Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Cena zlata nastavila nový rekord a podle analytiků už má slušně našlápnuto na další metu 3500 dolarů za troyskou unci (asi 31,1 gramu). Co žene cenu žlutého kovu nahoru? Je to strach z globální ekonomické krize, obchodní války a taky centrální banky, které nakupují zlato jako zběsilé, uvádějí zdroje znalé trhu.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Cena stříbra se dnes vyšplhala nejvýše za téměř 12 let a nová maxima zdolává i zlato. Drahé kovy těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu, investory už tolik neodrazuje, že jim žádné úroky nenesou.
Z komodit na světových trzích v prvních osmi měsících roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu, uhlí a elektřiny. Naopak významně zlevnila železná ruda, bavlna, pšenice nebo kukuřice. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce srpna klesl o tři procenta.
Cena zlata je na rekordu, dostala se mírně nad 2486 dolarů (přes 57 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na trhu sílí očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne v září snižovat základní úrokovou sazbu. Žlutý kov, jak se zlatu přezdívá, má za celý týden k dobru více než jedno procento.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že plánuje vyslat do Grónska nemocniční loď. Rozhodl tak v rámci svého pokračujícího úsilí o kontrolu nad arktickým ostrovem spadajícím pod Dánsko, který je podle něj zásadní pro národní bezpečnost a obsahuje nerostné bohatství, uvedl list The Wall Street Journal (WSJ). Nuuk ani Kodaň zatím nereagovaly.
