Řecko bylo poslední zemí eurozóny mimo kategorii vyspělých trhů. To se teď mění.
Řecké akcie se v květnu 2027 vrátí do indexu vyspělých trhů společnosti MSCI. Oznámil to správce indexu. Jde o další krok k normalizaci řecké ekonomiky po dluhové krizi, která začala v roce 2009.
Rozhodnutí předcházela krátká konzultace s účastníky trhu. Změna by mohla přilákat více investorů, protože Řecko bude součástí širší skupiny vyspělých ekonomik. Někteří analytici ale upozorňují, že v rámci větších indexů může být řecký trh méně viditelný než dosud.
Milník po letech krize
Povýšení řeckých akcií, které trhy dlouhodobě očekávaly, je považováno za důležitý milník v oživení ekonomiky po vleklé krizi. Ta zemi málem vyřadila z eurozóny a vyžádala si několik mezinárodních záchranných programů. Od té doby ale řecká vláda splatila část půjček předčasně, banky se vrátily do soukromých rukou a znovu se dostaly do zisku a firmy obnovily výplatu dividend.
Dobře už bylo? Evropa na tom není tak špatně, jak se o ní obvykle mluví
Zatímco Donald Trump mluví o sobě a o USA takřka výhradně v superlativech, z Evropy se stal příklad neúspěchu a zmaru, k čemuž přispívají i depresivní představitelé. Trumpova vyjádření nikdo neovlivní, ale sami Evropané by se sebeponižováním měli přestat. K ničemu smysluplnému to nevede.
Společnost MSCI uvedla, že změna se uskuteční najednou ve všech jejích indexech při pravidelné revizi v květnu 2027. Po zařazení mezi vyspělé trhy se Řecko stane součástí evropského indexu vyspělých ekonomik, který slouží jako základ pro tvorbu dalších investičních produktů.
Hrozí i odliv části investorů
Řecké akcie byly do kategorie rozvíjejících se trhů přeřazeny už v roce 2013. Ne všechny firmy se ale po změně dostanou mezi vyspělé trhy, protože podmínky jsou přísnější. I proto banky JPMorgan a Goldman Sachs očekávají, že změna může vést k čistému odlivu části investorů.
Hlavní aténský akciový index v úterý vzrostl téměř o tři procenta poté, co v pondělí uzavřel na nejnižší úrovni od začátku listopadu. Od začátku letošního roku index zatím klesl o 2,6 procenta, a to po výrazném loňském růstu o 44 procent.
Česko má miliardy z Bruselu jisté. Jak s nimi naloží?
Řecko v době krize čerpalo tři záchranné balíky v celkové výši přes 240 miliard eur (5,9 bilionu korun), což představuje největší finanční pomoc svého druhu v Evropě. Země se na konci roku 2023 vrátila k investičnímu ratingu a její ekonomika v poslední době roste rychleji než ekonomiky většiny evropských států. Oživení ale stále brzdí velké množství nesplacených úvěrů z doby dluhové krize, které zůstávají nevyřešené. Ty podle Mezinárodního měnového fondu komplikují přístup domácností i firem k financování a zpomalují další růst ekonomiky.
MSCI (Morgan Stanley Capital International) je společnost, která vytváří a spravuje globální akciové indexy. Ty slouží investorům jako klíčové orientační body pro rozhodování a tvorbu investičních strategií. Podle klasifikace MSCI se jednotlivé země řadí mezi vyspělé, rozvíjející se nebo hraniční trhy, což zásadně ovlivňuje tok investic.
Stavební spořitelny se snaží čelit poklesu zájmu klientů lepším úročením vkládaných úspor. Lidé ochotní u nich spořit aspoň po šest let mohou své peníze zhodnotit o více než 5,5 procenta ročně. Tedy lépe než na spořicím účtu u bank. Aktuálně ke zvýšení přikročila Modrá pyramida ze skupiny Komerční banky.
