Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Zlato poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor's 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta. Ve zlatě už tedy americké akcie prakticky sto let stagnují.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Cena zlata nastavila nový rekord a podle analytiků už má slušně našlápnuto na další metu 3500 dolarů za troyskou unci (asi 31,1 gramu). Co žene cenu žlutého kovu nahoru? Je to strach z globální ekonomické krize, obchodní války a taky centrální banky, které nakupují zlato jako zběsilé, uvádějí zdroje znalé trhu.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Rafinerie v Tuapse na jihu Ruska, kterou zasáhly ukrajinské drony, 🔥 hoří už čtyři dny. Požár způsobil silné znečištění ovzduší, z nebe padá černý déšť a vynutil si omezení pro obyvatelstvo, uvedla dnes agentura AFP s odvoláním na místní úřady. Tvůrce bojové látky novičok na facebooku varoval před masovou otravou obyvatelstva kouřem z hořící ropy a ropných látek.
Státní veterinární správa zakazuje v ČR prodávat 4️⃣4️⃣ mléčných výživ pro kojence od 12 různých výrobců z EU kvůli obsahu nebezpečného toxinu cereulidu. Obchodníci a provozovatelé, kteří mají některou z výživ na skladě, je musí neškodně odstranit nebo vrátit výrobci.
Členské státy EU dnes finálně ✅ schválily dvacátý balík sankcí proti Rusku za jeho agresi vůči Ukrajině. Informovalo o tom kyperské předsednictví EU. Maďarsko a Slovensko již ve středu uvedly, že nebudou nová omezení blokovat, jestliže bude ruská ropa opět proudit ropovodem Družba do obou zemí.
Prezident Petr Pavel se s premiérem 👴 Andrejem Babišem (ANO) sejde 8. května ráno. Termín schůzky, na které mají hovořit o účasti na summitu NATO, sdělil dnes Babiš během tiskové konference před odletem na neformální jednání premiérů Evropské unie. Ke sporu o to, kdo bude Česko v létě reprezentovat na aliančním summitu, se Babiš blíže nevyjádřil.
Vedení energetické skupiny ČEZ ☝️ navrhlo vznik nové dceřiné společnosti, do níž chce ze současné struktury vyčlenit prodej a distribuce energií, obchodování nebo energetické služby. Jde o první krok k připravovanému zestátnění firmy. Společnost by si v nové dceřiné firmě ponechala 51procentní podíl, zbylou část by nabídla investorům. O návrhu bude rozhodovat červnová valná hromada podniku.
Americký výrobce elektromobilů Tesla vytvoří ve svém německém závodě do konce června 1000 nových pracovních míst. Firma chce od třetího čtvrtletí 📈 zvýšit týdenní výrobu asi o 20 procent, řekl dnes podle agentury Reuters mluvčí společnosti. Tesla má nyní ve svém závodě v obci Grünheide u Berlína zhruba 11 500 zaměstnanců.
Americká softwarová společnost Microsoft investuje do konce roku 2029 v Austrálii 2️⃣5️⃣ miliard australských dolarů (372 miliard korun). Cílem je posílit výpočetní kapacity a podpořit rozvoj umělé inteligence. Firma uvedla, že sází na rostoucí poptávku po těchto technologiích v zemi a že pro Microsoft je to největší investice, jakou kdy v Austrálii učinil.
Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic potřebují na pokračování staveb a nové investice shodně zhruba o deset miliard 📈 více, než mají letos. Potřeby rozpočtu SŽ na příští rok jsou zhruba 80 miliard korun, ŘSD zhruba 90 miliard. Novinářům to řekl premiér Andrej Babiš (ANO) po dnešním jednání na SŽ s šéfem organizace Tomášem Tóthem a ministrem dopravy Ivanem Bednárikem (za SPD).
Zkušenost s podvodným e-shopem má každý čtvrtý nakupující, zhruba každý sedmý už kvůli nim reálně přišel o peníze. Vyplývá to z průzkumu agentury Focus pro mBank mezi tisícovkou respondentů. Češi se podle něj v on-line prostředí cítí velmi sebejistě, ale toto sebevědomí je často ☝️ falešné. Zatímco většina věří, že ví, jak své peníze chránit, počet obětí kybernetických útoků roste.
Schválení státní pomoci za šest miliard eur (146,2 miliardy korun) německé letecké skupině Lufthansa Evropskou komisí neplatí, rozhodl Soudní dvůr EU. Nejvyšší unijní soud tak ✅ potvrdil rozsudek soudu nižší instance, Tribunálu Soudního dvora EU, z roku 2023. Německo v roce 2020 zorganizovalo pro aerolinky pomoc v souvislosti s dopady covidové pandemie na cestovní ruch a leteckou dopravu.