Cena stříbra se vyšplhala na 14leté maximum. Zdražuje i zlato díky sázkám na to, že americká centrální banka (Fed) tento měsíc sníží základní úrokovou sazbu ve Spojených státech. Cena žlutého kovu přesáhla čtyřměsíční maximum.
Cena zlata prorazila rekordní hranici, o které se optimistům před několika lety ani nezdálo. Má ale potenciál nadále růst? Nebo cenný kov našel novou hranici, nad kterou se moc vysoko jen tak nepodívá? Zde jsou argumenty pro růst zlata i pro jeho stagnaci.
Zlato poprvé v historii pokořilo úroveň 3500 dolarů za troyskou unci. A americké akcie – ty v indexu Standard & Poor's 500 – jsou tak ve vyjádření právě ve zlatě levnější než dokonce roku 1929, o necelá čtyři procenta. Ve zlatě už tedy americké akcie prakticky sto let stagnují.
Cena zlata se dostala na rekordních 3500 dolarů (75 960 korunN) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Investoři vyhledávají takzvaná bezpečná aktiva, mezi něž se řadí právě i zlato. Ceny se zvyšují poté, co americký prezident Donald Trump poněkolikáté tvrdě kritizoval šéfa americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella. Bílý dům uvedl, že zkoumá možnosti, jak Powella odvolat.
Cena zlata nastavila nový rekord a podle analytiků už má slušně našlápnuto na další metu 3500 dolarů za troyskou unci (asi 31,1 gramu). Co žene cenu žlutého kovu nahoru? Je to strach z globální ekonomické krize, obchodní války a taky centrální banky, které nakupují zlato jako zběsilé, uvádějí zdroje znalé trhu.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum. Vzhůru ji tlačí eskalující obchodní válka mezi USA a Čínou a slabší kurz dolaru, napsala agentura Reuters. Podle údajů agentury Bloomberg cena žlutého kovu vystoupila až na zhruba 3175 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Později však o část zisků přišla.
Očekávaný propad akciových indexů je první rychlou a negativní reakcí na ohlášení cel, která americký prezident Donald Trump uvalil na celý svět. Hlavní indexy padají o jednotky procent. Naopak nahoru jdou v souladu s očekáváním dluhopisy a také zlato. To se přiblížila i rekordní hodnotě 3167 dolarů za troyskou unci.
Cena zlata se vyšplhala na nové rekordní maximum, poprvé překonala hranici 3100 dolarů (přes 71 tisíc korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Investoři využívají žlutý kov jako bezpečné útočiště v době obav z negativních hospodářských dopadů celní politiky amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Návrat Donalda Trumpa do Bílého domu i nadále ovlivňuje trhy. Zatímco například kryptoměny, a především bitcoin, z jeho znovuzvolení těží, se zlatem je to naopak. Jeho ceny jsou v současné chvíli na měsíčních minimech.
Investoři do zlata od covidové pandemie v roce 2020 vydělali reálně k dnešku kolem deseti procent. Cena zlata totiž za stejné období vzrostla o 46 procent, průměrný propad hodnoty úspor českých střadatelů je 37 procent, řekl spoluzakladatel ekonomického think-thanku INESS Juraj Karpiš na konferenci Vyšehradské fórum v Praze.
V důsledku masivního raketového útoku Íránu na Izrael stoupá cena ropy nebo zlata. Zdražují také akcie zbrojařských firem. Česká koruna ovšem oslabuje. Mezinárodní investoři totiž v obavě z rozhořené velké blízkovýchodní války přesunují peníze z rizikovějších aktiv, jako je právě koruna, do těch vůbec nejbezpečnějších, za jaké se obecně považují právě zlato nebo dolar či dluhopisy americké vlády.
Veřejnoprávní britská stanice BBC by mohla být dostupná na základě 💸 předplatného a začít vysílat reklamy. Zvažuje to britská vláda, která chce změnit současný model financování tradičního média. O plánech londýnského kabinetu informuje agentura Reuters.
Americký ministr obrany 👨 Pete Hegseth odmítl zveřejnění plného a neupraveného videa ze zářijového úderu na venezuelskou loď v Karibiku, kdy Američané při následném druhém zásahu zabili přeživší. Informovala o tom agentura Reuters. Kongres na Hegsetha zvyšuje tlak, aby záznam zpřístupnil. Lídr demokratů v Senátu Chuck Schumer prohlásil, že utajování záběrů je nepřijatelné.
Německý kancléř 👨 Friedrich Merz přivítal dnešní oznámení Evropské komise, že zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Větší otevřenost novým technologiím a více flexibility jsou podle něj správnými kroky, které dokážou skloubit klimatické cíle, realitu trhu, zájmy podniků a ochranu pracovních míst.
Druhá největší burza ve Spojených státech Nasdaq plánuje rozšířit obchodování v pracovních dnech na 2️⃣3️⃣ hodin denně. Čeká na schválení kontrolních úřadů. Informuje o tom agentura Bloomberg.
Pražská burza dnes dál 📈 vylepšila své historické maximum, index PX stoupl o 0,44 procenta na 2594,49 bodu. Dařilo se finančním titulům v čele s Erste Bank, naopak energetický ČEZ mírně oslabil. Z menších emisí si dnes zisky připsaly tabáková společnost Philip Morris a zbrojařská firma Colt CZ, ostatní ztratily nebo stagnovaly. Vyplývá to z internetových stránek burzy.
Maďarská státní energetická společnost MVM uzavřela pětiletou 🤝 dohodu o dodávkách zkapalněného zemního plynu (LNG) od americké firmy Chevron. Uvedl to maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó. Dodávky podle něj dosáhnou 400 milionů krychlových metrů ročně.
Evropská komise 📉 zmírnila plán na zákaz prodeje automobilů se spalovacími motory v Evropské unii od roku 2035. Nový návrh, se kterým zástupci EK seznámili novináře, požaduje, aby se emise oxidu uhličitého (CO2) u nových aut snížily o 90 procent proti úrovni z roku 2021, tedy nikoli o 100 procent, jak bylo původně plánováno.
Ministr vnitra 👨 Lubomír Metnar (ANO) odvolal členy dozorčí rady České pošty. Podle něj nebude mít snížení počtu členů dozorčí rady významný dopad na fungování pošty. Dozorčí rada České pošty má 15 členů, z toho pět volí zaměstnanci, které ministerstvo odvolat nemůže. Na změny v dozorčí radě dnes upozornil server Odkryto.cz.
Energetický regulační úřad (ERÚ) zahájil proces ke změnám regulovaných cen elektřiny na příští rok. Nově do nich započítá převedení veškerých poplatků za podporované zdroje energie (POZE) na stát. Regulované ceny elektřiny pro domácnosti tak proti letošku klesnou o 15 procent, pro větší odběratele ještě výrazněji.
Ruské úřady zařadily německou rozhlasovou a televizní stanici Deutsche Welle na 📜 listinu „nežádoucích organizací“, informovalo tamní ministerstvo spravedlnosti. Vedení Deutsche Welle označilo rozhodnutí Moskvy za akt cenzury a slíbilo pokračovat ve vysílání v ruštině. Rozhodnutí ruských úřadů odsoudila také spolková vláda, napsal server BBC News s odkazem na mluvčího kabinetu.