Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Zlato poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor's 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta. Ve zlatě už tedy americké akcie prakticky sto let stagnují.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Cena zlata nastavila nový rekord a podle analytiků už má slušně našlápnuto na další metu 3500 dolarů za troyskou unci (asi 31,1 gramu). Co žene cenu žlutého kovu nahoru? Je to strach z globální ekonomické krize, obchodní války a taky centrální banky, které nakupují zlato jako zběsilé, uvádějí zdroje znalé trhu.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Americká kosmetická společnost Estée Lauder se rozhodla rozšířit plánované propouštění až o 3000 lidí. Firma v dnešní zprávě o čtvrtletních hospodářských výsledcích oznámila, že nyní počítá se zrušením 9 až 10 tisíc pracovních míst. To odpovídá zhruba 17,5 procenta její pracovní síly z poloviny loňského roku. V únoru firma uváděla, že hodlá propustit až 7000 lidí.
Írán zaslal Spojeným státům prostřednictvím Pákistánu další návrh na jednání o ukončení války, píší podle agentur AFP a Reuters íránská státní média. Podle nich se tak stalo ve čtvrtek. Ačkoliv mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem aktuálně panuje příměří, rozhovory o ukončení války, která začala 28. února, byly zatím neúspěšné.
Turecká policie použila slzný plyn proti prvomájovým shromážděním v Istanbulu. Současně zadržela několik stovek lidí, píší turecká média a agentura AFP. Úřady již dříve zakázaly demonstrace na prvního máje na náměstí Taksim, kde se často shromáždění odborářů a levicových stran konají.
Rusko zakázalo dovoz radioelektronických zařízení určených pro satelitní spojení. Týká se to i terminálů systému Starlink pro satelitní přístup k internetu, který vyvinula firma SpaceX amerického miliardáře Elona Muska. Informují o tom ruská média. Moskva tvrdí, že opatření udělala kvůli ochraně národní bezpečnosti.
Čínský technologický gigant Huawei očekává, že své tržby z čipů pro umělou inteligenci (AI) letos zvýší nejméně o 60 procent na zhruba 12 miliard dolarů (249 miliard korun). Těží z poptávky čínských firem po domácí alternativě k Nvidii. Firma by tak v tomto roce získala největší podíl na čínském trhu s AI čipy, píše s odkazem na své zdroje deník Financial Times.
Donald Trump vážně zvažuje stažení amerických vojáků z Itálie a Španělska. Už dříve americký prezident hovořil o snížení počtu amerických vojáků v Německu. Trump dlouhodobě kritizuje evropské členy NATO včetně Itálie, Španělska a Německa, že odmítají podpořit americkou-izraelskou válku proti Íránu a že nedostatečně investují do obrany. Šéf Bílého domu už také naznačil, že přemýšlí o odchodu USA ze Severoatlantické aliance.
Ruská armáda v dubnu proti Ukrajině poslala skoro 6000 dronů s dlouhým doletem, což je nejvyšší počet za více než čtyři roky trvající ruskou invazi do sousední země. Vyplývá to z analýzy agentury AFP, která vychází z pravidelných hlášení ukrajinských vzdušných sil.
Senátoři budou mít na asistenty ode dneška celkem až 60 tisíc korun měsíčně, stejně jako poslanci. Navýšení o pět tisíc za měsíc schválil tento týden senátní hospodářský výbor. Navázal tak na obdobné rozhodnutí sněmovního rozpočtového výboru z počátku dubna.
Kabinová lanovka na Sněžku se dnes po technické odstávce vrátila do plného provozu. Od 16. března jezdila jen o víkendech a svátcích. Lanovka, která je v odstávce kvůli údržbě dvakrát ročně, na jaře a na podzim, je připravena na letní sezonu, uvedl to zástupce náčelníka lanovky Jan Martinov.
Ode dneška začíná prozatímně platit obchodní dohoda mezi Evropskou unií a skupinou latinskoamerických zemí Mercosur. Vyjednávání o ní trvalo přes 25 let a Evropská komise se rozhodla využít své pravomoci začít dohodu uplatňovat, ačkoliv ji ještě neschválil Evropský parlament. Dohodu v minulosti silně kritizovali zemědělci a její uplatňování před dokončení ratifikace kritizovala například Francie.