Za 19 pozemků pod hotelem Horal a vedle něj chce stát minimálně 196 milionů korun. Má to ale háček – jsou na nich stavby, které patří někomu jinému.
V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.
Pražský zámek Veleslavín se nepodařilo prodat ani na šestý pokus. Do elektronické aukce s vyvolávací cenou 299 milionů korun se stejně jako při předchozích pokusech nikdo nepřihlásil. Majetkový úřad vyhlásí nové výběrové řízení na prodej nemovitosti.
Nemovitostem se Radomír Kočí věnuje profesně jako realitní makléř. Výjimečné domy, vily či zámky jsou zároveň jeho koníčkem. Databáze Poznej domy, kterou založil, přináší příběhy téměř dvou tisíc objektů z celého Česka. Osudy památek popisuje také ve svých knihách. „Před válkou na Ukrajině patřili k významným investorům také Rusové, což už samozřejmě dávno neplatí. Jak ukazuje i příběh vily Ernesta Solvaye, kterou vlastnil ruský investor, záměr zrekonstruovat ji pro své soukromé účely neuskutečnil. Vila zůstala v ruinách a hledá nového majitele," říká Radomír Kočí.
Vítězný návrh na polyfunkční dům v Bělehradské ulici v Praze 2 vyvolal kritické komentáře. Kdo to navrhoval? To není ani úrovni druháka z fakulty architektury, komentují lidé na sociálních sítích.
Stát převede Praze svůj většinový podíl v Kongresovém centru Praha (KCP), hlavní město se tak stane jeho stoprocentním vlastníkem. Výměnou stát získá Faustův dům na pražském Karlově náměstí, část Nemocnice na Homolce a parkoviště před ministerstvem zahraničních věcí. Kromě toho Praha dorovná hodnotu nemovitostí částkou 2,21 miliardy korun. Výměnu dnes schválila vláda, uvedlo ministerstvo financí.
Demografická křivka mluví jasně, nedostatek středních škol je zřejmě nejožehavějším problémem Prahy. Architekti proto vedení města nabízí řešení. Rychlé a zároveň ekonomické.
V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.
Jihlava se bude co nevidět pyšnit jednou z nejmodernějších multifunkčních arén. Záměrně vyrostla v centru města, na místě původní sportovní haly.
Zákon o podpoře bydlení, který ve středu schválila Poslanecká sněmovna, přispěje podle odborníků z iniciativy Za bydlení k řešení bytové nouze v České republice. Věřili ale v jeho progresivnější podobu, než v jaké ho poslanci poslali ke schválení do Senátu. Iniciativa sdružující subjekty i jednotlivce z řad nevládních neziskových organizací, poskytovatelů sociálních služeb, akademiků a akademiček a představitelů samospráv to uvedla v tiskové zprávě.
Spousta lidí (a mnohdy oprávněně) považují NIMBY (z anglického Not In My Back Yard, v překladu „Ne na mém dvorku“) efekt za klíčovou věc podvazující prosperitu Česka, brzdící investice a výstavbu. Určitě to má svůj vliv, ale ty příběhy jsou často velmi podobné a zdaleka nebývají černobílé. Svým způsobem nejlepší způsob, jak efektivně zničit místní komunitu, je špatně komunikovat chystanou stavbu obchvatu města.
