Česká národní banka dnes rozhodne o svých úrokových sazbách. Tlaky na růst sazeb v posledních týdnech kvůli hrozící bankovní krizi opadly. Přesto existuje možnost, že právě nyní ČNB sazby zvedne. Důvody? Relativně vysoké nárůsty mezd v prvních měsících roku a skutečnost, že jádrová inflace zpomalila pokles.
Jako na houpačce. Akciové trhy svírá nejistota způsobená turbulencemi ve světovém finančním systému, která se muže snadno přelévat do reálné ekonomiky. Do toho zasedal americký Fed, jeho posláním je zejména inflační cílování k dvěma procentům, kde ještě spotřebitelské ceny v americké ekonomice zdaleka nejsou. To přináší zajímavý výhled na úrokové sazby do konce roku 2023.
Česko se ocitá v závažné makroekonomické nerovnováze, jakou roky nepamatuje. Podle některých expertů mu proto vážně hrozí měnová krize. Data za loňský rok, jež máme čerstvě pohromadě, tuto obavu, respektive důvody pro ni, příliš nerozptylují. Přesto koruna spíše rekordně sílí, než by čelila měnové krizi. Co za tím vězí?
Bankovní rada České národní banky (ČNB) ponechá i na středečním zasedání základní úrokovou sazbu na sedmi procentech, kde je od loňského června. Shodují se na tom analytici, podle nichž ani únorová obměna dvou členů rady nebude znamenat změnu v jejím postoji. Očekávají, že jediným hlasem volajícím po růstu sazeb zůstane člen rady Tomáš Holub. Možné snížení sazeb členové rady v nedávných rozhovorech v médiích vyloučili.
Poslední vývoj na finančních trzích je jedním slovem turbulentní. I velkým bankám hrozily problémy, padají akcie i měny. Po pár dnech se však situace otáčí a jako by se nedělo vůbec nic. A tak nyní nejvíce vydělává ten, kdo se svým portfoliem nedělá vůbec nic, píše agentura Bloomberg.
Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Originální dopis pro otce Freddie Mercuryho, možnost nechat si zdarma ocenit vlastní sbírky a především příležitost nakoupit vzácné známky, mince nebo bankovky od prodejců z celé Evropy. To vše nabídne na jednom místě jarní veletrh Sběratel, který se bude konat od 24. do 25. března v hotelu Olympik Praha.
Zisk českého zemědělství loni vzrostl o 142 procent na 22 miliard korun, vyplývá ze statistik Zemědělského svazu ČR. „Nárůst zisku působí famózně, ale je to hra čísel, která ne zcela odpovídá realitě. Loňský růst nákladů se promítne až do letošního hospodaření,“ upozorňuje předseda svazu Martin Pýcha.
Inflace v eurozóně je podle prezidentky Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeové stále příliš vysoká. ECB ale podle ní rázně zakročí, aby inflaci vrátila zpět ke dvěma procentům. Lagardeová to řekla ve středu na konferenci ve Frankfurtu nad Mohanem. Euro po jejích slovech zpevnilo.
Tvůrci úrokových sazeb v eurozóně musejí být při potírání inflace tvrdohlaví a sazby dál zvedat. Deníku Financial Times (FT) to řekl šéf německé centrální banky Joachim Nagel který se dostal do čela Bundesbank začátkem minulého roku. Německá centrální banka drží v ECB největší podíl, a má tak na její rozhodování velký vliv.
Minulý týden se nesl ve znamení bankovní krize, která v řadě věcí připomínala dokonce Finanční krizi z let 2007-2009 (bankovní indexy totiž v týdnu padaly o 10 a více procent). V lednu tohoto roku jsem v rámci svého pravidelného komentáře nastínil určitý výhled na ekonomiku a jako jedno z potencionálních ekonomických rizik jsem pojmenoval stav, kdy bankovní sektor nese obrovskou zásobu dluhopisů emitovaných státy s možností turbulentního vývoje v určitých situacích (zejména úrokové riziko). To se nyní stalo.
