Zářná AI budoucnost není pro každého. Jako na obrázku to ukázal Mark Zuckerberg, když z Mety vyhodil osm tisíc kvalifikovaných lidí a zároveň otevřel školicí centrum pro mnohem hůře placené manuální práce. A v Číně už roboti dostávají občanku, píše v dalším díle seriálu Civilizační deník Tereza Zavadilová.
Umělá inteligence se z kanceláří přesouvá na silnice. Pomáhá správcům komunikací odhadovat, kde se vozovka zhorší nejrychleji, kdy se vyplatí oprava a jak naložit s omezenými rozpočty. Sama ale nerozhoduje. Data, modely a digitální mapy mají být nástroji pro techniky a správce, ne jejich náhradou.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa urychlí rozvoj a využívání umělé inteligence (AI) v oblasti národní bezpečnosti. Uvedl to podle agentury Reuters v pátek Bílý dům. Zároveň zdůraznil, že by se AI technologie neměly využívat k nezákonnému sledování. Vláda podle Trumpa rovněž zkoumá možnost získání podílů v AI firmách.
Umělá inteligence nám má šetřit čas. A často to skutečně dělá. Jenže čím víc ji pouštíme do práce, rozhodování a každodenního přemýšlení, tím zřetelněji se ukazuje ještě něco jiného. Možná nám začíná šetřit i vlastní úsudek. A to už je úspora, která se může prodražit a zabolet.
Čínský startup DeepSeek se může zařadit mezi nejlépe financované hráče v globálním závodě v umělé inteligenci. Firma podle informací agentury Bloomberg připravuje investiční kolo v objemu zhruba 7,4 miliardy dolarů, tedy více než 154 miliard korun. Mezi investory mají být technologický gigant Tencent, výrobce baterií CATL i státem podporovaný fond. DeepSeek přitom investorům naznačuje, že jeho hlavní prioritou zatím není rychlý zisk, ale technologický průlom.
ChatGPT překonal další významný milník. Aplikace americké společnosti OpenAI měla v květnu více než jednu miliardu aktivních uživatelů měsíčně, zhruba tři roky po svém spuštění. Podle agentury Reuters, která se odvolává na odhady analytické společnosti Sensor Tower, se žádné jiné aplikaci nepodařilo dostat na tuto hranici rychleji.
Umělá inteligence mění kybernetické útoky v rychlejší a nebezpečnější hru. Podle experta Freda Streeflanda už útočníci díky AI snadněji hledají slabiny, vyrábějí škodlivý software i připravují phishing nebo deepfake obsah. Firmy přitom často riskují samy, když nové nástroje zavádějí rychleji než jejich zabezpečení.
Americký startup Anthropic rozšiřuje projekt Glasswing, v jehož rámci dává vybraným firmám a institucím přístup k modelu Claude Mythos Preview. Ten dokáže vyhledávat závažné softwarové zranitelnosti. Do projektu se nově zapojí zhruba 150 dalších organizací ve více než 15 zemích.
Akcie americké čipové společnosti Marvell Technology prudce posílily poté, co ji šéf Nvidie Jensen Huang označil za možného dalšího člena bilionového klubu. Firma těží z boomu umělé inteligence, protože její čipy pomáhají propojovat obří datová centra, na nichž AI stojí.
Alphabet, mateřská společnost Googlu, chystá velké posílení kapitálu pro další rozvoj umělé inteligence. Americká technologická skupina nabídne investorům nové akcie až za 80 miliard dolarů, tedy zhruba 1,67 bilionu korun. Peníze chce použít hlavně na investice do AI a na úhradu části očekávaných daňových výdajů.
Umělá inteligence má potenciál změnit globální ekonomiku. Nicméně bude to pomaleji, než se očekávalo. Vychází to z nového reportu Světového ekonomického fóra, jehož zástupci analyzovali predikce využití AI v průmyslu od ekonomů z celého světa. Nejpomaleji se přitom umělá inteligence pozitivně projeví v zemědělství a rybolovu.
