Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Česká inflace je stejná jako na „eurovém“ Slovensku. Je to důvod pro přijetí eura?

Česká inflace je stejná jako na „eurovém“ Slovensku. Je to důvod pro přijetí eura?
ČTK
Lukáš Kovanda

Vývoj české ekonomiky je příznivější, než se takřka všichni experti loni v létě či na podzim domnívali. Letos v ekonomickém oddělení Trinity Bank očekáváme, že vykáže růst 0,3 procenta. V příštím roce pak 2,4 procenta. Takže se Česko vyhne jakékoli hlubší či vleklejší recesi.

Reklama

Domníváme se ovšem, že inflace se projeví jako až nečekaně neústupná. Předpokládáme sice, jako Česká národní banka, její pokles do jednociferného pásma už během letošního léta. Avšak obtížnější bude ji stlačit ke kýženému cíli ČNB ve výši dvou procent. Obáváme se, že to se neobejde bez dalších negativních dopadů na české hospodářství. Ty nemusí nutně spočívat hned v recesi, ale třeba v pomalejším vzestupu životní úrovně obyvatelstva, než na jaký jsme byli zvyklí v letech před válkou a pandemií. To samozřejmé může mít i svůj neblahý sociální rozměr. Nelze bohužel vyloučit posilování polarizačních tendencí v rámci společnosti a vzestup populismu na politické scéně.

Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB

Firmy už jsou z nejhoršího venku. Vítáme jejich křehký optimismus, říká bankéř Prokop

Po letech spojených s uzavíráním provozů a energetickou krizí začínají mít české firmy už zase chuť opatrně investovat a rozšiřovat podnikání. Nálada českých firem a podnikatelů se vrací podle Indexu očekávání firem, který dnes zveřejnila ČSOB, do období před příchodem pandemie covid-19. „České firmy jsou neuvěřitelně vitální a schopné ustát ekonomické nástrahy a výzvy, a to nás vede k mírnému a velmi křehkému optimismu do budoucna,“ zdůraznil v rozhovoru Pavel Prokop, výkonný ředitel firemního bankovnictví ČSOB. 

Přečíst článek

Inflace se může trvaleji, než ČNB nyní předpokládá, pohybovat například kolem úrovně pěti procent. Z historie je známo jen velice málo příkladů, kdy se podařilo inflaci zcela zkrotit bez výraznějších negativních sociálních dopadů, potenciálně včetně růstu míry nezaměstnanosti.     

Nepříznivé sociální dopady ekonomického vývoje ještě zvýrazní nápravná vládní opatření, zejména konsolidační balíček, který však ve značné míře považujeme za nezbytný z hlediska dalšího dlouhodobého rozvoje celé české společnosti a ekonomiky a za žádoucí, zejména s ohledem na její fiskální udržitelnost. Máme za to, že vláda by v rámci balíčku měla klást ještě větší důraz na škrty na výdajové straně. Razantněji by mohla redukovat provozní výdaje státu, například tedy snižovat početní stavy zaměstnanců placených z veřejných rozpočtů. Musí však jít o škrty promyšlené, nikoli „tupé“. Musí se tedy například redukovat počet agend nebo samospráv, a teprve potom snižovat stavy zaměstnanců placených z veřejných peněz.

Reklama

Poměrně dobrý stav veřejných financí

Stav českých veřejných financí považujeme za nadále poměrně dobrý. Přes výrazné tempo růstu zadlužení v uplynulých třech letech a konec konců i letos si nemyslíme, že jdeme řeckou cestou, ani že spějeme ke státnímu bankrotu. O tom ostatně svědčí to, že žádná z renomovaných ratingových agentur dosud Česku nezhoršila své hodnocení. Je pravda, že dvě ze tří nejvýznamnějších ratingových agentur loni zhoršily Česku ratingový výhled, ne však rating samotný. Ke zhoršení výhledu došlo však i v obavách z průběhu skončené topné sezóny. Ta však, jak víme, proběhla mnohem příznivěji, než se i ratingové agentury obávaly.

Pokud tedy vláda dokáže prosadit konsolidační balíček v navrhovaném objemu necelých sto miliard pro rok 2024, věříme, že ratingové agentury Česku ani v jednom z případů rating nezhorší a že už příští rok Česko stáhne úroveň veřejného zadlužení pod úroveň tří procent HDP. Tím pádem by vláda splnila svůj klíčový volební slib spočívající alespoň v základní stabilizaci veřejných financí nejpozději v roce 2025. Česko by tak také poprvé od roku 2019 splňovalo maastrichtské kritérium pro přijetí eura spočívající v dostatečně nízké úrovni rozpočtových schodků.