Modrá pyramida má sice coby základní úrokovou sazbu 0,5 procenta, ale díky různým „vymoženostem“ v rámci marketingových akcí doposud nabízela tři procenta a od 1. dubna se tato sazba zvyšuje na 3,5 procenta. Jak Newstreamu potvrdil mluvčí KB Pavel Zúbek, 3,5procentní sazba se vztahuje na úložky do milionu korun a úložky nad tuto částku se úročí 0,5 procenta.
Podobně poskládanou mají garantovanou sazbu také další stavební spořitelny. Moneta Stavební spořitelna garantuje 2,5 procenta, ČS stavební spořitelna (Buřinka) dvě procenta a ČSOB Stavební spořitelna 1,3 procenta. U Raiffeisen stavební spořitelny činí garantovaná sazba 3,3 procenta, a to bez marketingových akcí.
Jiným ukazatelem, který je pro klienty podstatně zajímavější, je celkové zhodnocení vkladu po započtení státní podpory (ta činí tisíc korun ročně) a dalších bonusů, které stavební spořitelny nabízejí. Je to například kompenzace snížení státní podpory (v roce 2024 ze dvou na tisíc korun ročně, s kompenzací začala jako první Buřinka), dále finanční částka při počátečním vkladu převyšujícím určitou hranici. Například Buřinka nabízí za počáteční vklad nad 75 tisíc bonus 2,5 tisíce korun, ČSOB dva tisíce za to, když si klient na své stavební spoření do čtyř měsíců vloží minimálně 50 tisíc korun. Další bonusy jsou vázané například na pravidelný příjem na běžném účtu u mateřské banky či minimální počet plateb kartou měsíčně.
Nejlepší spořicí účty se v březnu drží čtyřky. Náskok před inflací ale mohou kvůli Íránu ztrácet
Březnový žebříček spořicích účtů přináší na první pohled známý obrázek. Nejlepší sazby se pořád drží kolem čtyř procent, často ale za cenu podmínek, limitů či časově omezených bonusů. Do březnového přehledu se ale vkrádá nový faktor: válka v Íránu.
Jak plyne z informací poskytnutých stavebními spořitelnami, po započtení státní podpory a nejrůznějších finančních pobídek tak může klient na stavebním spoření své úložky během šesti let každoročně v průměru rozmnožit o 4,5 až 5,6 procenta. Jiné zhodnocení než průměr vypočítaný ze šesti let nemá cenu uvádět, protože výnosy prvního roku jsou ovlivněny jednorázovými bonusy.
Srovnání úrokových sazeb stavebních spořitelen (březen/duben 2026)
Spořitelna
Max. zhodnocení vkladu* (% p. a.)
Řádný úvěr (%)
Překlenovací úvěr (%)
ČSOB Stavební spořitelna
4,5
3,5
5,79
Raiffeisenbank Stavební spořitelna
4,86
2,99
4,89
Moneta Stavební spořitelna
5,6
5,5
—
Stavební spořitelna ČS
5,3
4,5
od 5,09
Modrá pyramida
4,95
3,49
od 4,99
* Průměrné roční zhodnocení při spoření 6 let, měsíční vklad 1700 Kč, včetně státní podpory a bonusů. Nezohledňuje poplatky ani daň z úroků.
Takové zhodnocení úspor na stavebním spoření je tedy lepší než na spořicím účtu u bank. Tam se úroky v současnosti většinou pohybují maximálně kolem čtyř procent, a to ještě s různými limity vkladu. Doby, kdy šly úroky na vklady u bank až k šesti či dokonce sedmi procentům, jsou ty tam. Dolů je stáhlo postupné snižování klíčové základní sazby naší centrální banky.
Stavební spoření má ale ve srovnání se spořicími účty i termínovanými vklady jednu nevýhodu. Pokud k němu přistupujeme jako ke spořicímu produktu, jsou na něm peníze vázané po dobu šesti let. Zatímco prostředky ze spořicího účtu lze vybrat jednostranně a ihned a z termínovaného vkladu za určitých vázacích dob či sankcí rovněž. Výhodou spoření ve „stavebku“ ale je, že člověk dopředu ví, s jakým hodnocením může počítat. U spořicích účtů to neplatí, banka tam může úrokovou sazbu jednostranně změnit.
