Drahé energie devastují evropský průmysl. Továrny omezují výrobu, bojují o přežití

Výrobci skla, hutnických produktů, papíru, hnojiv a dalších, kteří jsou bytostně závislí na plynu a elektřině, oznámili utahování opasků, či spíše výrobních pásů. Největší producent užitého skla na světě, francouzská skupina Arc International, poslala třetinu zaměstnanců na dovolenou, německá společnost Hakle, jeden z největších výrobců toaletního papíru, oznámila, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostala do platební neschopnosti. Takových případů je mnohem, mnohem víc, píše deník The New York Times.

Po léta byla výroba společnosti Arc International poháněna levnou energií, která pomohla proměnit firmu v největšího světového výrobce skleněného nádobí – a zásadního zaměstnavatele v jednom z dělnických regionů severní Francie. Dopad náhlého zastavení dodávek plynu ze strany Ruska do Evropy však zaplavil její byznys novými riziky. Ceny energií vzrostly tak rychle, že generální ředitel firmy Nicholas Hodler musel během dvou měsíců šestkrát přepisovat obchodní prognózy. Nedávno dal třetině ze 4500 zaměstnanců Arcu částečnou dovolenou, aby ušetřil.

Evropská energetická solidarita má už teď trhliny. Francie chce zastavit vývoz elektřiny do Itálie

Money

Francie by mohla na dva roky přerušit vývoz elektřiny do Itálie, protože se potýká s poklesem produkce ve svých jaderných elektrárnách, píše agentura Bloomberg. Dodávky z Francie se na italské spotřebě elektřiny podílejí zhruba pěti procenty.

ČTK

Přečíst článek

Čtyři z devíti továrenských pecí budou nečinné; ostatní přejdou ze zemního plynu na naftu, levnější, ale o to více ovzduší znečišťující palivo. „Je to nejdramatičtější situace, jakou jsme kdy potkali,” řekl deníku The New York Times Hodler. „Pro energeticky náročné podniky, jako je ten náš, je to ochromující,” dodal.

Na nucenou dovolenou míří desítky tisíc pracovníků

Arc International není sám. Vysoké ceny energií sužují evropský průmysl, nutí továrny rychle omezovat výrobu a dávají desetitisícům zaměstnanců dovolenou. Snížení výroby, ačkoli se očekává, že bude dočasné, zvyšuje riziko bolestivé recese v Evropě. Průmyslová výroba v eurozóně v červenci meziročně klesla o 2,3 procenta, což je největší pokles za více než dva roky.

Vše o signálech blížící se recese čtěte zde:

Polovina evropské výroby hliníku a zinku byla podle evropské obchodní asociace s kovy Eurometaux odstavena. Mezi nimi je Arcelor Mittal, největší evropský výrobce oceli, jehož vysoké pece v Německu běží naprázdno. Alcoa, světový výrobce hliníkových produktů, omezuje třetinu výroby ve své huti v Norsku. V Nizozemsku Nyrstar, největší světový výrobce zinku, pozastavuje výrobu až do odvolání. Ani toaletní papír není imunní: V Německu společnost Hakle, jeden z největších výrobců, oznámil, že se kvůli „historické energetické krizi“ dostal do platební neschopnosti.

Sněmovna schválila novelu, která umožní vládě zastropovat ceny energií

Politika

Vláda bude zřejmě moci v případě mimořádné tržní situace stanovovat horní hranici cen elektřiny a plynu pro odběratele. Novelu energetického zákona, která jí to umožní, dnes ve zrychleném režimu schválila sněmovna. Nyní ji musí ještě projednat Senát a podepsat prezident. Cenu elektřiny chce vláda omezit na šest korun za kilowatthodinu za silovou elektřinu a cenu plynu na tři koruny za kilowatthodinu pro maloodběratele.

ČTK

Přečíst článek

Krize je do jisté míry dopadem evropských sankcí, které měly potrestat Moskvu za její invazi na Ukrajinu. Jejich zpětná vazba podkopala důvěru evropských společností a jejich schopnost plánovat. Minulý týden předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová navrhla omezit příjmy výrobců elektřiny vyráběné z neplynových zdrojů, kteří mají nebývalé zisky v souvislosti s rekordním růstem cen.

Tisícům firem končí smlouvy na dodávky energií za staré ceny

Řešení ale nemusí být dostatečně rychlé. Náklady již vyletěly nad rámec toho, co si mnoho výrobců může dovolit. Tisícům evropských společností se blíží konec pevných energetických smluv podepsaných v době, kdy byly ceny nižší, a musí je v říjnu obnovit za současné ceny. Ceny elektřiny na příští rok, které jsou vázány na cenu plynu, se v Německu a Francii pohybují kolem 1000 eur za megawatthodinu, zatímco zemní plyn je na rekordních maximech kolem 230 eur za megawatthodinu.

I Agrofert doběhly drahé energie. Odstaví závod v Hodicích na Jihlavsku

Zprávy z firem

Zemědělci, potravináři, chovatelé a celý zpracovatelský průmysl se prohýbá pod vysokými cenami energií. Vláda pro ně přichystala pomoc. K některým ale nedorazila včas. První oběť drahých energií z řad potravinářských závodů už hlásí i gigant Agrofert. Odstaví výrobu masného závodu v Hodicích na Jihlavsku.

ČTK, vku

Přečíst článek

Východoněmecká porcelánka Eschenbach přežila přechod od komunismu ke kapitalismu po roce 1989. Ale až její energetické smlouvy na konci tohoto roku dojdou, bude společnost čelit ročnímu účtu za energie ve výši 5,5 milionu eur, tedy zhruba šestinásobku toho, co platí nyní, řekl její ředitel Rolf Frowein.

„To by znamenalo, že musíme více než zdvojnásobit naše ceny, a to za naše šálky a talíře nikdo nezaplatí,” řekl. Eschenbach, 130 let stará společnost ve východní spolkové zemi Durynsko, proto jedná s místními politiky o možném řešení. Je ovšem jen jednou z desítek malých a středně velkých firem v Německu, které se obávají, že budou muset definitivně zavřít.

Farmáři v Evropě končí se skleníky. Pěstitele rajčat či okurek drtí vysoké náklady na energie

Money

Rekordní ceny energií dopadnou i letošní úrodu okurek, rajčat nebo salátů pěstovaných v Evropě ve sklenících. Kvůli až několikanásobně vyšším účtům za vytápění skleníků od jejich využití farmáři ustupují. Energetická krize má ale dopady na evropský potravinový řetězec v širším slova smyslu, protože problémy s placením účtů mají pekaři, mlékaři i další producenti, včetně pěstitelů cukrové řepy či oliv, napsal deník The Financial Times.

ČTK

Přečíst článek

Nahnutý je také osud české porcelánky

Drahé energie tíží také porcelánka Thun 1794 v Nové Roli na Karlovarsku. Ceny plynu, který je hlavním výrobním nákladem, má na letošní rok ještě zafixované. Příští rok, kdy už Thun 1794 bude muset plyn kupovat podle aktuálních cen, si porcelánka klade cíl přežít. Pece podle jejího generálního ředitele Vlastimila Argmana pojedou jen na nezbytnou míru a utlumí se i další energeticky náročné činnosti. 

I když firma v posledních letech investovala asi stovku milionů i do energetických úspor, současné ceny tepla jsou pro porcelánku zničující. Zatímco nyní zaplatí za plyn asi 450 korun za MWh plynu, současná cena na burze je až 7000 korun, řekl novinářům začátkem září Argman. „To nás ve výsledku vychází na stamiliony korun, které musíme zaplatit navíc. A na to nemáme," dodal.