Zlato se vrátilo k růstu. Po dubnovém dosažení rekordní úrovně 3500 dolarů za troyskou unci se totiž zastavilo a mohlo se zdát, že 3500 dolarů je nový střednědobý strop. Situace na trhu se ale neustále vyvíjí a investoři zlatu věří dál. A změně nahrává také Fed, který pravděpodobně již brzy sníží sazby.
Cena zlata od roku 2000 do současnosti stoupla o 1042 procent, což je průměrný roční výnos 10,1 procenta. Od začátku letošního roku si připsal žlutý kov více než 30procentní zhodnocení a stal se jedním z nejvýnosnějších aktiv současnosti, uvádí analýza XTB.
Velikonoční svátky a s nimi spojená přestávka v obchodování na finančních trzích přinesly nemilá překvapení v podobě razantního výprodeje dolaru a amerických akcií. Naopak zlato si v této turbulentní situaci vedlo velmi dobře.
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Zlato poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor's 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta. Ve zlatě už tedy americké akcie prakticky sto let stagnují.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Cena zlata nastavila nový rekord a podle analytiků už má slušně našlápnuto na další metu 3500 dolarů za troyskou unci (asi 31,1 gramu). Co žene cenu žlutého kovu nahoru? Je to strach z globální ekonomické krize, obchodní války a taky centrální banky, které nakupují zlato jako zběsilé, uvádějí zdroje znalé trhu.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Premiér 👴 Andrej Babiš (ANO) doufá, že americký zásah ve Venezuele povede k tomu, že občané budou mít svobodu a demokracii a zvolí si demokratický režim. Řekl to na instagramu. Americké síly při sobotním nečekaném útoku na Caracas zadržely venezuelského autoritářského prezidenta Nicoláse Madura a jeho manželku a odvezly je do USA.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se 📈 výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Kolem 07:30 středoevropského času vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Švýcarské úřady identifikovaly zbývajících 1️⃣6️⃣ obětí novoročního požáru v baru v lyžařském středisku Crans-Montana, znají tak totožnost všech 40 obětí tragédie. Uvedla to švýcarská policie. Mezi nově identifikovanými jsou mladí lidé ze Švýcarska, Itálie, Portugalska, Belgie, Francie nebo lidé s vícenásobným občanstvím.
Spojené státy potřebují Grónsko, prohlásil americký prezident Donald Trump v rozhovoru s časopisem The Atlantic. Grónsko je autonomní součástí Dánska, které je stejně jako USA členem NATO. Proti výrokům se vzápětí ohradila dánská premiérka 👩 Mette Frederiksenová, podle níž musí Trump s hrozbami anexí přestat.
