dovedností pro 21. století a Christina Meinl, dědička slavného kávového impéria připomíná, jak je v byznysu důležité neustále se adaptovat.
Vychází podzimní Newstream CLUB. S Radimem Paříkem, Christinou Meinl nebo Lubomírem Typltem
Leaders
„Jsou v tom zahrnuty investice, které budeme muset investovat do roku 2050 v klíčových oblastech,“ uvedl na konferenci Sdružení pro zahraniční investice David Marek. „Těmi oblastmi jsou energetika a energetická bezpečnost, vzdělání a výzkum, dopravní infrastruktura a investice spojené se stárnutím populace. Celkem to jsou biliony korun v nadcházejících dekádách,“ uvedl Marek.
Podle ekonoma to přitom jsou minimální investice, při jejichž propočtu ekonomové vycházeli z průměrných výdajů zemí OECD.
„I když to tak nevypadá a ta čísla vám připadají děsivá, v oblasti fiskální politiky můžeme říct, že vybíráme zatáčku. O některých dalších zemích v našem regionu to říct nelze a už se dostávají do smyku a možná i mimo zatáčku,“ reagoval na údaje Mojmír Hampl, šéf Rozpočtové rady vlády a bývalý viceguvernér České národní banky. „To, že se drží rozpočet v rozumných úrovních, nám v budoucnu zajistí možnost realizovat některé z klíčových investic. Nicméně v současnosti se pojem investice vyprazdňuje, označujeme tak téměř všechno, ačkoli jde často o čistou spotřebu. Musíme se vrátit k původnímu termínu a jeho obsahu, musíme si znovu u všeho jasně říct, jestli to je investice, nebo ne. V oblasti veřejných investic budeme muset začít opět prioritizovat,“ dodal Hampl.
Priorita? Bezpečnost
Panelu věnovaného budoucnosti české ekonomiky se vedle Marka a Hampla zúčastnili ještě ekonomka Jana Matesová a hlavní ekonom České spořitelny David Navrátil. Všichni se přitom shodli na tom, že mezi priority veřejných investic v nadcházejících letech vedle Davidem Markem zmíněných oblastí musí být ještě bezpečnost.
„Prioritizovat máme na třech frontách, první je bezpečnost, dále to je energetika a energetická bezpečnost a třetí to je dopravní infrastruktura,“ uvedla Jana Matesová, bývalá zástupkyně Česka při Světové bance. „Výhodou investic do infrastruktury je to, že se rychle projevují v růstu ekonomiky,“ dodala. Mojmír Hampl pak uvedl, že se svět od roku 2019 výrazně proměnil a Česko, potažmo Evropská unie na to zatím nedokázaly zareagovat. „Evropa přišla po roce 2019 o tři jistoty. První byly levné energie z Ruska, druhou levný bezpečnostní deštník USA, na kterém jsme se vezli a třetí prohlubující se globalizace.“
Průměrný český investor do podílových fondů za tři čtvrtletí letošního roku vydělal 8,65 procenta. Lepších výsledků dosáhly akciové fondy, které vykázaly výkonnost téměř 12 procent. Vyplývá to z Indexu českého investora (CII750) společnosti Swiss Life Select. Index sleduje výkonnost 750 investičních fondů, které působí na českém kapitálovém trhu. Za celý loňský rok činilo zhodnocení fondů 12 procent.
Průměrný český investor do fondů letos vydělal 8,65 procenta
Trhy
Právě obranný průmysl pak je jednou z velkých příležitostí nejen pro státy, ale také soukromé investory. A české firmy v tom hrají důležitou roli dokonce na celosvětové úrovni, jak upozornilo setkání investorů a ekonomů J&T Banky věnované právě českému kapitálu, jeho budoucnosti a možnostem jeho expanze do zahraničí.
„České zbrojařské firmy jsou v posledních třech čtyřech letech mimořádně úspěšné. A nesouvisí to jen s válkou na Ukrajině. Již předtím se staly významnými hráči ve svém segmentu, a dokonce patří z nejaktivnějších českých firem v zahraničních expanzích. A nejde jen o kapitálovou expanzi, české zbrojní firmy dokonce hodně nakupují zahraniční firmy,“ uvedl na setkání analytik J&T Banky Pavel Ryska. „Legendární Colt se dostal před několika lety do problémů kvůli zadlužení a jeho operace v USA, Kanadě a řadě evropských zemích koupila Česká zbrojovka. Velké akvizice se podařily také největšímu českému zbrojaři, kterým je Czechoslovak Group Michala Strnada. Ten nakupoval například velké společnosti v Itálii, Velké Británii i USA a stále ještě zůstává otevřená možnost, že uskuteční největší zahraniční akvizici české firmy v USA v celé historii, když usiluje o společnost Kinetic Group za částku převyšující dvě miliardy dolarů, “ dodal Ryska.
