Reklama

Legislativní sprint k zastropování cen energií finišuje, čeká se na podpis Zemana

Elektřina, ilustrační foto
Pixabay

Vláda bude moci nařízením stanovit maximální ceny elektřiny a plynu. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, přijal Senát. Nyní ji dostane k podpisu prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu včetně daně z přidané hodnoty pro maloodběratele. Vláda návrhem reaguje na růst cen energií z poslední doby. Novela zákona má také více chránit spotřebitele, kteří mají ve smlouvě ceny odvozené od cen na burzách.

Reklama

K omezení cen bude muset vláda vydat nařízení, v němž stanoví podrobnosti, tedy hlavně maximální cenu. Bude také určovat rozsah odběru, na který se bude cenový strop vztahovat, a kategorie odběratelů, kterých se bude cenový strop týkat. Dodavatelé budou mít právo na úhradu prokazatelné ztráty a přiměřeného zisku. V rámci mimořádné tržní situace bude moci vláda v krajním případě zakázat například obchodování s elektřinou a plynem na burzách. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) již dříve přislíbil, že vláda vydá nařízení o cenách hned, jak novela začne platit.

Cenový strop by měl být v říjnu

Zpravodajka hospodářského výboru Hana Žáková (STAN) s odkazem na náměstka ministra průmyslu Reného Nedělu uvedla, že vláda by měla nařízení vydat 5. října. Bude to poté, co se 30. září mimořádně sejdou ministři energetiky EU, aby jednali o návrzích mimořádných opatření k regulaci cen energií předložených Evropskou komisi.

Petr Fiala, premiér

Lukáš Kovanda: Zastropování cen zaplatí střední třída nebo její děti

Zastropování jen přes naši mrtvolu. To ještě před létem znělo jednohlasně z úst představitelů Fialova kabinetu. Orbánovo zastropování cen pohonných hmot tehdy nazírali jako odstrašující případ, který se vymstí. Dnes je všemu jinak.

Přečíst článek

Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) již dříve uvedl, že rozpočtové dopady zastropování budou představovat nejvýše 130 miliard korun. Stát podle něj použije na náklady mobilizované příjmy ze všech státních firem, připravovanou daň z mimořádných zisků a příjmy z emisních povolenek. Ministr průmyslu Jozef Síkela (za STAN) dnes řekl senátorům, že pomoc české vlády přesahuje dva roční rozpočty ministerstva obrany.

Vláda minulý týden oznámila, že maximální ceny pro maloodběratele u silové elektřiny stanoví na šest korun včetně DPH za jednu kilowatthodinu, u plynu na tři koruny za kWh včetně DPH. Opatření by mělo platit i pro samosprávy či veřejný sektor prostřednictvím státního obchodníka s energiemi. Vláda podle Síkely zvolila takovou cenu, která nebude motivovat k plýtvání, ale k úsporám.

Reklama

Vítkovice Steel

Kupka: Zavedení maximálních cen energií i pro velkoodběratele bylo nemožné

Stanovit maximální možnou výši cen energií pro všechny odběratele, tedy i pro průmysl a velké firmy, bylo nemožné, řekl v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministr dopravy Martin Kupka (ODS). Podle něj vláda tuto možnost hledala, ale její dopad na státní rozpočet by byl až příliš velký. Česko bude podle ministra podporovat v EU prodloužení dočasného krizového rámce, který umožňuje okamžitě podpořit podnikatele v důsledku vysokých cen energií a protiruských sankcí.

Přečíst článek

Síkela také řekl, že pokud rada ministrů energetiky zemí EU na konci září schválí návrh, na kterém pracuje Evropská komise, bude moci vláda poté rozšířit cenový strop i na malé a střední firmy bez ohledu na to, na jaké hladině napětí elektřinu odebírají. Strop má sahat až do 80 procent maximální spotřeby energie za posledních pět let. Stanjura míní, že stát v národním řešení ještě přistoupí na stanovení maximálních cen elektřiny pro výrobce, a to podle zdroje. V současnosti se o tom podle něho diskutuje. To potvrdil i Síkela s tím, že každý zdroj má jiné náklady a každá z výrob by měla jinak zastropované náklady.

Na to, že strop má sahat jen do 80 procent spotřeby i pro malé a střední podniky odebírající nízké napětí, upozornil senátor Lukáš Wagenknecht (Piráti). „Podstatná informace, která doposud na veřejnosti komunikována nebyla. Pro drobné a střední podniky nebude cenový strop na celou jejich spotřebu, ale pouze na 80 procent. Tyto ´drobnosti´ by měla vláda komunikovat,“ uvedl na Twitteru.

Novela umožní spotřebitelům snáze vypovědět takovou smlouvu, která obsahuje takzvané spotové ceny, tedy ceny odvozené od vývoje na burzách. Před takovými smlouvami varuje Energetický regulační úřad. Vláda uvádí, že toto opatření má zajistit účinnou ochranu zranitelných zákazníků před kontrakty, které mohou podléhat cenovým výkyvům kvůli nestabilitě trhů.

Plyn, ilustrační foto

Dušan Janovský: Dilema bezohledného strávníka aneb S energií je nutno šetřit, ne ji dotovat

Současná situace na trhu s energiemi v Evropě připomíná situaci, kdy v restauraci kamarádi platí společný oběd dohromady rovným dílem. Kdo si objedná levné jídlo, chová se iracionálně, protože sice zaplatí hodně, ale dobře se nenají. Proto je racionální objednat pro sebe drahé jídlo, což nakonec učiní všichni. Podobně i v současné energetické situaci v Evropě mají státy možnost domluvit se na úsporách. To ale neudělají, protože racionální je partnery zradit a nákup plynu dotovat. Plyn tak budou dotovat všichni, žádný plyn ani elektřina navíc tím nevznikne – jen si státy vyprázdní rozpočty, míní programátor a analytik Dušan Janovský.

Přečíst článek

Právo vypovědět smlouvu se spotovými cenami během měsíce však budou mít pouze spotřebitelé, tedy nikoli například firmy. Bude se to týkat smluv na dobu určitou i neurčitou. Pokud bude ve smlouvě ujednání, které umožní dodavateli změnit sjednanou cenu elektřiny nebo plynu na cenu podle vývoje na burze, a to bez výslovného souhlasu spotřebitele, nebude se k takovému ujednání přihlížet.

Patřičné nařízení o maximálních cenách bude moci vláda vydat v případě mimořádné tržní situace. Schválená novela ji nedefinuje. V důvodové zprávě k předchozí novele energetického zákona z letošního léta, kterou se zaváděl úsporný tarif pro domácnosti, vláda uvedla, že „mimořádnou tržní situací se rozumí stav, kdy se podstatná část občanů státu dostává do vážných finančních problémů v důsledku vysoké ceny elektřiny nebo zemního plynu a tento stav není možné, dostatečné nebo vhodné řešit jiným druhem státní pomoci, jakým je například příspěvek na bydlení."

 

Reklama

Související

Reklama
Reklama
Reklama
Doporučujeme