Paměťové čipy mizí do AI datacenter a běžní zákazníci to začínají pociťovat na cenovkách. SSD i operační paměti zdražily pro běžné uživatele během pár měsíců i na více než dvojnásobek.
V Česku ani v jiných zemích neutuchá paměťová krize. Naopak, letos lze čekat její další zhoršení a výraznější zdražování notebooků, mobilů, ale třeba také vyšší ceny ojetých automobilů. Důvodem je umělá inteligence, resp. obrovské investice do ní a související infrastruktury, například datových center, v podání amerických technologických obrů, zejména Amazonu, Microsoftu, Alphabetu a Mety.
Akciové trhy zatím v roce 2026 působí jako horská dráha. Velké růsty střídají ještě větší propady. Opět se ukazují velké rozdíly mezi americkými a evropskými burzami. Letos ale trochu odlišněji než v jiných letech, protože Evropa je mnohem stabilnější a nabízí výrazně vyšší zhodnocení. Vydělává na tom například Daniel Křetínský, jehož podíl v TotalEnergies značně podražil.
Evropská komise obvinila společnost Meta Platforms z porušení pravidel hospodářské soutěže. Podle Bruselu firma zvýhodnila vlastní umělou inteligenci na platformě WhatsApp. Tím měla omezit přístup konkurenčních řešení na trh. Meta obvinění odmítá.
Čtyři největší technologické firmy USA jdoucí v čele pochodu vstříc umělé inteligenci letos nainvestují do datových center a další infrastruktury související s AI bezprecedentních celkem 650 miliard dolarů. To je zhruba 1,5násobek letošního vyhlíženého výkonu celé české ekonomiky. Investoři jsou zaskočeni mohutností těchto investic a už jim netleskají jako ještě loni, kdy v nich spatřovali známku kýženého inovativního přístupu.
Přílišná regulace umělé inteligence (AI) může z lidí udělat snazší oběť, míní ředitel Národního úřadu pro kybernetickou a informační bezpečnost (NÚKIB) Lukáš Kintr. V rozhovoru s ČTK upozornil, že AI pomáhá s efektivním řešením úkolů nejenom běžným uživatelům, ale současně i útočníkům. Loňský rok podle něj potvrdil, že se negativní aktivity v kyberprostoru mohou velmi rychle projevit v reálném životě.
Finanční trhy v uplynulém týdnu po delší době znatelně ochladly. Většina světových akciových indexů prošla poměrně svižnou korekcí a navázala tak na předchozí oslabení rizikových aktiv, především na komoditních trzích. Náladu investorů tradičně ovlivnila data z amerického trhu práce, zároveň ale sílily obavy ohledně další návratnosti investic do umělé inteligence. Klíčový americký index S&P 500 se v tomto prostředí stáhl zpět k úrovni kolem 6 900 bodů.
Největší americké technologické firmy plánují letos rekordně zvýšit kapitálové výdaje, aby si zajistily náskok v závodě o umělou inteligenci. Stovky miliard dolarů zamíří především do výstavby datových center a nákupu špičkových čipů. Rozsah investic nemá v moderní historii obdoby a začíná měnit ekonomiku, energetiku i vztahy s místními komunitami.
Spolehlivost sítí a ochrana dat před jejich falšováním i úniky. To jsou dnes hlavní témata nejen pro firmy, ale také pro kritickou infrastrukturu státu, kde na chyby není ani nejmenší prostor. „Když volám kolegovi a nedovolám se, zkusím to za chvíli znovu. Ale když volám záchranku, druhý pokus už obvykle nemám,“ říká Martin Bajer ze společnosti TTC Marconi, která v oblasti kritické infrastruktury a kritické komunikace působí coby poskytovatel technologických řešení.
Společnost OpenAI představila novou platformu Frontier, která má firmám usnadnit zavádění takzvaných AI agentů – nástrojů umělé inteligence, jež mají zvládat konkrétní pracovní úkoly s minimální potřebou lidského zásahu.
Výnosy americké technologické společnosti Alphabet, jejíž součástí je také internetová společnost Google, v loňském roce poprvé překonaly hranici 400 miliard dolarů (8,26 bilionu korun). Čistý zisk pak vzrostl o 32 procent na 132,17 miliardy dolarů.
