Praha 9 vypíše výběrové řízení na nákup bytového domu. Preferuje už dokončený prázdný dům, akceptovat bude i budovu, která je teprve ve výstavbě, nebo se má začít stavět. Byty v tomto domě pak bude pronajímat za nižší, než je běžný komerční nájem. Využívat by je mohli například učitelé, zdravotní sestry a pracovníci v sociálních službách. Rozhodli o tom zastupitelé Prahy 9.
V současnosti je trendem nájemní bydlení. Mnoho lidí se k němu uchyluje, protože nemá na nákup vlastního bydlení. To se v Česku týká zejména Prahy. Rozevírají se tak pomyslné nůžky mezi bohatými, vlastníky bytů, a chudými, nájemníky? Kdy jedni musejí platit čím dál vyšší částky za bydlení, zatímco ti druzí počítají výnosy?
V červnu se Jakub Vysocký, vzděláním lékař, stal ve svých čtyřiatřiceti letech prezidentem Asociace nájemního bydlení. Ta zastupuje asi 60 tisíc vlastníků bytů a klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Sám Vysocký je zároveň majitelem společnosti Sian, která má pod správou 700 bytů, zejména v Moravskoslezském kraji.
V Česku je obsazeno pro nájemní bydlení podle analýzy Ministerstva pro místní rozvoj téměř 900 tisíc bytových jednotek. Asi šedesát tisíc z toho počtu, necelých sedm procent, spravují členové Asociace nájemního bydlení. Ta vznikla před pár lety proto, aby prosazovala zájmy vlastníků bytů. Klade si za cíl rozvoj „kvalitního“ nájemního bydlení. Což jejími slovy znamená „narovnání“ podmínek mezi nájemníky a vlastníky bytů.
Nájemné ve starších bytech rostlo ve druhém čtvrtletí ve všech velkých českých městech o stovky korun měsíčně. Průměrně činilo přibližně 16 300 korun. Ceny se lišily podle jednotlivých dispozic bytů, nájmy tak mohly zdražit od dvou do 11 procent. O dvě procenta klesly nájmy jen v případě větších bytů v Ostravě a Plzni. Vyplývá to z analýzy realitního portálu UlovDomov.cz. Měsíční náklady na pořízení vlastního bydlení přes hypotéku například v Praze a Brně podle portálu i tak činily dvakrát více než na byt v pronájmu.
Někteří obyvatelé města Ibiza na jednom ze španělských Baleárských ostrovů žijí v karavanech na předměstí, protože si za svůj plat nemohou dovolit podnájem, natož koupi bytu. Jsou mezi nimi číšník, úřednice či zdravotní sestra. Ceny nemovitostí v této turisticky rušné destinaci v posledních letech výrazně vzrostly, za metr čtvereční se v jedné z lokalit na Ibize platí víc než v Madridu či Barceloně, napsal dnes deník El País.
Květnová inflace v Česku byla nižší, než se čekalo. Meziročně činila 2,6 procenta, zatímco meziměsíčně stagnovala. V meziročním vyjádření jde o znatelné zpomalení z dubnové úrovně 2,9 procenta. Trh tak nízkou květnovou inflaci nečekal, pročež koruna v reakci oslabila nad 24,70 za euro – do tohoto pásma se vrátila po necelém týdnu.
Bude nájemní bydlení budoucností Česka? Češi se k němu uchylují. Ale často spíš z donucení než z vlastní vůle. Vlastnické bydlení je drahé, nájemní je proto nouzovou variantou. Jenže i tato varianta začíná hořknout.
Česko se mění a zažívá evoluci. Navzdory snižujícím se hypotečním sazbám budou mít Češi i nadále zájem o nájemní bydlení. I když ceny nájmů i nadále porostou. „V devadesátých letech bylo tržní nájemné vyšší než dnes, ale nikdo si to již nepamatuje. Po deregulaci se propadlo, pak se zvolna zvyšovalo. Kvůli vysoké náročnosti pořízení vlastního bydlení se v posledních letech stalo opět nalezenou alternativou,” říká v rozhovoru Jiří Pácal z Asociace pro rozvoj trhu nemovitostí.
Mladí Češi od 25 do 35 let zaplatí za nájemné ze své mzdy více než ve většině vybraných států západní Evropy. Za nájemné bytu o velikosti 60 metrů čtverečních vynaloží necelých 40 procent z mediánu hrubé mzdy. To je procentuálně o polovinu více, než mladí lidé zaplatí v Německu, Rakousku nebo Francii. Poměr se ale může lišit podle lokality, například v hlavních a velkých městech jsou nájmy výrazně vyšší. Více než Češi dají ze svého výdělku na bydlení mladí lidé například v Itálii.
Průměrné nájemné v České republice v prvním čtvrtletí vzrostlo mezičtvrtletně o procento na 295 korun za metr čtvereční.
