Německý automobilový koncern Volkswagen by v případě přetrvávajícího nedostatku zemního plynu mohl přesunovat výrobu z Německa a východní Evropy do jiných zemí, napsala agentura Bloomberg s odvoláním na vyjádření zástupců podniku. Koncern Volkswagen má továrny v Německu, České republice a na Slovensku, tedy v zemích, které patří v Evropě k nejzávislejším na ruském plynu.
Rostoucí ceny energií, materiálů, prací i hypotečních sazeb poslaly tuzemské stavebnictví do útlumu, stavební výroba v červenci meziročně klesla o téměř tři procenta. Útlum stále nekončí – stavební firmy včetně těch menších hlásí propad zájmu o zakázky a co víc, podle firem v září ještě více ochladl zájem i ze strany koncových zákazníků a nižší tržby hlásí i hobbymarkety, vyplývá z vyjádření zástupců trhu.
Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.
Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.
Porouchala se nám doma myčka na nádobí. Prý čerpadlo. Novou nekoupím. Žena zuří, já říkám, super. Nádobí stejně myla blbě, musel jsem to po ní domývat. Ale hlavně, ušetříme na energiích. I na těch hloupých kapslích tři v jedné. Teď budu mít čistotu nádobí pod kontrolou, budu ho umývat ve dřezu, jako to dělali naši rodiče. Je to energeticky úsporné. Přesně jak nám radí předseda vlády.
K rozumnému hospodaření s plynem a elektřinou vyzval v dnešním mimořádném projevu premiér Petr Fiala (ODS). Vláda, státní organizace, firmy i domácnosti podle něj mají zvážit, zda s energiemi zacházejí správně a jak jimi neplýtvat. Rozumné hospodaření s energiemi uspoří každému vlastní peníze, ale také sníží výdaje státního rozpočtu, řekl. Pomůže to podle něj také průmyslu i celé české ekonomice. Fiala bude důsledně trvat na tom, aby stát se svými institucemi šel v šetření příkladem.
Německo musí být připraveno na to, že Rusko by mohlo po dodávkách plynu zastavit také dodávky ropy. Vyplývá to podle agentury DPA z vyjádření německého kancléře Olafa Scholze.
Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.
Německá vláda kvůli zajištění energetické bezpečnosti země přebírá kontrolu nad německou součástí ruského dovozce ropy Rosněfť a nad jeho dceřinou společností RN Refining & Marketing. Oznámilo to spolkové ministerstvo hospodářství, podle kterého je svěřenská správa prozatím omezena na šest měsíců.
Ceny kameniva meziročně vzrostly stouply až o 25 procent, a to vlivem rostoucích cen energií, nafty i války na Ukrajině. Zástupci firem, Těžební unie a stavbařů v diskusním pořadu Kulatý stůl zopakovali varování z minulých let, že se v České republice od roku 1989 neotevřel žádný nový lom a do deseti let dojdou zásoby v dosud činných kamenolomech. Bude to znamenat, že kámen, písek či štěrk se stanou nedostatkovým zbožím, varovali.
Nejvyšší počet dolarových milionářů, stomilionářů a miliardářů na světě žije v New Yorku. V žebříčku sestaveném poradenskou společností Henley & Partners je hned polovina z první desítky měst, do nichž se stahují ti nejbohatší, v USA, dva zástupce má Čína, po jednom Japonsko, Velká Británie a Singapur. Oproti předchozímu žebříčku je patrný výrazný vzestup amerického Austinu a Houstonu, což souvisí s přesunem Bit Tech firem z Kalifornie, a také Rijádu či Dubaje, uvedl server CNBC.