Nezajištěný úvěr na tři miliony a 25 let? Proč ne. Stavební spoření žije i přes invazi hypoték
I když synonymem financování nákupu, oprav či modernizací nemovitostí jsou hypotéky, stavební spoření své místo na slunci neztrácí. I proto, že nabízí úvěr, který je na trhu jedinečný, říká v rozhovoru Petr Kielar, nezávislý konzultant v oboru stavební spoření a bývalý dlouholetý zaměstnanec a posléze člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny, předchůdkyně dnešní ČSOB Stavební spořitelny.
Bonusy a další přilepšení stavební spořitelny obvykle poskytují v rámci vyhlašovaných marketingových akcí, které mají omezené trvání a na něž obvykle navazují jiné akce. V podmínkách, respektive v úročení stavebního spoření, tak není vůbec jednoduché se vyznat. „Nabídky se v posledních letech komplikují. Je obvyklé, že stavební spořitelna nabídne nějaký úrok, k tomu úrokové zvýhodnění plus bonus ve výši státní podpory. Případně nějaký další bonus, takže pro klienta je to složité, obtížně porovnatelné,“ hodnotí nezávislý konzultant a bývalý člen představenstva Českomoravské stavební spořitelny (dnes ČSOB Stavební spořitelna) Petr Kielar.
Právě toto je podle něj jedna z možných příčin poklesu zájmu o stavební spoření. Počet uzavřených smluv se v posledních letech totiž každoročně mírně snižuje. „Když klient vidí, že úroková sazba jsou dvě procenta, tak už nečte další podmínky a nespočítá si, o kolik se mu výnos zvýší díky bonusu a státní podpoře. Vidí jen základní úrokovou sazbu, která je nízká, a ztratí zájem. Prostě nevidí celkový výnos,“ podtrhuje Kielar.
Modrá pyramida zvyšuje sazby. Spoření nově nabídne až 3,5 procenta
Modrá pyramida stavební spořitelna ze skupiny Komerční banky od 1. dubna zvyšuje úročení stavebního spoření. Nové smlouvy nově nabízejí garantovanou sazbu 3,5 procenta ročně na dobu šesti let, a to pro zůstatek až do jednoho milionu korun. Podle společnosti jde aktuálně o jedno z nejvyšších garantovaných úročení na trhu. Akční nabídka platí do 30. června 2026.
Kielar připomíná, že složité podmínky neměly spořitelny vždy. Po dlouhou dobu spočívaly marketingové akce v zásadě v tom, že spořitelna odpustila poplatek za uzavření smlouvy, který činil jedno procento z cílové částky. „Pak ale všechny stavební spořitelny tento poplatek zrušily a nebylo co odpouštět. Marketingové akce se změnily, stavební spořitelny začaly klientům přidávat různé bonusy a prémie. A v roce 2023, kdy se začalo mluvit o úplném zrušení státní podpory, se stal oblíbeným bonusem finanční příspěvek, který po šest let spoření kompenzoval státní podporu. Ten se s přestávkami používá stále a dnes jej nabízí tři z pěti spořitelen,“ rekapituluje Kielar.
Zdá se však podle něj, že si stavební spořitelny nepřehlednost svých podmínek, která řadu klientů odradí, uvědomují a zkoušejí to změnit. Některé už přistoupily k tomu, že zvýšily garantovanou sazbu a od bonusů upustily.
Šéf JRD Sadil: Realitní trh brzdí. Nově o něm rozhoduje i dění na Blízkém východě
Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.
Další želízko v ohni stavebních spořitelen jsou úvěry
Samostatnou kapitolou, která dodává stavebnímu spoření atraktivitu, jsou úvěry. Stavební spořitelny poskytují nejen řádné úvěry ze stavebního spoření a překlenovací úvěry, ale také hypotéky, které jsou srovnatelné s hypotékami od bank. Ale také takzvané překlenovací úvěry a dále nezajištěné úvěry, které mohou jít až do tří milionů korun a doby splatnosti 20 či 25 let.
