„O tom, že letošní rok bude spojen s vysokou inflací, nikdo nepochybuje. Otázkou však je, jak se bude vyvíjet růst naší ekonomiky. Dobré výsledky z prvního čtvrtletí se budou v následujících čtvrtletích zhoršovat, což může vést až do stagflace,“ komentuje hlavní ekonom BHS Štěpán Křeček.
Prudce rostoucí inflace v Británii – která v v březnu stoupla na sedm procent z únorových 6,2 procenta a je tak nejvýše od března 1992 – přinutila společnost Associated British Foods zvýšit ceny ve svém oděvním řetězci Primark. Rozhodnutí je o to tvrdší, že síť obchodů Primarku, který působí i v České republice, na nízkých cenách staví svou image.
Dvojnásobný i výraznější nárůst cen obilí proti sobě postavil tuzemské producenty potravin a stát. Skupování obilí a budoucí úrody zahraničními nákupčími za přemrštěné ceny je trnem v oku některým tuzemským výrobcům, kteří musí zvýšené ceny promítnout do svých cen a přispět tak k razantnímu růstu cen potravin. Volají proto po zákazu vývozu, jak už učinila kvůli válečnému konfliktu Ukrajina. Zatím ale mají smůlu – ministerstvo zemědělství je proti.
Potraviny jsou ve Spojených státech dražší než v Evropě dlouhodobě, ale nyní budou muset Američané sáhnout ještě hlouběji do kapsy.
Euro za míň než 24 korun? I to je možné! O vývoji kurzu koruny budou již tuto středu diskutovat ekonomové na Investiční snídani pořádané společností EMUN. Vystoupí mimo jiné přední odborník na měny Petr Krčil z Art of Finance nebo bývalý viceguvernér České národní banky Mojmír Hampl. Byznysový server newstream.cz je mediálním partnerem akce.
Ministerstvo zemědělství začalo sledovat prodejní ceny vybraných potravin. Podle šéfa rezortu Zdeňka Nekuly (na snímku) si obchodní řetězce započítávají extrémně vysoké marže. Monitorování situace má podle něj trvat tři měsíce. Na to, aby mu někdo vysvětlil, že marže nerovná se zisk, je to snad dostatečně dlouhá doba. Samozřejmě by bylo lepší, kdyby to pan ministr věděl předtím, než zdvihl „varovný prst“.
Uplynulý týden přinesl další zajímavou várku zpráv s významným dopadem na trhy. Akciové indexy se vesměs postupně stabilizovaly a předvedly mírný růst. Nadále je přesto v trhu cítit vysoká míra nejistoty, důvodem je ruská ofenziva na jihovýchodě Ukrajině, navíc Powell připustil 50 bodový růst sazeb. Investoři pak především vyhlíželi hospodářské výsledky firem, jako je Netflix, Tesla, Bank of America a dalších.
V pandemii fabriky na auta zavřely, případně omezily výrobu. Přišel čipový hladomor. Nyní zase kvůli válce na Ukrajině nejsou kabelové svazky. Počet vyrobených aut proto klesá. Za „starých časů“ by automobilky část pracovníků propustily, právě kvůli omezení výroby. Proč držet zaměstnance, kteří nic nedělají? Jenže „staré časy“ minuly – nyní se tisknou biliony peněz a prohlubuje se rekordně dluh, přičemž se vzniklé peníze shazují z pomyslných helikoptér mezi lidi i firmy.
Historické mince jsou v kurzu i kvůli vysoké inflaci. Právě sbírky mohou totiž překonávat rapidní inflaci, která v současnosti trvá v České republice i Evropě. Celková hodnota mincí a bankovek nabízených na dnešní aukci převyšuje 120 milionů korun.
Meziroční míra inflace v Evropské unii se v březnu zvýšila na rekordních 7,8 procenta z únorových 6,2 procenta, uvedl Eurostat. V Česku byla třetí nejvyšší, vyšplhala až k úrovni 12 procent.
Nastupující potravinová krize vyvolaná válkou na Ukrajině způsobí v mnoha chudších zemích lidskou katastrofu. Kvůli zhoršení dostupnosti potravin hrozí podvýživa stovkám milionů lidí.
