Reklama

Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Lukáš Kovanda: Kdo u nás zlevňuje potraviny? Nikdo, lidem prostě došly peníze

Lukáš Kovanda: Kdo u nás zlevňuje potraviny? Nikdo, lidem prostě došly peníze
iStock
Lukáš Kovanda

Je to taková ekonomická dojmologie. Vláda tvrdí, jak svým tlakem dosáhla poklesu cen potravin. A prodejci nám tu měsíce tvrdili, jak jsou vysoké ceny důsledkem války na Ukrajině. Ale všechno je trochu jinak. Jak? To ve svém komentáři vysvětluje hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Reklama

Češi čelí zhruba stejné inflaci jako Slováci. Podle nejnovějších, dubnových dat Eurostatu činí v obou zemích asi 14 procent. Přitom rozhodně nelze vyloučit, že již za květen bude mít Česko nižší inflaci než Slovensko. V letošním roce totiž klesá inflace v Česku přibližně čtyřikrát rychleji než ta slovenská. A tento trend bude patrně pokračovat i v příštích měsících.

Je ovšem pravda, že v Česku inflace klesá z vyššího základu, přičemž takovýto pokles může být objektivně snadnější než ten ze základu nižšího. Jde o cenný poznatek do debaty, nakolik by inflaci v Česku snížilo, pokud by země místo koruny platila eurem. Slovenský příklad potvrzuje, že euro samo o sobě inflaci vlastně snižovat nemusí.

Ke zpomalování inflace v Česku přispívá konečně i příznivější vývoj cen potravin.

Premiér Petr Fiala se minulý týden při sněmovních interpelacích nechal slyšet, že „ceny potravin klesají“ a že prý „je to výsledek tlaku naší vlády“. Tento výrok si žádá hlubší rozbor.

Reklama

Aleš Michl, guvernér ČNB

Stanislav Šulc: Mezi ČNB a vládou se rozhořel sympatický spor "Kdo za to může?"

Za inflaci může vláda, prohlásil razantně guvernér České národní banky Aleš Michl. Za inflaci je plně odpovědná Česká národní banka a její měnová politika, kontroval neméně ostře premiér Petr Fiala. Rozhořel se nám tu spor, který země dlouho neviděla. A je to dobře. O podstatě tuzemské inflace je totiž potřeba mluvit čím dál víc.

Přečíst článek

Pravdou je, že potraviny zlevňují. Ovšem jen z měsíce na měsíc. Meziročně jsou stále výrazně dražší. Třeba vejce letos v dubnu zdražovala v porovnání s loňským dubnem o více než 40 procent, přičemž mezi letošním březnem a dubnem zlevnila o třináct procent. Dlouhodobě veřejnost uvykla spíše cenám před oním více než 40procentním zdražením uplynulých dvanácti měsíců. Takže považuje vejce za abnormálně drahá stále. I když, pravda, už ne až tak moc abnormálně drahá jako v březnu či únoru letošního roku. Když něco zdraží o hodně a pak to trochu zlevní, politici by měli volit přece jenom opatrnější slovník. Zatím jde spíše – v meziročním pohledu – o zmírňování tempa zdražování, ne o zlevňování.

Drahé potraviny? Z tržního hlediska vše v pořádku, prohlásil antimonopolní úřad

Drahé potraviny? Nejvyšší marži mají prvovýrobci, prohlásil antimonopolní úřad

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) při prověřování vývoje cen na trhu s potravinami u pěti základních komodit nezjistil porušení hospodářské soutěže, tedy ani zneužití dominantního postavení, ani náznak případných kartelových dohod. Předseda ÚOHS Petr Mlsna uvedl, že trh reaguje na růst cen vstupů, proto úřad nedoporučuje zavedení cenové regulace.

Přečíst článek

Tak čípak je to peří?

A je tedy meziměsíční pokles cen potravin dílem vlády? Nikoli. Jedná se především o výsledek slabší poptávky obyvatel Česka na jedné straně a poklesu cen vstupů výrobců na straně druhé. Pokles cen vstupů je výsledkem dění ve světě, jako je snížení cen plynu, ropy či rostoucí obava z ekonomického propadu USA. S tím česká vláda opravdu nemá nic společného.

Slabší poptávka Čechů je dalším zdrojem příznivějšího cenového vývoje. Vždyť nejlepším lékem na inflaci je inflace. Když například potraviny zdraží natolik, že si jich lidé nemohou kupovat tolik jako před zdražením, vzniká tím přirozeně tlak na přibrzdění až zastavení cenového růstu. A hle – podle březnových dat Českého statistického úřadu klesly maloobchodní tržby za potraviny meziročně reálně o bezmála devět procent. Obyvatelé Česka si tedy letos kupují o takřka desetinu potravin méně než loni touto dobou.

