Leyenová zaskočila Evropu. Kanadě nabídla cestu k členství, které neexistuje
Ursula von der Leyenová navrhla otevřít Kanadě cestu k přidruženému členství v EU. Jenže členské státy o jejím záměru předem nevěděly a unijní smlouvy takový status ani neznají. Brusel teď musí vyjasnit, co by nové partnerství vlastně znamenalo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová překvapila členské státy návrhem, aby se Kanada mohla stát prvním přidruženým členem Evropské unie. O jejím záměru vlády zemí EU předem nevěděly a podle serveru Politico nyní čekají na vysvětlení, co by takové partnerství znamenalo. Unijní smlouvy totiž status přidruženého člena vůbec neznají.
„Nikdo doopravdy neví, co to znamená,“ řekl serveru Politico jeden z diplomatů. Zdůraznil, že členské státy mají ke Kanadě velmi dobrý vztah, potřebují však znát podrobnosti. Jiný diplomat očekává spíše obchodní dohodu podobnou těm, které EU nabídla Gruzii, Moldavsku a Ukrajině. Na ničem rozsáhlejším se podle něj členské státy neshodnou.
Český premiér Andrej Babiš využil návštěvu Bulharska k zásadnímu geopolitickému prohlášení. Evropa by se měla snažit ukončit válku na Ukrajině. Po více než čtyřech letech bojů, statisících mrtvých a miliardách eur vynaložených na obranu je to myšlenka téměř převratná. Zbývá už jen přesvědčit Rusko, aby přestalo válčit.
Michal Nosek: Babiš našel recept na mír. Evropa se musí začít snažit
Názory
Kanada chce bližší vztahy, nikoli členství
Sbližování s Evropou je prioritou vlády kanadského premiéra Marka Carneyho, která vede obchodní válku s administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa. Carney tento týden uvedl, že Kanada usiluje o „jedinečnou alianci“ s EU, nikoli však o členství. Vlastní představu o budoucích vztazích má představit ve čtvrtek v projevu před Evropským parlamentem.
Případné zavedení přidruženého členství by bylo bezprecedentní a právně složité, upozorňuje agentura Reuters. Pokud by se měl nový druh členství zakotvit přímo v unijních smlouvách, muselo by s tím jednomyslně souhlasit všech 27 členských států.
Kanada a EU přitom už mají obchodní dohodu CETA, která se prozatímně uplatňuje od roku 2017 a odstraňuje většinu cel. Několik unijních zemí ji však dosud neratifikovalo.
Polsko chce zlevnit benzín a naftu mimořádnou daní z ropných zisků. Účet by ale podle Lukáše Kovandy mohl částečně dopadnout i na české řidiče, pokud by si Orlen výpadek zisku kompenzoval vyššími maržemi v Česku. Tuzemská vláda přitom zatím nové kroky proti drahým palivům nechystá, píše ve svém komentáři hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.
Lukáš Kovanda: Polákům levnější benzín, Čechům dražší? Orlen se může „hojit“ u nás
Názory
Jednotný trh by znamenal další ústupky
Ještě náročnější by bylo případné zapojení Kanady do jednotného evropského trhu. Ottawa by musela sladit své normy a předpisy s právem EU, zatímco její pravidla jsou historicky nastavena především pro obchod se Spojenými státy, dosud největším obchodním partnerem Kanady.
Bez plnohodnotného členství by navíc Kanada měla jen omezenou možnost ovlivňovat evropská pravidla. Podle Reuters by se mohla dostat do podobného postavení jako Island, Norsko a Lichtenštejnsko, které jsou součástí Evropského hospodářského prostoru, ale nejsou členy EU.
Myšlenka přidruženého členství přitom není nová. Německo ji v minulosti navrhlo také pro Ukrajinu jako přechodnou fázi před plným vstupem do Unie. Některé členské státy však návrh nepodpořily a samotný Kyjev jej považoval za nespravedlivý, protože by neměl hlasovací právo.
Návrh von der Leyenové tak zatím otevírá především otázky. Kanada sice stojí o těsnější vztahy s Evropou, ale podoba případného nového partnerství, jeho právní základ i souhlas členských států zůstávají nevyjasněné.