Obranný průmysl pak podle hlavního ekonoma J&T Banky Petra Sklenáře je sektor, kde budou i nadále zajímavé investiční příležitosti, ať už ve formě investic do akcií (na pražské burze se obchodují akcie Colt CZ, mateřské společnosti České zbrojovky), nebo do dluhopisů. Sklenář pak upozorňuje, že pohled fondů na zbrojní průmysl se v posledních letech dočkal zásadní proměny a zhruba od začátku letošního roku do zbrojařských firem investují i firmy, jejichž investiční strategie jsou motivovány kritérii ESG.
Good Company Circle 2024 je největší konferencí o sociální udržitelnosti. Dává si za cíl moderovat celospolečenský dialog o budoucnosti naší společnosti, v níž hraje propojení byznysu, neziskového a veřejného sektoru klíčovou roli. Konference se uskutečnila 10. října v prostorách pražského Mánesu. V článku shrnujeme nejdůležitější okamžiky z konference. Mediálním partnerem je byznysový a lifestylový portál newstream.cz. 
V Mánesu proběhla největší konference o sociální udržitelnosti v Česku Good Company Circle
Filantropie
Na burzu, nebo soukromá investice?
Proměny investičního klimatu probíhají neustále a v posledních letech se vedle výraznějších pohybů úrokových sazeb pozornost investorů zaměřila také na skutečnost, že příležitostí na veřejných trzích ubývá.
Znatelné to je například na americkém trhu, kde počet veřejně obchodovaných firem dosáhl vrcholu v prosinci roku 1996. Tehdy mohl investor vybírat z 8090 společností, s jejichž akciemi se veřejně obchodovalo. V roce 2023 to bylo již jen 4572. A podobná situace nastala také na pražské burze, připomíná zkušený investor a portfolio manažer J&T Investiční společnosti Michal Semotan.
„Důvodů to má více. Na pražské burze byla řada zajímavě naceněných firem, které generovaly skvělé zisky. Zároveň tu ale byl i dostatek investorů s velkým kapitálem, pro něž bylo výhodné koupit majoritu a následně třeba i stáhnout danou společnost z burzy. Druhým důvodem určitě byla také situace, kdy velmi nízké úrokové sazby dovolovaly společnostem jít si pro kapitál jiným než ekvitním způsobem, tedy prostřednictvím dluhopisů, což pro ty firmy je jednodušší, a navíc nemusejí tak často reportovat tolik údajů jako veřejně obchodované firmy,“ uvedl Semotan.
Na starší ročníky se často mladší generace dívají skrz prsty. Lidé nad 50 let přitom nyní patří mezi významnou skupinu klientů bank, kteří si drží celoživotní úspory a mají i ochotu investovat. Přečtěte si, jak se v poslední době mění struktura investorů v Česku a na co by si nejen starší investoři měli dávat při investování pozor.
Nepodceňujte důchodce. Investujících seniorů jsou v Česku statisíce
Money
Významnou roli pak také hraje fenomén Private Equity. Do veřejných firem, ale právě i do soukromého kapitálu pak investuje Martin Cakl, který pro J&T Investiční společnost řídí fond Naše Česko.
„Private Equity otevírá investorům svět, ve kterém se dnes pohybuje naprostá většina firem. Je potřeba si uvědomit, že dnes na veřejně obchodované trhy chodí stále méně firem a zároveň na ně chodí výrazně později – tedy ve fázi, kdy mají podstatnou část svého růst za sebou. Pokud tedy chceme dále investovat do vlastnických podílu firem a já si myslím, že bychom měli, bez soukromých firem a fondů, které do soukromých firem investují se neobejdeme. Jinak vám hrozí, že to nejlepší, co česká ekonomika, respektive celosvětová ekonomika vyprodukuje se odehraje bez vás,“ říká Cakl.
Podle Cakla v poledních letech počet transakcí v sektoru Private Equity výrazně narostl, což je bylo do velké míry motivováno zejména nízkými úrokovými sazbami. Globální objem transakcí postupně rostl a v roce 2021 dosáhl rekordní úrovně 2,2 bilionu dolarů. Od roku 2022, kdy v celém světě kvůli zvýšené inflaci centrální banky přistoupily ke zvýšení úrokových sazeb, však tento objem klesl na 1,7 bilionu, vloni činily veškeré transakce Private Equity již „jen“ 1,3 bilionu dolarů.
