Zimbabwe hrozí návrat hyperinflace. Tamní centrální banka zvedá sazby nejagresivněji na světě
Evropské země včetně Česka či Spojené státy s nervozitou a napětím čekají na každé zasedání národních centrálních bank, jestli a hlavně o kolik jednotek či zlomků procenta zvednou v boji proti inflaci základní úrokovou sazbu. V Zimbabwe se pohybují ve zcela jiných číslech – v rámci snahy vyhnout se návratu obří hyperinflace v řádech milionů procent z konce prvního desetiletí nyní centrální banka zvedla základní sazbu z 80 na 200 procent, nejvíce na světě, uvedla agentura Bloomberg.
Aktuálně nejagresivnější centrální banka světa sídí v hlavním městě Zimbabwe Harare, neboť kvůli velkým obavám z návratu hyperinflace zvýšila klíčovou sazbu z 80 na 200 procent, aby omezila spekulace s měnami. Vláda také oficiálně znovu zavedla americký dolar jako zákonnou měnu, aby ovládla prudce rostoucí inflaci a stabilizovala klesající směnný kurz své měny, uvedla agentura Bloomberg.
Základní úroková sazba v Česku je od loňského června sedm procent poté, co ji bankovní rada ČNB zvýšila o 125 bazických bodů na na nejvyšší míru od roku 1999. Podobný způsob boje s rapidní inflací ve světě za poslední rok zvolilo více než osm desítek zemí, vyplývá z údajů centrálních bank. Některé země, jako například Turecko či Rusko, jdou ale opačným směrem. Podívejte se na přehled sazeb ve vybraných zemích světa.
Které země zvýšily základní sazby? Mnohé hlásí rekord od dob globální krize. Tady je přehled
Money
Kumulativní nárůst základní sazby v tomto roce tak dosáhl již 14 tisíc bazických bodů – nejvíce na světě. „Výbor pro měnovou politiku vyjádřil velké znepokojení nad nedávným nárůstem inflace,” řekl guvernér John Mangudya. „Výbor poznamenal, že nárůst inflace podkopává spotřebitelskou poptávku a důvěru a že pokud nebude kontrolován, zvrátil by významné ekonomické zisky dosažené za poslední dva roky,” dodal.
Inflace téměř 200 procent
Meziroční míra inflace v Zimbabwe vyskočila v červnu na 192 procent, nejvyšší úroveň za více než rok, když se jen náklady na potraviny více než ztrojnásobily. Růst cen byl podnícen prudkým znehodnocením zimbabwského dolaru, který letos ztratil více než dvě třetiny své hodnoty a je nejhůře si vedoucí měnou Afriky.
Zadlužená ekonomika, nedostatek státních peněz, potravin, pohonných hmot či elektřina způsobila, že turisty obdivovaná Srí Lanka se ocitla na okraji státního bankrotu a její ekonomika se podle premiéra Ranila Vikremesingheho zhroutila. Jednou z mála nadějí na záchranu jsou jednání se sousední velmocí Indií, která již ostrovní zemi poskytla pomoc ve formě úvěru čtyři miliardy dolarů. Neštěstí, které zachvátilo 23 milionů obyvatel tohoto ostrovního státu, hrozí, že zamete s dalšími stovkami milionů v pěti dalších zemích, napsala agentura Bloomberg.
Turisty oblíbená Srí Lanka je na pokraji bankrotu, v hlavním městě vládne chaos
Money
Ministr financí Mthuli Ncube v pondělí řekl, že vláda podruhé za více než deset let legalizuje používání amerického dolaru. „Vláda jasně vyjádřila svůj záměr zachovat multiměnový systém založený na dvojím používání amerického dolaru a zimbabwského dolaru,” řekl Ncube novinářům v hlavním městě Harare. „Aby se eliminovaly spekulace a arbitráže založené na tomto problému, rozhodla se vláda zakotvit multiměnový systém a zavést používání amerického dolaru do zákona po dobu pěti let,” dodal.
Záchrana v podobě zlatých mincí
Mezi další kroky, které centrální banka oznámila, patří zvýšení depozitních sazeb na 40 procent ze 12,5 procenta a zavedení zlatých mincí jako alternativního uchovatele hodnoty. Mince, které má razit státní společnost Fidelity Gold Rafinérie, budou prodány veřejnosti prostřednictvím bankovních kanálů, řekl Mangudya, aniž by uvedl další podrobnosti.
Česká národní banka (ČNB) zvýšila základní úrok o 125 bazických bodů na rovných 7 procent. Reaguje tak na vývoj inflace, která v květnu atakovala hranici 16 procent, a také rostoucí inflační očekávání. 
ČNB zvýšila sazby. Základní úrok je sedm procent
Money
Opatření oznámená v pondělí jsou nejnovějším pokusem úřadů vypořádat se s měnovou krizí, která sahá až do roku 2009, kdy byl po záchvatu hyperinflace opuštěn zimbabwský dolar ve prospěch americké měny. Měsíční inflace tehdy dosáhla meziročně až 11,2 milionu procent a v oběhu kolovaly bankovky s nominální hodnotou 20 miliard zimbabwských dolarů (na snímku). Zimbabwský dolar byl znovu zaveden v roce 2019 a okamžitě začal oslabovat.
Předchozí pokusy zastavit kolaps zimbabwské měny zahrnovaly 10denní zákaz bankovních půjček, omezení obchodů na zimbabwské burze, umožnění společnostem platit daně v místním zboží a zavedení nové mezibankovní sazby, za kterou bude většina obchodů probíhat.
Vše o inflaci čtěte zde
Japonský jen je nejslabší za 32 let. Inflace přes dvě procenta je to, po čem vláda a centrální banka roky toužily. Jenže jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Centrální banka je i tak v pasti. 
Japonci mají po desítkách let inflaci. Lidé jsou naštvaní a centrální banka má starosti
Money
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
