Nedávnou „medvědí rallye“ vystřídaly poklesy a volatilita. Obavy o ekonomický růst v Evropě a USA, pravděpodobný další růst úrokových sazeb v příštím měsíci a příliv negativních makro dat měly vliv na obchodování v týdnu. Z pohledu indexu S&P 500 se trhy ocitly i kolem 4100 bodů. A jaké události měly největší dopad na akcie?
Regulované účty za energie se lidem v Británii od října zvýší o 80 procent. Cenový strop na průměrnou domácnost se zvedne z 1971 liber (57 432 korun) ročně na 3549 liber (103 412 korun), uvedl energetický regulační úřad Ofgem. Dodal přitom, že ani na nově stanovené cenové úrovni by se růst nemusel zastavit. Británie přitom už teď bojuje s nejvyšší inflací za 40 let.
Danuše Nerudová o ekonomice přednáší. Petr Pavel jí vůbec nerozumí, baví ho geopolitická témata. Dosud ohlášení kandidáti na prezidenta mají s ekonomickými otázkami různé zkušenosti. S energetickou krizí se ekonomika stává tématem dne. A tím i tématem prezidentských voleb. Přinášíme proto pro lepší orientaci voličů přehled ekonomického uvažování relevantních či oznámených kandidátů na prezidenta.
Recese v eurozóně nenastane. Už nastala. Alespoň to tvrdí bankéři prestižní švýcarské banky UBS. Zatím se jedná o recesi mírnou, protože do Evropy zatím stále přitéká ruský plyn. Pokud by byl plyn na příděl, půjde o mnohem hlubší problém, uvádějí ekonomové.
Ačkoli k zásadnímu vystoupení šéfa americké centrální banky Jeroma Powella dojde až zítra, nálada centrálních bankéřů je podle agentury Bloomberg jasná: sazby musejí růst, a to klidně výrazně. Důvod? Inflační tlaky se zatím nepodařilo dostatečně zkrotit.
Tíživá situace ve výrobě hnojiv se v Evropě zhoršuje, již třetí evropská firma oznámila, že omezí výrobu čpavku zásadního pro výrobu hnojiv. Je jí norská společnost Yara International, důvodem jsou rekordní ceny plynu. Informovala o tom agentura Bloomberg, podle níž produkce dusíkatých hnojiv v Evropě klesla po ruské invazi na Ukrajinu více než o čtvrtinu. Klesající zásoby hnojiv se podle expertů mohou odrazit na úrodě a posléze na ceně potravin.
Cena elektřiny roste, spotřebitelé si na vytápění mohou připlatit v příštím roce desítky tisíc navíc oproti současným, už tak vysokým cenám. Úsporný tarif téměř nic neřeší, zvláště u ohrožených domácností, míní analytik Arsen Lazarevič.
Proč chtěl vlastně Fiala vyhrát volby? Osvobodit Česko od Babiše? OK, ale co dál? Jak se ukazuje, nic moc dalšího tady není. Žádný plán, žádná strategie pro Česko. Jak se naše krásná země plná šikovných lidí stane lepší? Vláda nic neukázala. Znalostní ekonomika? Zmenšení byrokracie? Nic se nestalo.
Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh dnes přesáhla 300 eur za megawatthodinu (MWh). Ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku cena klíčového termínového kontraktu na plyn s dodáním v září dopoledne vykazovala růst o více než šest procent skoro na 316 eur (7792 korun) za megawatthodinu. V předchozích dvou dnech byla přitom poměrně stabilní. Dražší byl zemní plyn jen bezprostředně po vypuknutí války na Ukrajině.
Stěžejní problém nynější koncepce vládní pomoci s drahými energiemi tkví v tom, že není dostatečně adresná. Pokud by například dnes blíže představený energetický úsporný tarif byl koncipován tak, aby od drahých energií ulevil pouze skutečně potřebným, tedy chudým a lidem z nižších středních vrstev, a ne plošně všem, bude sociálně a koneckonců i ekonomicky dávat daleko větší smysl, míní hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Vláda na svém jednání schválila návrh očekávaného takzvaného úsporného tarifu, který pomůže domácnostem s vysokými cenami energií. Průměrná výše podpory s energiemi bude celkem zhruba 15 tisíc korun, letos z toho dostanou domácnosti zhruba 4000 korun. Po jednání vlády to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Podle analytiků je pomoc malá. Na celkovou pomoc občanům proti inflaci vyčlenila vláda podle Fialy 177 miliard korun.
