Letošní rok bude na nemovitostním trhu lepší než rok 2024 a 2023, říká Zdenka Klapalová, prezidentka Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí a zároveň jednatelkou české pobočky poradenské společnosti Knight Frank.
Dušan Kunovský, miliardář, majitel společnosti Central Group, největší stavitel bytů v Česku, jeden z nejbohatších Čechů, vymyslel dobrý koncept, jak komunikovat s médii, s veřejností. Pořádá jednou za půl roku setkání s novináři u jídla. Pozve je do nějaké hospody, uspořádá prezentaci čísel.
Právnička Lenka Veselá nastoupila v květnu letošního roku do čela Sdružení nájemníků České republiky. Nahradila Milana Tarabu, dlouholetého šéfa tohoto hnutí, které hájí zájmy nájemníků. Sdružení se věnuje také družstevnímu nebo vlastnickému bydlení. Je jedinou tuzemskou organizací, která se zastává práv nájemců, uživatelů bytů a domů.
Praha 9 vypíše výběrové řízení na nákup bytového domu. Preferuje už dokončený prázdný dům, akceptovat bude i budovu, která je teprve ve výstavbě, nebo se má začít stavět. Byty v tomto domě pak bude pronajímat za nižší, než je běžný komerční nájem. Využívat by je mohli například učitelé, zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách. Rozhodli o tom zastupitelé Prahy 9.
Zájem o takzvané institucionální nájemní bydlení na realitním trhu letos roste obdobně jako v posledních letech. Jde o plně nebo částečně vybavené byty připravené k okamžitému nastěhování a primárně vystavěné investory nikoliv za účelem prodeje, ale dlouhodobého pronájmu. Nejvíce tento realitní trend roste v Praze, kde bylo ve třetím čtvrtletí ve výstavbě 1731 takovýchto bytů, a oproti celému minulému roku se tedy jedná o nárůst o 57 procent. Vyplývá to z analýzy realitně-poradenské společnosti Knight Frank.
Je to bizarní situace. V nájemním bydlení v Česku žije asi 21 procent lidí, dva miliony obyvatel země. Přesto, že tito lidé živí majitele investičních bytů, jsou ve společnosti stále vnímáni jako jacísi lůzři, kteří si nedokázali vzít hypotéku a pořídit si vlastní bydlení.
Se začátkem akademického roku 2024 dochází k výraznému nárůstu poptávky po nájemním bydlení v univerzitních a krajských městech. Tato zvýšená poptávka, která je obzvláště silná ze strany studentů hledajících ubytování mimo vysokoškolské koleje, vyústila v meziroční růst cen nájmů o 5 procent. Růst cen je patrný zejména u menších bytů typu 1+1 a 1+kk, které jsou mezi studenty nejžádanější.
Jakýsi veletoč předvádí největší český developer Dušan Kunovský. Po dlouhá leta byl odpůrcem nájemního bydlení, vždy preferoval prodej bytů, které vystavěl jeho Central Group, konečným zákazníkům. A to i v době, kdy jeho konkurenti, například Finep nebo Trigema, prodávali v době nedostupných hypoték celé kusy svých projektů zájemcům o nájemní bydlení. Fondům, nebo třeba Arcibiskupství pražskému.
V současnosti je trendem nájemní bydlení. Mnoho lidí se k němu uchyluje, protože nemá na nákup vlastního bydlení. To se v Česku týká zejména Prahy. Rozevírají se tak pomyslné nůžky mezi bohatými, vlastníky bytů, a chudými, nájemníky? Kdy jedni musejí platit čím dál vyšší částky za bydlení, zatímco ti druzí počítají výnosy?
V červnu se Jakub Vysocký, vzděláním lékař, stal ve svých čtyřiatřiceti letech prezidentem Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje asi 60 tisíc vlastníků bytů a klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Sám Vysocký je zároveň majitelem společnosti Sian, která má pod správou 700 bytů, zejména v Moravskoslezském kraji.
V Česku je obsazeno pro nájemní bydlení podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj téměř 900 tisíc bytových jednotek. Asi šedesát tisíc z toho počtu, necelých sedm procent, spravují členové Asociace nájemního bydlení. Ta vznikla před pár lety proto, aby prosazovala zájmy vlastníků bytů. Klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Což jejími slovy znamená „narovnání“ podmínek mezi nájemníky a vlastníky bytů.
Ruský výrobce vozů 🚗🚗🚗 AvtoVAZ až do konce roku ponechá čtyřdenní pracovní týden. Největší ruská automobilka se potřebuje zbavit přebytečných zásob. Firma zaměstnávající více než 30 tisíc lidí uvedla, že by mohla zkrátit pracovní týden z pěti na čtyři dny, v červenci.
