Míra inflace v Evropské unii v říjnu vystoupila na 11,5 procenta a již devátý měsíc v řadě překonala předchozí rekord. Proti zářijové hodnotě se zvýšila o šest desetin procentního bodu. Oznámil to dnes statistický úřad Eurostat. V Česku tempo meziročního růstu cen proti září zpomalilo o 2,3 procentního bodu, s hodnotou 15,5 procenta však míra inflace zůstává nad průměrem a je sedmá nejvyšší v unii.
Proces deglobalizace se započal již před nástupem covidu, světová pandemie jej nicméně významně urychlila. Nyní se tento vývoj překlápí do fáze fragmentace, která přinese nové výzvy a příležitosti, tím pádem nové vítěze a poražené. Odezněla doba, kdy jednotícím pojítkem byla podpora globální prosperity. Do popředí se dere čas ideologií, kterým je možné ekonomický blahobyt obětovat. Současná světová vlna inflace je symptomem hlubších změn a zvyšování sazeb v USA jen jedním z faktorů v celkovém napětí na finančních trzích, míní ekonom J&T Banky David Havrlant.
Tempo meziroční míry inflace na Slovensku v říjnu zrychlilo na 14,9 procenta z 14,2 procenta v září, uvedl to slovenský statistický úřad. Inflace dosáhla nového maxima od června roku 2000, kdy přesáhla 15 procent. V Česku inflace v říjnu naopak zpomalila, byla ale mírně vyšší než na Slovensku.
Úroky hypoték v říjnu pokračovaly v mírném růstu na nejvyšší úroveň za 20 let. Objemu poskytnutých úvěrů na bydlení se meziročně propadl o 82 procent.
Americké akcie si prošly dalším turbulentním týdnem, kdy denní pohyby byly často až na úrovni stovky bodů. Na trhu se setkává realita vyšších sazeb a poklesu ekonomiky s přáním, že Fed zpomalí svoji agresivní měnovou politiku růstu sazeb. Podstatná část trhu má pořád tendenci sázet na takzvaný pivot neboli přestávku ve zvyšování sazeb. To může vyvolat paradoxně další výprodej.
Spotřebitelská důvěra ve Spojených státech v listopadu klesla kvůli přetrvávajícím obavám z inflace a vyšších úrokových sazeb. Vyplývá to z předběžných výsledků průzkumu Michiganské univerzity.
Zatímco členové bankovní rady si platy zmrazili, ostatním zaměstnancům každoročně mzdy rostly kousek nad inflaci. To už nyní neplatí. Michl se dohodl s odbory a mzdy v ČNB příští rok porostou o 4,5 procenta, tedy výrazně méně, než jakou odhaduje ČNB inflaci. Aktuální prognóza ČNB počítá s průměrnou inflací v příštím roce na úrovni 9,1 procenta.
Na 48 milionů obyvatel Německa bude v příštím roce platit nižší daně. Rozhodli poslanci Spolkového sněmu, kteří zároveň zvýšili rodičům příspěvky na děti.
Říjnová inflace v Česku opět takřka všechny zaskočila. Tentokrát ovšem tím, jak je nízká. Vykázala v meziročním vyjádření nárůst pouze o 15,1 procenta. Přitom analytici oslovení agenturou Bloomberg ve střední hodnotě svých odhadů počítali s údajem 17,9 procenta. ČNB pak počítala s hodnotou 17,4 procenta. Jediné ministerstvo financí s plus minus takovou inflací počítalo, předpokládalo nárůst o 15,3 procenta. Je v tom háček, upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Polostátní energetická společnost ČEZ od začátku příštího roku zdraží elektřinu. Většina zákazníků bude od ledna platit vládou zastropované ceny, klienti si u nejběžnějších sazeb měsíčně připlatí kolem 300 korun. Zdražení se netýká zákazníků, kteří mají cenu smluvně fixovanou, uvedl mluvčí společnosti Roman Gazdík. Firma vyšší ceny oznámila v den, kdy zveřejnila výsledky, podle kterých ji kvůli vyšším cenám energií stoupl do září zisk osminásobně. Nové ceníky se zastropovanými cenami pro příští rok ohlásili i další dodavatelé energií.
Česká bankovní asociace v nové makroekonomické prognóze zlepšila odhad letošního růstu HDP na 2,5 procenta, v srpnu očekávala 2,4 procenta. Ke zlepšení přispěl příznivější vývoj ekonomiky. Příští rok podle ČBA čeká Česko hospodářská stagnace s růstem HDP o 0,2 procenta. Česko podle asociace vstoupilo ve třetím čtvrtletí do recese, hospodářské oživení přijde až ve druhém čtvrtletí 2023.