Soukromí je nový luxus. A možná i nejcennější dovednost dneška.
Jarní vydání magazínu Newstream CLUB se zaměřuje na téma, které dnes řeší miliardáři i běžní lidé – jak si uchovat vlastní prostor v době, kdy jsme neustále online. Soukromé kluby, tiché byty, digitální detox i život na očích veřejnosti.
V novém čísle přinášíme rozhovory s Vendulou Pizingerovou, youtuberem Tarym nebo zakladatelem Smarty.cz Petrem Syrůčkem. Nechybí inspirace ze světa byznysu, stylu ani cestování – a také konkrétní tipy, jak si soukromí znovu vzít zpět.
Jedenácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji na stáncích i v online distribuci Send, kde je možné titul také předplatit. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na webu newstream.cz.
Na další číslo magazínu se můžete těšit v červnu.
Související
Modrá pyramida zvyšuje sazby. Spoření nově nabídne až 3,5 procenta
Blížíme se výročí čtyř dekád od začátku novodobé éry podnikání a to s sebou přináší zásadní obměnu ve vedení firem. Otcové-zakladatelé si chtějí po desítkách let práce užít zaslouženého klidu, což je staví před zásadní otázku: Jak naložit s firmou, kterou vybudovali? Prodat, nebo předat dalším generacím? „Klíčové je vytipovat vhodnou osobnost, která bude schopná a také ochotná v práci pokračovat,“ říká zakladatel Haven Advisory Robert Novotný.
O nástupnictví se v Česku mluví posledních zhruba deset let. Roste tedy poptávka po službách profesionálů?
Rozhodně. Vidíme to u svých dlouhodobých klientů, ale i u nových. Demografie a hospodářský cyklus dělají své. Jde o lidi, kteří své firmy budovali desítky let, podařilo se jim dostat je do určité velikosti. Ale to je minulost, teď přemýšlejí v dlouhodobém horizontu, jak firmu nachystat pro další dekády.
Mnozí odborníci říkají, že situaci výrazně proměnila tragická smrt Petra Kellnera.
Ten šok u mnohých byznysmenů vyvolal jednu důležitou reakci – pochopili, že předávání majetku, firem, řízení není otázkou věku. Jde o to nachystat firmu na situaci, kdy zakladatel nebude fungovat. Vlastně to je klasický rozklad rizika, což je věc, jíž tito lidé velmi dobře rozumějí. To potom vede k celé řadě úvah, které podnikatelé a jejich nejbližší okolí musí udělat. Musí učinit strategické rozhodnutí. Na dění po smrti Petra Kellnera bylo navíc vidět, jak dlouhý proces může podobný převod být.
Takže přicházejí už i mladší podnikatelé?
Máme dlouhodobého klienta, se kterým jsme na dlouhodobé strategii začali pracovat zhruba v jeho padesáti letech. Je to aktivní sportovec a dobře rozumí tomu, že podstupuje určitá rizika. A není to ten typ „po mně potopa“.
Co je tedy ten první krok? Úplně prakticky…
Podstatné je vědět, co všechno daný člověk vlastní, takže soupis majetku je dobrý začátek. Následují zásadní úvahy nad tím, jaký charakter daná aktiva vlastně mají. Něco jiného je funkční firma, něco jiného podíly či klasické finanční nástroje, další věc nemovitosti. Opravdu je poznat, že jde o tu první novodobou generaci podnikatelů-zakladatelů. Často vyrostli na jedné firmě s jednou nebo jedním účetním, kteří tam jsou dodnes a dělají to poměrně specifickým způsobem, v lepším případě s excelem. Akorát dneska spravují třeba i miliardové majetky. Jednou se nám stalo, že v majetku jedné firmy byla nemovitost, o níž nikdo přesně nevěděl, jaký má účel. A zjistilo se, že to byla dávná rekreačka, kterou využívali majitelé. Pak přichází další zásadní moment: rozdělení majetků na jednotlivé oddíly a přemýšlení, jak se kterou částí naložit.
