Atomové elektrárny Isar 2 a Neckarwestheim by měly do poloviny dubna 2023 ještě zůstat k dispozici, aby v případě potřeby mohly během zimy poskytnout v jižním Německu dodatečný příspěvek do energetické sítě, uvedl německý ministr hospodářství Robert Habeck.
Německo se chystá pomoci svým občanům i průmyslu s nastalou energetickou krizí. V neděli kancléř Olaf Scholz představil plán, podle nějž německá vláda vyčlení 65 miliard eur na přímou pomoc. Kde na to chce vzít? Podle agentury Bloomberg Scholz prohlásil, že zavedení daně z neočekávaných zisků Německu vynese „spousty, spousty miliard eur“.
Ministr spravedlnosti Blažek dal dohromady tým právníků, ekonomů a energetiků, který hledal možnosti zastropování ceny plynu, který se používá pro výrobu elektřiny. Jednání k návrhům řešení energetické krize už se podle oficiálního oznámení uskutečnilo, odborníci „z ekonomické, energetické i právní veřejnosti se ho zúčastnili ve svém volném čase.“
Dilema na obzoru: Pokud Fialova vláda vyhoví USA & spol., Česko patrně bude bez ruské ropy. Schová se vláda za Orbána?
V Ústeckém kraji se vyrobí nejvíc elektřiny ze všech českých a moravských krajů. Poráží dokonce i kraje, v nichž jsou jaderné elektrárny. Podíl hnědého uhlí na vyrobené elektřině tak dál roste.
I kdyby Rusko neobnovilo dodávky plynovodu Nord Stream 1, určitě to nebude znamenat, že by se domácnosti a firmy v ČR ocitly bez plynu, uklidňuje veřejnost premiér Petr Fiala (ODS).
Ukrajina chce Německu nabídnout elektrickou energii vyrobenou ve svých jaderných elektrárnách, a pomoci tak zemi na cestě ze závislosti na dodávkách ruských energetických surovin. Před cestou do Berlína to řekl ukrajinský premiér Denys Šmyhal.
Mohou lidé nebo firmy odmítnout platit navýšené zálohy za energie? Jaké by z toho pro ně plynuly právní důsledky? Newstream oslovil renomovanou právní kancelář Havel & Partners a organizaci dTest, která stojí na straně spotřebitelů. Výsledek? Pro odběratele není povzbudivý. Svévole by se zákazníkům mohla šeredně nevyplatit, podle práva tahají za kratší konec.
Americké akcie včera začaly obchodování růstem, nakonec je ale skolila zpráva Gazpromu, že neobnoví dodávky plynovodem Nord Stream 1, jak plánoval. Takový vývoj naznačuje, že svět se obává závažné evropské energetické krize, která může mít důsledky i mimo starý kontinent.
Největší americká banka JP Morgan prognózuje, že cena ropy může v důsledku případné ruské odvety za zastropování cen jeho ropy vyletět až na úroveň 380 dolarů (9360 korun) za barel. Přitom barel ropy Brent se nyní prodává za zhruba 94 dolarů (2315 korun) za barel.
Podniky v energeticky náročném keramickém průmyslu v Evropě se snaží najít způsob, jak přežít současný závratný růst nákladů na energie. Některé modernizují pece, jiné mění pracovní dobu, další už ale musely omezit výrobu. Uvedla to agentura Reuters.
Vlny veder na konci června poškodí zemědělce, lze čekat propad výnosů. U mnohých plodin lze očekávat zásadní propad, řekl bioklimatolog Miroslav Trnka z Ústavu výzkumu globální změny AV ČR - CzechGlobe.
