Meziroční inflace v dubnu zřejmě překonala 13procentní úroveň. Podle odhadů ekonomů, které ČTK oslovila, inflace stoupla na průměrných 13,2 procenta z březnových 12,7 procenta. Za nárůstem jsou především zvyšující se náklady na bydlení včetně energií a zdražování potravin. Český statistický úřad zveřejní data o dubnové inflaci v úterý. Vrchol inflace lze podle ekonomů čekat na přelomu druhého a třetího čtvrtletí.
Světové ceny potravin se v dubnu poté, co se v březnu vyšplhaly na dosavadní maximum, mírně snížily, i když jen o méně než procento. Uvedla to Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO). Obchod s obilím dále zatěžuje ruská blokáda ukrajinských přístavů.
Hlavní index Wall Street ve čtvrtek prudce klesá. Včerejší méně jestřábí tón Fedu investory nepřesvědčil, že centrální bankéři dokáží odvrátit inflaci. Indexy klesly o tři a více procent, píše agentura Reuters.
Česká národní banka zvýšila sazby o 75 bazických bodů na 5,75 procenta – o něco více než jsme očekávali my i trh, který odhadoval nárůst o půl procentního bodu. Relativně holubičí komentáře posledních dní tedy nakonec na dnešním zasedání přebilo velmi jestřábí vyznění květnové prognózy, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Patria Finance Jan Bureš.
Národní banka má pro zvyšování sazeb zažitou argumentaci. Řídí se podle jednoduché rovnice: rostou ceny, zvyšujeme sazby. Inflační pásmo je pro Českou národní banku modla. Pásmo kolem dvou procent meziročního růstu.
Česká národní banka výrazně zvýšila odhad inflace. Letos ji čeká na průměrných 13,1 procenta. Únorová prognóza přitom počítala s 8,5procentní inflací. Ekonomové také zhoršili odhad letošního růstu HDP na 0,8 procenta. Vyplývá to z nové makroekonomické prognózy, kterou představil guvernér ČNB Jiří Rusnok.
Česká národní banka zvýšila základní úrokovou sazbu o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta. „Nejistota spojená zejména s chováním Ruska, s rozsahem dalších sankcí ze strany Evropské unie a s cenovými dopady těchto faktorů je tak velká, že odhadovat vrchol této série zvyšování úrokových sazeb ČNB je velmi obtížné,“ říká ekonom České spořitelny Michal Skořepa.
Bankovní rada České národní banky zvýšila úrokové sazby více než odhadovali analytici. Základní úroková sazba stoupla o 0,75 procentní bod na 5,75 procenta. To lze interpretovat jako zesílení snahy bojovat proti extrémně vysoké inflaci. Ta likviduje kupní sílu úspor českých domácností a může vést ke krachu některých firem, míní hlavní ekonom BH Securities Štěpán Křeček.
Česká národní banka překvapila a zvedá základní úrokovou sazbu z pěti na 5,75 procenta, na nejvyšší úroveň za celé období od konce října 1999. Čekal se přitom nárůst jen na 5,5 procenta. Bankovní rada ČNB tedy z nové prognózy analytického týmu banky převážně nazřela, že inflační tlaky v české ekonomice jsou ještě silnější, než dosud mínila, takže je třeba vyslat takto razantní signál.
Česká národní banka dál vede bitvu proti rostoucí inflaci. Základní úrokovou sazbu zvýšila o nadstandardních 0,75 procentního bodu na 5,75 procenta, oznámila to mluvčí centrální banky Markéta Fišerová.
Velké americké a další nadnárodní firmy v čele s Applem, Starbucks či Estee Lauder oznámily, že musí revidovat své výhledy na ekonomické výsledky pro letošní rok, protože po dvouletých peripetiích s proticovidovými opatřeními, aktuální rekordní inflací nejen v USA a dopady ruské invaze na Ukrajinu jsou další ranou pro jejich byznys čínské lockdowny, napsal server CNBC.