Obálka jarního vydání magazínu Newstream CLUB s Vendulou Pizingerovou Newstream
Takže jakési rozsegmentování na výrobní závody, nemovitosti, finanční nástroje, sbírky…
Přesně tak. Jak jsem mluvil o těch specifikách zakladatelské generace, často se stává, že firmu řídí na základě cash flow, tedy stavu na účtu, což je možná pro jejich fungování dostačující, ale pro další proces to je velký problém. Takže vždy je dobré udělat si pořádek ve firmách a mentálně je dostat do současnosti, do, řekněme, „data driven“ fáze. Ostatně část klientů k nám přichází nejprve s tímto požadavkem. Přemýšlení nad dlouhodobými strategiemi přichází většinou krátce nato. Oni totiž opravdu umí skvěle řídit firmy, mají nápady, tohle ale je od určité velikosti nutná nadstavba. A má to ještě jeden praktický dopad.
Jaký?
Když klient přichází s tím, že by možná firmu chtěl prodat, má v hlavě často nějaké číslo. A to je právě dáno velmi často domněnkami, které mohou být mylné. Už proto, že třeba daná firma má několik nemovitostí, které si tehdy majitel přál nakoupit, ale případný kupec je možná vůbec nechce. I proto je dobré si předem důkladněji ujasnit, co je výroba a co jsou třeba investice. Takže to je podstatná část naší práce, že jim ten strom majetku překreslíme. Důležité přitom je nad tím uvažovat i s případnými daňovými dopady. Klient to samozřejmě nemusí přijmout, zároveň by se na tomto již měla podílet i rodina, protože správa toho nového stromu už třeba bude v její režii.
Jaká je vaše role v tom samotném uvažování? Přece jen jste poradci.
Řekl bych, že jsme vlastně moderátoři těch úvah. Známe praxi, máme zkušený tým, známe příklady z jiných zemí, samozřejmě dokonale známe legislativu. Ale to rozhodnutí samozřejmě je čistě subjektivní a je na klientech.
Než se dostaneme k těm samotným nástrojům, jak majetek dlouhodobě uchovat v rodině, jak často to končí prodejem?
Já vám tu otázku přetočím stejně jako podobné uvažování přetáčím klientům. To, jak to dopadne, nestojí na začátku. Prodej nebo například vytvoření svěřenského fondu je až na konci dlouhého procesu. A důležité je jednak to, co klient chce, a pak to, co je možné. Takže prodej za nereálnou cenu nikdy nedopadne dobře, ale dobře to nemusí dopadnout ani tehdy, když si zakladatel vysní, že jeho firmy převezme potomek a ten to nechce. To se nám také stalo, že majitel vše připravil a potomka přizval až v pokročilé fázi a on to prostě odmítl. Nechtěl nést tu zodpovědnost. Někdo zase celé dětství viděl, kolik času a nervů podnikání stálo, a nic podobného absolvovat nechce. Takže důležité je umět vytipovat ty správné lidi, ať už z rodiny, nebo třeba managementu. A není vůbec od věci, když se už v druhé generaci oddělí role vlastníka a výkonného managementu.
Takže rodina se přesune do role držitelů akcií a firmu spravuje profesionální management?
Přesně tak. Může to být i vhodnější než zmíněný svěřenský fond, který do řízení firem přidává jen další patro, které navíc nemusí být moc flexibilní, což naopak firmy potřebují.
Svěřenský fond tedy vnímáte jako vhodný spíš pro pasivní držení investic, například ve formě podílů ve firmách či finančních nástrojů?
Z pohledu fungování těch firem je lepší, když je řídí profesionál než nějaký abstraktní fond, zvláště pokud jde o nějaký robustní fond se skupinou správců, která navíc často musí zásadní rozhodnutí konzultovat s rodinnou radou, což u velkých majetků bývá.
Tím jsme u těch možností, jak majetek efektivně předat. Co je podle vás vhodné pro typického českého podnikatele z devadesátek?
