Cena zlata výrazně klesá. Během pátečního dopoledne ztratila více než osm procent a propadla se pod hranici pěti tisíc amerických dolarů za troyskou unci, tedy pod zhruba 102 tisíc korun. Hlavním důvodem jsou podle analytiků spekulace kolem budoucího vedení americké centrální banky, které naznačují pomalejší tempo snižování úrokových sazeb. Spolu se zlatem prudce zlevňují i další drahé kovy.
Cena zlata k okamžitému dodání poprvé překonala hranici 4600 dolarů (96 655 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Později se zlato obchodovalo těsně pod touto hranicí. Na rekordních hodnotách se pohybuje i cena stříbra, která poprvé překonala hranici 84,58 dolarů za troyskou unci (31,1 gramu). Děje se tak poté, co americké ministerstvo spravedlnosti zahájilo vyšetřování předsedy americké centrální banky (Fed) Jeroma Powella kvůli sporné rekonstrukci budovy této instituce.
Ceny zlata a dalších drahých kovů se výrazně zvyšují. Zajetí venezuelského prezidenta Nicoláse Madura Spojenými státy totiž zvýšilo geopolitické napětí a podpořilo poptávku investorů po bezpečných aktivech. Dnes ráno vykazovala cena zlata nárůst více než dvě procenta a pohybovala se v blízkosti 4425 dolarů (zhruba 91 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), plyne z údajů na internetových stránkách agentury Bloomberg.
Cena zlata poprvé přesáhla hranici 4400 dolarů (91 392 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Žlutému kovu pomáhají sázky na další snižování úroků ve Spojených státech a silná poptávka po bezpečných investicích. Na nové maximum vystoupalo i stříbro.
Cena stříbra k okamžitému dodání překonala další rekord a vyšplhala se na 57,86 dolarů za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Informuje o tom agentura Reuters. Od ledna už cena tohoto kovu vzrostla o více než 90 procent. Analytici upozorňují, že výnosy z držení stříbra letos překonávají ostatní drahé kovy, včetně zlata.
Ložisko v okolí Zlatých Hor na Jesenicku podle výsledků nového průzkumu skrývá zásoby skoro 11 tun zlata, což je pětinásobek původních propočtů. Aktuální hodnota naleziště zlata u Zlatých Hor činí bezmála 30 miliard korun, vytěžit ale kvůli rentabilitě půjde pouze jeho část. Výsledky průzkumu zaměřeného na množství zásob zlata a dalších kovů u Zlatých Hor zveřejnil státní podnik Diamo.
Ceny komodit se v letošním roce na světových trzích spíše zvyšují, drahé kovy od ledna do konce října zdražily o desítky procent. Výrazně stoupla i cena mědi a kávy. Naopak podstatně zlevnil zemní plyn, dále ropa, kakao či pomerančový džus. Komoditní index agentury Bloomberg od začátku roku vykazuje asi devítiprocentní růst, vyplývá z burzovních statistik.
Cena zlata k okamžitému dodání vystoupala na rekordních 4059,30 dolaru (83 950 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). Informovala o tom agentura Reuters. Následně na další rekord vystoupala i cena stříbra, které se obchodovalo za 51,38 dolarů za oz. Na finančních trzích panuje nejistota kvůli omezení chodu federálních úřadů ve Spojených státech, který se označuje jako shutdown.
Cena stříbra k okamžitému dodání zdolala psychologickou hranici 50 dolarů (1048 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu), kde byla naposledy v roce 1980. Tehdy byl prudký růst cen výsledkem manipulace, když se dva bratři z Texasu pokusili trh se stříbrem ovládnout. Ve čtvrtek odpoledne se cena vyšplhala až na rekordních 51 dolarů za troyskou unci, informuje agentura Reuters. Od začátku roku je cena vyšší o více než 73 procent.
Cena zlata se poprvé dostala na rekordních více než 4000 dolarů (83 500 korun) za troyskou unci (oz; 31,1 gramu). K zájmu o zlato mimo jiné přispívá nejistota kolem financování federální vlády ve Spojených státech, ale i předpoklad, že americká centrální banka (Fed) bude pokračovat ve snižování úrokových sazeb, uvedla agentura Reuters.
Cena zlata na počátku nového týdne pokračuje v růstu na nové rekordní hodnoty a poprvé překročila hranici 3900 dolarů (80 700 korun) za troyskou unci (31,1 gramu). Zájem o zlato podporuje zvýšená poptávka po bezpečných aktivech v reakci na oslabení jenu, uzavření americké vlády a rostoucí očekávání dalších snížení úrokových sazeb centrální bankou USA (Fed), uvedla agentura Reuters.
Japonská ekonomika ve druhém čtvrtletí ztratila tempo 🐌 a navíc zklamala očekávání. Hrubý domácí produkt se v celoročním přepočtu zvýšil o 1,1 procenta, zatímco analytici oslovení agenturou Reuters čekali růst o dvě procenta. Vyplývá to z údajů japonské vlády.