Příležitosti stále jsou
Podle Michala Semotana hovoří pro Private Equity také právní prostředí, které v posledních letech není v Česku příliš pozitivně nakloněné veřejným investicím, což zesílila nejprve pandemie covidu-19 a následně začátek války na Ukrajině a enormní nárůst cen energií.
„Vlády například ve střední Evropě na to musely nějak reagovat, takže sahaly k různým kompenzacím, a aby na to měly, přistoupily k zavádění různých nesystémových daní, což značně pokřivilo trh. U nás to byla především Windfall Tax, která parametricky nebyla dobře nastavená, ať už se týká toho, za jaké roky měla být vybírána, tak také celým postupem zavedení. To investory třeba na domácím trhu odrazuje, proto vidíme pokles objemů obchodování. Při současném zdanění ČEZ budou investoři logicky hledat jiné společnosti, do kterých budou investovat,“ dodává Semotan.
Česká společnost za posledních 35 let zbohatla, ovšem také jako celek výrazně zpohodlněla. A pokud má úspěšně přejít na nový ekonomický model, který zajistí prosperitu i do budoucna, musí se posunout v hodnotovém řetězci, řekl na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně vrchní ředitel ekonomické sekce na ministerstvu průmyslu a obchodu Petr Doškář.
Jak se Češi změnili od revoluce? Zbohatli, ale také výrazně zpohodlněli, tvrdí ekonom
Money
Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) přitom počítá s tím, že tato daň z neočekávaných zisků bude stát vybírat i v příštím roce, který je podle zákona posledním rokem výběru této daně. Přitom se původně spekulovalo, že by tato daň mohla být již v letošním roce zrušena. A donedávna byl pro také ministr Stanjura, který dříve uváděl, že by podpořil zkrácení platnosti windfall tax o rok, pokud by se ukázalo, že mimořádné příjmy, tedy windfall tax a odvod z nadměrných příjmů při výrobě elektřiny, plně pokryly mimořádné výdaje státu. Podle aktuálních propočtů ministerstva financí ale bude bilance na konci letošního roku pro stát záporná zhruba o 35 miliard korun. Loni stát vybral na windfall tax 39,1 miliardy korun, dalších 18,5 miliardy korun přinesl odvod z nadměrných příjmů. Letos do konce července byl výnos windfall tax 18,2 miliardy korun a Stanjura řekl, že očekává za celý rok inkaso 33 až 34 miliard korun.
Ačkoli tato nesystémová daň podle odborníků má negativní dopad na investory, zejména minoritní akcionáře ČEZ, jejichž zisky jsou výrazně kráceny, i tak ale příležitosti na pražské burze zůstávají. Jedním z důvodů je vedlejší trh START, na který vstupují zejména menší a mladší firmy, často z technologického sektoru. Podle Semotana patřila donedávna k nejzajímavějším firmám trhu START společnost Gevorkian. Té se mimořádně daří, díky čemuž se posunula na hlavní trh. „Dá se očekávat, že tam půjdou značně nahoru také objemy obchodování s akciemi Gevorkianu,“ odhaduje Michal Semotan.
Éra klidu, éra růstu, éra pádu, éra nejistot. Inflace, válka, růst, propad. Investoři za poslední dekádu prožili na kapitálových trzích všechny situace. Rok 2022 dokonce z hlediska investic patřil k nejsložitějším v historii, protože v záporu skončily jak investice do akcií, tak i do dluhopisů. A to se dlouhé dekády nestalo. Přesto i v roce 2022 bylo možné investované prostředky pozitivně zhodnotit, jak ukazuje příběh Kamila Bednáře, portfolio manažera BHS Asset Managementu. „Základem je jasná strategie, díky níž se můžete oprostit od panických zásahů do portfolia. To je hlavní rozdíl mezi profesionálními správci majetku a drobnými investory,“ myslí si.
Kamil Bednář z BHS: Čas jsou procenta
Trhy
Americký výrobce letadel společnost Boeing zruší 17 tisíc pracovních míst, což představuje snížení celosvětového počtu jejích zaměstnanců o deset procent. Boeing rovněž odloží první dodávku letadla 777X o rok a očekává vysokou ztrátu ve třetím čtvrtletí kvůli probíhající stávce, uvedl generální ředitel Kelly Ortberg. Informují agentury Reuters a AP.
Boeing propustí 17 tisíc zaměstnanců a odloží dodávky letadel
Zprávy z firem