Svěřenské fondy jsou pro tyto majetkové celky nejvhodnější, protože zjednodušeně řečeno simulují závěť. Jasně se rozdělí kompetence i benefity. Výhodou toho navíc je, že jde o vysoce privátní věc, takže do detailů nikdo další nevidí. Mimochodem tato podoba je v našem středoevropském prostoru ojedinělá, i proto v Česku zřizuje podobné struktury řada slovenských podnikatelů, kteří mají nějaké obchodní zájmy i u nás.
Hraje v těch scénářích nějakou roli burza?
Zatím ne, ačkoli samozřejmě teď jsme viděli příklad Michala Strnada, který CSG uvedl na burzu, čímž značně posílil majetek vybudovaný svým otcem. Jenomže většina rodinných firem buď není tak velká, nebo majitel již nechce investovat peníze, energii a čas na přípravu ipo. Navíc kapitálový trh v Česku není tak silný, že by to bylo pro ně lákavé.
Stanislav Šulc: Zdeněk Svěrák už dekády pomáhá smát se podstatným věcem
Ikona, legenda, pan herec i scenárista a dramatik. Ano, čerstvý devadesátník Zdeněk
Svěrák je tím vším. A přes všechny nánosy mramoru by se mohlo zapomenout, proč
se zrovna tento muž stal tak zásadní figurou tuzemské kultury a veřejného života
vůbec, až má část politického spektra potřebu se u příležitosti jeho jubilea vůči němu
ostře vymezit. Proč je Zdeněk Svěrák pojem?
Ptám se i proto, že v USA, což je do určité míry jediný předobraz dlouhodobého fungování rodinných firem a následně korporací, se tyto firmy dříve nebo později na burzu dostaly.
To samozřejmě nelze vyloučit. Ostatně firmy potřebují neustále investovat, inovovat, případně expandovat. A někde na to bude potřeba vzít prostředky. Pokud v rodině nebude dostatek volného kapitálu, a to není vůbec zřídkavé, může úpis části akcií na veřejně obchodovaný trh být logickou cestou. Ostatně velmi často například při rozvodech získává druhá strana podíly ve firmách, nikoli cash.
Tím jsme u fenoménu druhých, třetích rodin. Jak se tohle promítá do dlouhodobých majetkových strategií u nás?
Trochu se tím dostáváme na začátek k motivacím podnikatelů uvažovat nad těmito složitými kroky. Musejí se s manželkami finančně vypořádat a na začátku toho je jednak poctivý soupis majetku, ale také snaha vyhnout se některým krokům, které se v minulosti staly a vedly k problémům.
Poslední dotaz: U nás jsou legislativa předávání majetku i celý tento fenomén poměrně mladé. Existuje již právně jisté prostředí a nehrozí, že někdo nespokojený s převodem majetku například fungování svěřenského fondu napadne u soudu? Nebo že jej druhá generace třeba zruší a rozdělí si majetek dle svého?
On je celý náš legislativní systém velmi mladý a pořád se ustavuje. Navíc svěřenské struktury umožnil až nový občanský zákoník, takže ještě nedošlo ke všem procesům, které by definitivně prověřily jejich fungování nějakými jakoby precedenčními rozsudky vyšších soudních instancí. A k té druhé části: Je to vysoce privátní věc, a když se všichni domluví, v podstatě si mohou dělat, co uznají za vhodné, protože kde není žalobce, není ani soudce.
Robert Novotný
Zakládající partner Haven Advisory. Specializuje se na agendu soudních sporů zejména v oblasti náhrady škod, obchodních korporací, struktury firem a svěřenskou správu majetku.
Růst cen ztrácí tempo a investoři přepínají do opatrnějšího režimu. „Mírný růst v řádu jednotek procent je dnes realistický,“ říká Jan Sadil z JRD Development. Hra se přesouvá od spekulace k výnosu.
Andrej Babiš vytáhl do války proti pumpařům. Vyzval je, aby si snížili podle něj nehorázné marže. Pumpaři se podle Babiše přiživují na válce proti Íránu. Téma cen pohonných hmot táhne na jednání vlády. Babiš znovu odhalil, že jeho přemýšlení uvázlo v osmdesátých letech a zahrnuje jen kontrolu a represe.