Josef Středula, prezident ČMKOS

Lukáš Kovanda: Potrefené husy. Odbory řvou strachem, děsí je ztráta vlivu

Proč odbory konsolidační balíček ve skutečnosti tolik naštval? Bojí se o stravenky, multisportky a o to, že ztratí nátlakovou sílu svého lobbingu, píše ve svém komentáři ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Pro přijetí eura ovšem nyní nevidíme pádný ekonomický důvod. Česko by jeho přijetím přišlo o vlastní měnovou politiku. Tu si nyní může „šít na míru“. Politiku ČNB kladoucí v posledním necelém roce na zpevňování koruny, namísto zvyšování sazeb, považujeme za poměrně úspěšnou. Uvažme, že podle nejnovějších čísel Eurostatu vykazuje Česko stejnou inflaci jako „eurové“ Slovensko – 14 procent.

Po přijetí eura by se Česko muselo přizpůsobovat potřebám a zájmům dvou desítek dalších zemí. Místo pomyslného „obleku na míru“ by tedy vyfasovalo nepříliš padnoucí „skafandr“. Ten jej však, pravda, může lépe chránit při opravdu závažných mezinárodních ekonomických krizích. Tak jako skafandr vás lépe ochrání v extrémních podmínkách. Ovšem pokud je počasí či okolní podmínky normální, lépe vám vždy bude v obleku na míru. 

Koruna je kvalitní měna. Takže s eurem Česko získá právě hlavně lepší ochranu pro opravdu těžké ekonomické časy, než jakou představuje koruna. Ale tato výhoda nyní nepřevyšuje nevýhody z eura plynoucí. Je to jiná v situace než v Chorvatsku nebo Bulharsku, které se pro euro rozhodli, neboť veřejnost v těchto zemím dlouhodobě neměla důvěra v domácní měnu – ani chorvatská, ani bulharská měna nejsou na rozdíl od koruny z toho hlediska kvalitní. 

Hlavními nevýhodami eura je zmíněná ztráta nezávislé měnové politiky, tedy onoho „obleku na míru“, ale také ztráta možnosti dohánět vyspělejší země EU, jako je Německo nebo Nizozemsko, prostřednictvím posilování vlastní měny, koruny. Doháněli bychom je pak pouze prostřednictvím inflace. Pro obyvatelstvo ČR je lepší dohánět bohatší země EU jak posilováním měny, tak inflací než jenom inflací, tedy zdražováním. 

Dostatečnou záruku ukotvení v západních strukturách představuje české členství v EU a NATO. Tato členství nikdo ze soudných kritiků brzkého přijetí eura nezpochybňuje.

Magazín newstream CLUB

Hlavním tématem letního čísla magazínu Newstream CLUB je Česko-Slovensko, s podtitulem Dvě země, jeden trh. 

V rozhovoru se představuje Karel Vágner, marketér a podnikatel v řadě úspěšných projektů, známý také spoluprací s manželkou a úspěšnou modelkou Simonou Krainovou.

Další osobnosti jako Igor Rattaj se zamýšlejí nad rozdíly mezi podnikáním v Česku a na Slovensku. O umělé inteligenci hovoří česko-slovenská investorka Andrea Ferancová Bartoňová, o veřejnosti a kultuře slovenský bestsellerista Jozef Karika. Uznávaný chef Marcel Ihnačák prozrazuje, která z obou kuchyní je „lepší“. Marketér Milan Šemelák s klientem Williamem Rudolfem Lobkowiczem mluví o tom, jak přetvořit odkaz šlechtického rodu do moderní doby.

Magazín přináší inspirativní čtení, které má čtenáře motivovat k tomu, aby zkusili i ve své profesi či hobby vytvářet věci s trvalejší vizí

K dostání je v síti PNS i online. Nově také v elektronické podobě v našem e-shopu.

Související témata 

Nástupnictví

Miliardáři

Umění

Filantropie

Reklama

Související

Slováci doplácejí na euro. Mají vyšší inflaci než Češi

Lukáš Kovanda: Slováci doplácejí na euro. Mají vyšší inflaci než Češi. A na dlouho

Přečíst článek

Lukáš Kovanda: Euro není samospásné. V Česku letos klesá inflace čtyřikrát rychleji než na Slovensku

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme