Eskalace konfliktu na Blízkém východě zdraží ropu
V případě otevřeného konfliktu mezi Izraelem a Íránem by cena ropy mohla vystoupat až na dvojnásobek, barel černého zlata by tak stál 180 dolarů, varují analytici. Investoři zatím ale zůstávají obdivuhodně klidní. Cena ropy stagnuje či mírně klesá. Ve středu se barel severomořské ropy Brent obchodoval pod 89 dolary.
Eskalace konfliktu na Blízkém východě může vést k vyšším cenám ropy, opětovnému nárůstu inflace a konci optimistické nálady na finančních trzích. Konkrétní dopad geopolitických událostí na cenu ropy se ale odhaduje jen velmi obtížně. Ve hře je totiž velké množství scénářů, od mírového vyřešení situace na Blízkém a Středním východě a možného poklesu cen ropy o asi 5 až 10 procent až po válečnou eskalaci napětí a zatažení dalších zemí regionu do konfliktu s cenovým nárůstem o vysoké desítky procent.
„Nemyslím si, že je v zájmu hlavních hráčů na trhu růst přes stodolarovou úroveň (včetně OPEC). Je tedy velká šance, že se ceny udrží na dvouciferných hodnotách,“ říká Jiří Tyleček, analytik společnosti XTB. Pokud ale dojde k výraznější eskalaci konfliktu, případně k válce mezi Izraelem a Íránem, ceny ropy půjdou rychle nahoru. „V takovém případě by cena mohla velmi rychle vyletět nad 120 dolarů za barel,“ říká Jiří Polanský, analytik České spořitelny. „Pokud by se přidaly další země (Saúdská Arábie, SAE), které by v reakci na konflikt omezily těžbu ropy, cena by mohla jít krátkodobě až ke 150 až 180 dolarům za barel.“
Kdo chtěl letos vydělávat na akciích, rozhodně je neměl kupovat během prvních tří měsíců. To vrcholila akciová rally odstartovaná loni v říjnu, která souvisela zejména s výhledem začátku snižování úrokových sazeb americkým Fedem. To se však stále oddaluje. A tak akcie padají. Druhý kvartál přitom každoročně patří k nejhorším obdobím pro investory, což se letos znovu potvrzuje. Čím to je? Důvodů je víc.
Akciové trhy padají jak hrušky. Historické prokletí druhého kvartálu pokračuje
Trhy
Žádné drama
S varováním přispěchal i Mezinárodní měnový fond (MMF) se sídlem ve Washingtonu. Ten uvedl, že pozorně sleduje události v regionu po víkendovém raketovém útoku Íránu na Izrael a zdůraznil možnost, že válka mezi oběma zeměmi by mohla vést k vyšším úrokovým sazbám.
Vysocí představitelé MMF využili začátek hned dvou reportů – World Economic Outlook (WEO) a Global Financial Stability Review (GFSR) – aby upozornili na rizika, která by představoval širší konflikt v době, kdy finanční trhy předpokládají, že dojde k měkkému přistání. To pro globální ekonomiku zahrnuje nižší inflaci, klesající úrokové sazby a vyhnutí se recesi.
Zatím to ale vypadá, že napětí mezi Izraelem a Íránem nechává investory klidné. „Podle aktuálního vývoje na trzích je zřejmé, že investoři zatím neočekávají zásadní vyhrocení konfliktu na Blízkém východě,“ říká Štěpán Křeček, hlavní ekonom společnosti BH Securities. Cena ropy Brent reagovala na íránský útok na Izrael relativně poklidně a od začátku dubna se pohybuje kolem 90 dolarů za barel.
Minimální důstojná mzda za práci na plný úvazek tak, aby pokryla potřeby dospělého s dítětem, volný čas i menší spoření, by měla v Česku za loňský rok činit 45 573 korun hrubého. Pod touto částkou bylo 67 procent zaměstnanců. 
Kolik stojí důstojný život v Česku? Experti to spočítali a většina na to nedosáhne
Money
„V optimistickém scénáři, kdy ani jedna strana nebude stát o plnohodnotný konflikt a zdrží se akcí, které by jej vyvolaly, zůstane cena ropy poblíž 90 dolarů za barel,“ uzavírá Vít Hradil ze společnosti Cyrrus.
Ve středu v podvečer se barel severomořské ropy Brent dostal po zprávě o překvapivě silném růstu zásob suroviny v USA pod 89 dolarů za barel. Americká lehká ropa West Texas Intermediate (WTI) ve stejnou dobu ztrácela 1,5 procenta a nacházela se v blízkosti 84 dolarů za barel.
Ke zlevňování ropy přispívají rovněž smíšené ekonomické údaje z Číny a zhoršující se vyhlídky na snižování úrokových sazeb. Jak již bylo řečeno, na trhu nicméně přetrvávají obavy ohledně vývoje na Blízkém východě. V posledních týdnech ochably naděje na brzké snížení úrokových sazeb americkou centrální bankou (Fed). Nižší úroky by mohly podpořit hospodářský růst, a tím i poptávku po palivech. Spojené státy jsou největší ekonomikou a největším spotřebitelem ropy na světě.
