Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Cena stříbra se dnes vyšplhala nejvýše za téměř 12 let a nová maxima zdolává i zlato. Drahé kovy těží z rozhodnutí centrálních bank snižovat základní úrokovou sazbu, investory už tolik neodrazuje, že jim žádné úroky nenesou.
Z komodit na světových trzích v prvních osmi měsících roku výrazně zdražilo zlato, stříbro, kakao, káva a pomerančový džus, zvýšila se ale i cena plynu, uhlí a elektřiny. Naopak významně zlevnila železná ruda, bavlna, pšenice nebo kukuřice. Hlavní komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku do konce srpna klesl o tři procenta.
Cena zlata je na rekordu, dostala se mírně nad 2486 dolarů (přes 57 tisíc korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Na trhu sílí očekávání, že americká centrální banka (Fed) začne v září snižovat základní úrokovou sazbu. Žlutý kov, jak se zlatu přezdívá, má za celý týden k dobru více než jedno procento.
Zlato je ochrana proti krizi, inflaci, devalvaci měny či bankovní krizi, říká Hana Boxanová, expertka na investiční drahé kovy a regionální ředitelka Golden Gate. V rozhovoru o investování do zlata, který vedla investiční expertka a spolupracovnice newstream.cz Marika Čupa, Boxanová vysvětluje, proč a jak investovat do zlata, jak poznat kvalitní investiční zlato, jak se určuje cena zlatých slitků a na co si dát při investování do zlata pozor.
Pražská burza v úvodu týdne 📈 posílila, index PX stoupl o 0,33 procenta na 2650,25 bodu. Z předních emisí ho nahoru táhly především rakouské tituly, naopak energetický ČEZ či Komerční banka oslabily. Nejvíce, přes tři procenta, dnes získaly akcie zbrojaře Colt CZ. Vyplývá to z údajů burzovního webu. Objem obchodů byl nad dlouhodobým průměrem, dnes zhruba 810 milionů korun.
Česká měna dnes mírně 📈 rostla k oběma hlavním světovým měnám. Oproti pátečnímu závěru zpevnila vůči euru o tři haléře na 24,26 koruny za euro, k dolaru rostla o dva haléře a v úvodu týdne se obchodovala za 20,47 koruny za dolar. Vyplývá to z údajů na serveru Patria Online.
Německý lodní kontejnerový dopravce Hapag-Lloyd se dohodl na koupi konkurenční izraelské společnosti ZIM Integrated Shipping Services. Hodnota transakce činí zhruba 4️⃣,2️⃣ miliardy dolarů (86 miliard korun). Uvedla to německá společnost ve své dnešní tiskové zprávě. Hapag-Lloyd tak upevní svou pozici jednoho z největších námořních dopravců na světě.
Evropská unie se nachází v ☝️ bodě zlomu, kdy by se země neměly schovávat za národní zájmy, prohlásil dnes před jednáním ministrů financí zemí eurozóny v Bruselu německý ministr financí Lars Klingbeil. Německo je podle něj připraveno učinit kompromisy. Schůzka se koná jen několik dní po neformálním summitu EU, po kterém šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová naznačila možnost dvourychlostní Evropy, kdy by část členských států postupovala v rychlejší integraci.
Prezident 👨 Petr Pavel obdržel nominaci premiéra Andreje Babiše (ANO) na jmenování ministra životního prostředí. S navrženým kandidátem, kterým je poslanec Motoristů Igor Červený, prezident v souladu se svou dosavadní praxí plánuje osobní setkání. ČTK to dnes sdělil mluvčí prezidenta Vojtěch Šeliga.
Přípravy projektu stavby dvou nových jaderných bloků v Dukovanech, které má vybudovat korejská společnost KHNP, pokračují podle časového harmonogramu. V příštím roce by tak projekt měl získat platné stavební povolení, samotná stavba by pak měla začít v roce 2029. Na tiskové konferenci to řekl ministr průmyslu a obchodu 👨 Karel Havlíček (ANO). První blok by měl být zprovozněn v roce 2036.
Británie by měla rychleji navyšovat své výdaje na obranu, řekl dnes podle agentury Reuters premiér 👨 Keir Starmer. Reagoval tak na zprávu stanice BBC, že britská vláda uvažuje o dřívějším dosažení cíle vydávat na obranné účely tři procenta hrubého domácího produktu (HDP).
Nástupcem Dany Drábové v čele Státního úřadu pro jadernou bezpečnost se stane dosavadní ředitel sekce jaderné bezpečnosti SÚJB 👨 Štěpán Kochánek. O jeho jmenování rozhodla vláda Andreje Babiše (ANO). Podle usnesení bude Kochánek funkci zastávat od 18. února, mandát je pětiletý.
Vláda nepodpořila návrh lidoveckých poslanců na zkrácení povinné doby placení odvodů pro nárok na důchod z 35 na 25 let. Nesouhlasila ani se zachováním valorizace takzvaného výchovného. Po jednání kabinetu to řekl ministr práce 👨 Aleš Juchelka (ANO). Dodal, že jeho ministerstvo předloží v brzké době vlastní návrh důchodového novely. Lidovecký návrh projedná Sněmovna.
Vláda ✅ schválila novou hospodářskou strategii, stavět v ní plánuje především na rozvoji privátního sektoru. Na tiskové konferenci po jednání kabinetu to oznámil premiér Andrej Babiš (ANO). Strategie obsahuje opatření, kterými chce vláda zlepšit podnikatelské prostředí. Zaměřuje se na energetiku, vzdělávání, výzkum a inovace, výstavbu a bydlení nebo dopravu.