„K smíchu.“ Trump pohrozil Evropě „velmi masivními cly“ kvůli sbližování s Kanadou
Donald Trump pohrozil Evropě novými cly i omezením obchodu kvůli snaze přiblížit Kanadu k Evropské unii. Ottawa se přitom právě kvůli obchodní válce s Washingtonem snaží svou závislost na Spojených státech zmenšit a hledá užší vazby s Evropou.
Donald Trump pohrozil Evropské unii novými cly a dokonce omezením části vzájemného obchodu, pokud vyhodnotí snahu přiblížit Kanadu k EU jako krok namířený proti Spojeným státům. Reagoval tak na návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby se Kanada mohla stát prvním přidruženým členem Unie.
„Pokud to udělají a pokud to budu považovat za akt nepřátelství, uvalím značná cla nebo přeruším s Evropou obchod, u mnoha věcí,“ řekl Trump novinářům během návštěvy Severní Karolíny. Možnost kanadského přidruženého členství označil za „k smíchu“.
Prezident zároveň připustil, že záležet bude na motivaci Evropy. „Pokud se jedná o dobrý úmysl, pak je to v pořádku. Pokud se jedná o zlý úmysl, uvalíme na Evropu velmi masivní cla,“ dodal.
Kanada chce blíž k Evropě, jenže mezi Ottawou a Bruselem stojí Donald Trump, který označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly. A proti stojí i miliardové zájmy německého automobilového průmyslu. Nakonec se hlavní brzdou bezprecedentního sblížení Kanady s EU může stát právě Berlín. 
Lukáš Kovanda: Kanada jako přidružený člen EU? Němci mohou říct ne
Názory
Brusel: Není to namířeno proti nikomu
Von der Leyenová návrh představila ve středu v Evropském parlamentu za přítomnosti kanadského premiéra Marka Carneyho. Uvedla, že chce s Kanadou otevřít cestu k užšímu vztahu s Unií. „Toto není partnerství proti nikomu jinému, ale pro naši společnou sílu,“ prohlásila. Stejnou argumentaci následně zopakovala i Evropská komise.
Samotný pojem přidruženého členství ale zatím provází řada nejasností. Není jasné, co by takový vztah přesně znamenal, a případná jednání by mohla trvat několik let.
Kanada hledá cestu z americké závislosti
Trumpova reakce přichází v době, kdy jsou vztahy mezi Washingtonem a Ottawou výrazně napjaté. Kanada vede s Trumpovou administrativou obchodní spor a snaží se zároveň posilovat ekonomické vazby s dalšími částmi světa, včetně Evropské unie.
Přibližně 70 procent kanadského exportu stále směřuje do Spojených států, což zemi činí mimořádně citlivou na americká cla. Ottawa proto usiluje o dlouhodobou změnu, která by část obchodu přesměrovala více na východ a západ namísto dosavadní orientace na USA.
Carney už dříve varoval, že velmoci mohou využívat ekonomickou závislost menších zemí jako nástroj nátlaku. Jeho vláda zároveň odmítla americké požadavky, které podle kanadského premiéra ohrožují suverenitu země, a na Trumpova cla odpověděla vlastními odvetnými opatřeními.
Evropská unie zvolila vůči Washingtonu jinou taktiku. Od odvetných cel ustoupila a přijala americká cla do 15 procent na většinu svého vývozu do Spojených států.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
USA přitvrzují proti Rusku. Kongres schválil sankce, cla mohou dosáhnout 100 procent
Politika
Carney míří do Evropského parlamentu
Trumpovy výroky ještě zvýšily očekávání před Carneyho vystoupením v Evropském parlamentu ve Štrasburku. Kanadský premiér má představit vlastní představu budoucích vztahů s Evropou.
Další konkrétní jednání se očekávají na kanadsko-evropském summitu v Montrealu 29. a 30. října, kam Carney pozval lídry Evropské unie. Jedním z hlavních témat mají být právě podrobnosti navrhovaného nového partnerství.
Trump přitom Kanadu označil za „příšerného obchodního partnera“. Ještě o víkendu ale tvrdil, že dohoda mezi oběma zeměmi by mohla přijít „poměrně brzy“. Nynější hrozba směrem k Evropě však ukazuje, že případné sbližování Kanady s EU může otevřít další frontu už tak napjatých obchodních vztahů.