Loni totiž ještě mnozí disponovali polštářem úspor z doby pandemie. Jenže ten už se od té doby ztenčil, případně zcela zmizel. Na probíhající pokles svých tržeb musí prodejci zkrátka reagovat tak, že utlumí dosavadní nárůst svých cen.

Češi jsou švorc, proto potraviny zlevňují

Lukáš Kovanda: Češi už vybílili své účty, proto ceny klesají. Vláda s tím nijak nepomohla

Kdo může za levnější potraviny? Vláda to není, spíše jde o to, že Češi už nemají peníze. Už se totiž nechali jako příslovečné ovečky oholit úplně dohola, glosuje vystoupení premiéra Petra Fialy při sněmovních interpelacích ekonom Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Lidem jen došly peníze

Přitom ještě loni se například obchodní řetězce vezly na vlně takzvané maržové inflace. Maržová inflace představuje výrazný nárůst podílu marží a zisků firem a podniků (ať už jde o obchodní řetězce, energetické podniky a mnohé další) na celkovém výkonu ekonomiky. Navýšení marží nad běžný rámec firmám a podnikům umožnil do značné míry fabulativní narativ údajně prudce inflačního dopadu války na Ukrajině. Ta sice náklady firmám zvýšila, ale lidé jim uvěřili, že daleko více, než tomu ve skutečnosti bylo.

Maržová inflace je klíčovým vysvětlením toho, proč česká ekonomika jako celek loni solidně bohatla, v očištění o inflaci o 2,5 procenta, zatímco lidé historicky rekordně chudli, jelikož jejich výdělky se propadly po očištění o inflaci o 7,5 procenta.

Lukáš Kovanda: Ekonomika bohatla, lidé dramaticky chudli. Nejvíc střední třída

Mimořádná inflace roku 2022 drtila v Česku hlavně střední třídu, zjišťuje studie zveřejněná ČNB. Bohatství z Česka plynulo zejména do zahraničí a na účty bohatých, kteří těžili z vyvolání „válečné atmosféry“, píše hlavní ekonom Trinity Banky Lukáš Kovanda.

Přečíst článek

Tak propastný rozdíl mezi výkonem ekonomiky a vývojem životní úrovně lidí nikdy v historii Česka nenastal ani vzdáleně. Loni zkrátka lidé u nás z růstu ekonomiky zpravidla neměli zhola nic, naopak na něj paradoxně dopláceli. Došlo totiž k tomu, že své covidové úspory ochotně „předali“ firmám a podnikům, tedy jejich manažerům a akcionářům, často zahraničním (do zahraničí každoročně odtékají z Česka stovky miliard korun v podobě dividend). Firmy a podniky si totiž své marže navýšily natolik, že pokryly nejen zvýšené náklady třeba v podobě dražších energií, ale ještě navíc se zahojily po covidu. Právě díky oné maržové inflaci.

Občan, tradiční otloukánek

Firmy a podniky loni vytáhly z kapes obyvatelstva jeho covidové úspory. Tyto úspory ovšem vznikly z nemalé části za cenu obrovského nárůstu veřejného zadlužení v letech 2020 až 2022, v řádu stovek miliard korun. Tyto stovky miliard bude nyní třeba splácet. Proto se lidem mají v rámci konsolidačního balíčku, představeného předminulý týden, zvýšit četné daně. Pravda, má se tedy zvýšit i firemní daň, ale její břímě beztak asi firmy přenesou na zákazníky. A pokud to nepůjde, uchýlí se k daňové optimalizaci, případně k vyvedení zisků či pracovních míst do zahraničí.

Tedy ještě upřesněme: firmy a podniky vytáhly z kapes lidí úspory, které tam ovšem byly na dluh, jejž teď budou v podobě vyšších daní splácet řadoví občané samotní, nikoli ony firmy.

Češi a Slováci prchají na Tenerife. Život je tam levnější než v Praze

Češi si Kanárské ostrovy oblíbili jako dovolenkovou destinaci již dávno, s postupující válkou na Ukrajině a jejími následky v podobě drahých energií, ale o nich začali uvažovat také jako o dlouhodobém útočišti. „Když začaly padat bomby i na západě Ukrajiny, tak lidi v Košicích začali řešit, kam utéct,“ říká v rozhovoru pro Newstream Vlastimil Hájek z realitky TenerifeReal.

Přečíst článek

Reklama

Související

předseda vlády Petr Fiala (ODS)

Lukáš Kovanda: Fialova vláda si zrušením nejnižší sazby DPH „přihraje“ 24 miliard, zdraží ale vodu a léky

Přečíst článek
Bankovky (ilustrační foto)

Inflace je nižší, než se čekalo. Potraviny zlevňují, ale nájemné povážlivě zdražuje

Přečíst článek
Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme