Raketový růst cen benzinu a nafty přináší státní kase desítky milionů korun denně navíc díky vyššímu výběru DPH. Zároveň ale zdražování energií zvyšuje výdaje státu, takže celkový efekt pro rozpočet zůstává nejistý.
Evropští populisté a krajní pravice našli v americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi vzor i impuls k volebním úspěchům. Nyní se však zdá, že tato symbióza končí. Už nelze předstírat, že politika Trumpovy administrativy jde ruku v ruce s evropskými zájmy.
Prezident USA Donald Trump bere evidentně válku v Iránu a její dopady na lehkou váhu. Ekonomové čekají růst inflace, zpomalení hospodářství a problémy s energetikou i potravinami v řadě zemí – ale prezident si zavtipkoval.
Stávající prezident Volodymyr Zelenskyj a bývalý armádní velitel, nyní velvyslanec v Británii Valerij Zalužnyj by získali nejvíce hlasů, kdyby se prezidentské volby na Ukrajině konaly už tuto neděli. Dvojici favoritů s odstupem následoval nynější vedoucí prezidentské kanceláře, bývalý šéf vojenské rozvědky Kyrylo Budanov, napsal server Ukrajinska pravda o výsledcích aktuálního průzkumu společnosti Socis.
Národní bezpečnostní úřad se zabývá nedělním výrokem vládního zmocněnce pro Green Deal Filipa Turka (za Motoristy) o informacích k sankcím vůči Rusku. Jako důvěrné by je neměl znát. Napsal to server iROZHLAS. Úřad serveru potvrdil, že se začal zabývat objasňováním možného bezpečnostního incidentu.
Soud v ruském Čeljabinsku zakázal šíření oscarového dokumentu Pan Nikdo proti Putinovi, který vznikl v česko-dánské koprodukci. Informoval o tom server Mediazona s odkazem na reportéra přítomného v soudní síni. U jednání byla zastoupena pouze žalující strana, zákaz následně potvrdila i státní agentura TASS.
Americký prezident Donald Trump na své sociální síti Truth Social napsal, že Severoatlantická aliance (NATO) neudělala nic, aby pomohla s Íránem. Dodal, že USA od NATO nic nepotřebují, ale že na to nikdy nezapomenou. V následujícím příspěvku pak napsal, že Írán „žadoní“ o dohodu s USA, přestože veřejně popírá, že by s Washingtonem jednal.
Německo společně s partnery v Evropské unii mapuje slabiny americké ekonomiky a dodavatelských řetězců, aby bylo připraveno na případné budoucí spory se Spojenými státy. Podle agentury Bloomberg chce Berlín vytvořit mezi členskými státy shodu na tom, jak využít evropský vliv, pokud by se vztahy s Bílým domem vyostřily.
Americký viceprezident J. D. Vance navštíví mezi 7. a 8. dubnem Maďarsko, aby podpořil premiéra Viktora Orbána v nadcházejících parlamentních volbách, které se uskuteční 12. dubna. Informoval o tom server Politico a agentura Reuters, která se odkazovala na dva zdroje seznámené s Vanceovými plány. Podle těchto zdrojů se však program cesty může ještě změnit s ohledem na vývoj války na Blízkém východě, která začala na konci února údery Spojených států a Izraele na Írán.
Maďarsko zakázalo svému provozovateli přepravní soustavy plynu pořádat ve třetím čtvrtletí aukce na dodávky suroviny na Ukrajinu. Uvedla to agentura Reuters, podle níž premiér Viktor Orbán už podepsal příslušné nařízení. Orbán ve středu oznámil, že Maďarsko dodávky plynu na Ukrajinu postupně ukončí. Reaguje tak na přerušení tranzitu ruské ropy přes Ukrajinu, které trvá od konce ledna.
Spojené státy podmínily poskytnutí bezpečnostních garancí Ukrajině jejím stažením z Donbasu. V rozhovoru pro agenturu Reuters to uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Takový krok by podle něj představoval velké riziko nejen pro Ukrajinu, ale i pro celou Evropu. Zároveň zdůraznil, že USA navzdory konfliktu v Íránu nadále dodávají Kyjevu zbraně.
