Co máme dnes čekat od zasedání bankovní rady ČNB? V prvé řadě další výrazné zvýšení úrokových sazeb, píše ve svém komentáři Jan Bureš, hlavní ekonomi Patria Finance.
Japonský jen je nejslabší za 32 let. Inflace přes dvě procenta je to, po čem vláda a centrální banka roky toužily. Jenže jak se říká, odříkaného chleba největší krajíc. Centrální banka je i tak v pasti.
Několik let bude trvat, než se vybudují dostatečné kapacity na jiné zdroje energií, míní šéf energetického gigantu RWE Markus Krebber. Do té doby budou účty za plyn a energie stále výrazně vyšší než dlouhodobý průměr.
To byla otázka, kterou jsem si nejednou kladl při pohledu na burzovní grafy uplynulý týden, který byl doslova plný intenzivních negativních makroekonomických zpráv. Panické výprodeje tak na burzách pokračují a do indexů včele s S&P 500 se naplno zakousli medvědi (index vstoupil rázně do medvědího trhu a od svých maxim sestoupil o více než 20 procent). Kde bude tzv. „hard bottom“ se neodvažují v tuto chvíli předpovídat ani ti nejzkušenější stratégové, přesto bych řekl, že jedno je jisté. Poklesy akciových trhů by mohla zastavit až nová vlna „QE“ (kvantitativní uvolňování – nákup aktiv centrálními bankami na trzích).
Akciové trhy mají za sebou chaotický týden, který se nesl v duchu zpřísňování měnových politik jejich autoritami. Americká, britská ale překvapivě i švýcarská centrální banka sáhly ke zvýšení úrokových sazeb. To je špatná zpráva pro akcie, které zažily nejhorší týden srovnatelný s nejslabšími týdny v roce 2020, kdy svět zasáhla koronavirová pandemie s obřími ztrátami na životech.
Když přijdete na hlavní pobočku společnosti Pražská energetika v Jungmannově ulici v centru Prahy, postarší člen ochranky vás hned u dveří upozorní, že firma nenabírá nové klienty. Chcete zjistit situaci se zdražujícím plynem a elektřinou, ověřit možnosti na trhu. A hned u vchodu dostanete ránu. Žádné další klienty nebereme! Což vám následně potvrdí paní za přepážkou.
Ředitelka sekce kanceláře České národní banky Jana Báčová a její kolegyně Markéta Fišerová, ředitelka komunikace, k 30. červnu opustí své funkce.
Míra inflace v zemích Evropské unie v květnu opět překonala rekord a vystoupila na 8,8 procenta. Dosud nejvyšší hodnotu z dubna převýšila o sedm desetin procentního bodu, oznámil Eurostat.
36 procent amerických zaměstnanců, kteří ročně vydělávají sto tisic dolarů a více (skoro dva a půl milionu korun) žije kvůli zvýšeným nákladům od výplaty k výplatě.
Cena plynu pro evropský trh se od pondělí zvýšila zhruba o 70 procent, surovina se nyní prodává za více než 140 eur (3465 korun) za megawatthodinu. Ruský velvyslanec při Evropské unii Vladimir Čižov podle agentury RIA Novosti řekl, že přetrvávající problémy s opravou zařízení pro kompresorové stanice by mohly vést k tomu, že Rusko zcela zastaví plynovod Nord Stream 1. Ten je přitom hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.
Inflace 70 procent je podle Turků jen papírová. Ve skutečnosti je nárůst cen podle místních daleko rychlejší, což se týká zejména cen pohonných hmot a nájmů. Ty jen za poslední rok vystřelily na troj- i čtyřnásobek. Pro srovnání: v Česku benzin a nafta podražily „jen“ o necelou polovinu, nájmy se na mnoha místech dokonce snížily kvůli pandemii. A co je horší: problémy se začínají podepisovat na turistickém ruchu, který je pro Turecko významným zdrojem příjmů.
V Maďarsku a Rumunsku odstavují jaderné reaktory ☢ kvůli nízké hladině vody v Dunaji. Maďarská Paks odstavuje jeden reaktor, rumunská Cernavoda odstavuje oba dva reaktory. Za současný pokles vody v Dunaji může podle médií kombinace dlouhodobého sucha a letní vlny veder. Ve středu to napsala agentura Reuters.
