Ukončení těžby černého uhlí v Česku a zavření posledního dolu OKD není jen zpráva z energetiky. Pro Ostravsko a Karvinsko je to historický zlom, má hluboký regionální kontext, uhlí ovlivňovalo životy všech a nese v sobě pro místní velký kus nostalgie. Kudy dál s regionem?
Insolvenční správce dosud neobdržel od hutní společnosti Liberty Ostrava, která je od června v úpadku, udržitelný plán další činnosti firmy. Způsob řízení pohybu peněz je podle správce založený na improvizaci bez jakékoliv koncepce a racionálního plánu.
ČEZ postaví v Dětmarovicích na Karvinsku nízkoemisní teplárnu za dvě miliardy korun. Jejími hlavními zdroji budou biomasová kotelna o výkonu osm megawattů a dvě kogenerační jednotky o celkovém výkonu 20 megawattů. Hotova má být v roce 2026, uvedli zástupci skupiny ČEZ. Do roku 2040 chce ČEZ v Moravskoslezském kraji investovat desítky miliard korun, hodlá rozvíjet i malé modulární reaktory, obnovitelné zdroje a baterie.
Výjezdy ministra vnitra Rakušana na debaty byly pro STAN výborným marketingovým tahem a dobře udělanou předvolební show. Vzbudily zájem a reakce, a o to v kampaních jde. Umožňuje to určité zamyšlení nad politickou komunikací v Česku, jak moc spolu mluví centrum a periferie, jakým způsobem, jestli si jsou tyto dva světy schopny rozumět ze svých hodně odlišných perspektiv.
Navzdory válce, inflaci, energetické krizi se největšímu poskytovateli nájemního bydlení v Česku, společnosti Heimstaden, dařilo. Tržby z pronájmu zvýšil o více než 250 milionů korun na 2,55 miliardy. To umožnilo také zvýšit výdaje na opravy, údržbu a správu bytového fondu. Celkem tak proinvestoval 1,8 miliardy a portfolio nemovitostí zhodnotil o 15 procent.
Společnost Heimstaden, která je největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku, letos investuje do svého portfolia téměř dvě miliardy korun. Z toho více než třetina půjde na renovaci bytů a 330 milionů korun na zateplení domů. Uvedla to mluvčí Heimstadenu Kateřina Piechowicz. Loni firma investovala téměř 2,5 miliardy korun.
Evropská centrální banka (ECB) je připravena kdykoli zvýšit základní úrokové sazby, pokud by se inflace v důsledku války s Íránem vymkla kontrole. Než tak učiní, potřebuje ale čas na vyhodnocení příčin, rozsahu a trvání vyšších cen. Řekla to dnes prezidentka ECB Christine Lagardeová, podle níž je nutné sledovat včasné varovné signály. Znamená to, že úroky v eurozóně by se mohly zvýšit už v dubnu, napsal server ekonomického listu Financial Times (FT).
Írán pro jednání s USA určil podmínky, podle amerického činitele nereálné. Mezi předběžnými podmínkami, které Teherán stanovil pro případná jednání se Spojenými státy o příměří, je mimo jiné zavření všech amerických základen v Perském zálivu a finanční odškodnění za americko-izraelské útoky. Napsal to dnes deník The Wall Street Journal.
Číst více
