Putin chce ve volbách předvést silné Rusko. Realita je jinde a Rusové už to pocítili
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Rusko čekají první parlamentní volby od zahájení invaze na Ukrajinu v roce 2022. A na papíře vypadají téměř bez dramatu. Nepochybně zvítěží vládní Jednotné Rusko, které znovu ovládne 450člennou Státní dumu, analyzuje CNBC. Na pozadí se ale dějí věci. Pozornost se proto upře k volební účasti a „velikosti vítězství“.
Zářijové parlamentní volby v Rusku podle politického geografa Michaela Romancova nebudou svobodné ani férové a jejich oficiální výsledek vznikne podle potřeb Kremlu. Přesto mohou být pro Putinův režim důležitým testem. Skutečná data z hlasování totiž mohou ukázat rostoucí únavu společnosti z války a případně vyvolat pohyb uvnitř mocenských struktur.
Romancov: Rusové si mohou vybrat jen mezi Putinem a Putinem
Politika
Právě ty mohou ukázat, zda se po více než čtyřech a půl letech války prohlubuje nespokojenost veřejnosti. Podpora Jednotného Ruska podle průzkumů klesla na čtyřleté minimum. Země se zároveň potýká s palivovou krizí, ukrajinskými útoky na infrastrukturu a stagnující ekonomikou.
Všechny strany, které se voleb účastní, alespoň částečně veřejně deklarují loajalitu Vladimiru Putinovi. Liberální Jabloko, jediná registrovaná strana vystupující proti válce, bylo minulý měsíc z voleb vyřazeno rozhodnutím nejvyššího soudu.
Válka začíná být drahá
Ekonom Sergej Gurijev z London Business School pro CNBC uvedl, že v ruské společnosti sílí pocit, že válka je příliš nákladná. A její dopady už se stále obtížněji schovávají. O nutnosti konflikt ukončit podle něj začínají mluvit i lidé z Putinova okolí.
Kreml nedávno propustil Andreje Klepače ze státní rozvojové banky VEB poté, co varoval, že Rusko nemůže vyhrát a že hrozí vážná sociální krize. Putin se už dříve přel také s šéfem Sberbank Germanem Grefem kvůli varování před recesí.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
USA přitvrzují proti Rusku. Kongres schválil sankce, cla mohou dosáhnout 100 procent
Politika
Rusko zvýšilo daně a i tak hospodaří s výrazným rozpočtovým deficitem. Podle Gurijeva to ekonomiku nezlomí, ale dál zvyšuje nespokojenost obyvatel.
Krátkodobou pomoc Kremlu přinesl růst cen ropy, podle analytičky Katii Glodové, kterou CNBC cituje, jde ale jen o „velmi dočasnou vzpruhu“. Vyšší příjmy podle ní nestačí na to, aby stát dlouhodobě bez problémů financoval vysoké odměny vojákům.
Duma může být důležitá i kvůli roku 2030
Volby mají význam i proto, že nově zvolená Státní duma bude fungovat až do roku 2031, tedy i během prezidentských voleb v roce 2030. Pokud by během příštích let došlo v Rusku k zásadnější politické změně, parlament by mohl sehrát důležitou roli při jejím prosazování a legitimizaci.
Jednotné Rusko nyní drží 310 mandátů. Pro zachování ústavní většiny potřebuje nejméně 300 křesel.
Německo prověřuje, zda by jeho zdravotnictví zvládlo případný válečný konflikt. Armáda počítá až s tisícovkou zraněných vojáků denně, civilním nemocnicím ale chybějí lůžka, zásoby i lékaři se zkušenostmi s válečnými zraněními. Oživit by se mohl také bunkr z dob studené války pod vojenskou nemocnicí v Ulmu, uvedla agentura Bloomberg.
Německé nemocnice se chystají na válku. Počítají až s tisícovkou raněných denně
Politika
Spekulace o další mobilizaci
Další citlivou otázkou je možná nová vlna mobilizace. Někteří zahraniční pozorovatelé tvrdí, že ruské úřady si pro ni po volbách připravují půdu. Kreml to opakovaně popírá.
Ukrajinský prezidentský zmocněnec Vladyslav Vlasiuk uvedl, že se objevilo množství zpravodajských informací o možné mobilizaci. Podle něj by takový krok šel proti snaze o mírová jednání.
Pro další vývoj bude klíčová také situace na frontě. Pokud bude Putin přesvědčen, že ruská armáda postupuje v Doněcké oblasti, může podle Gurijeva dojít k závěru, že při jednáních hraje čas v jeho prospěch. Pokud by se ale fronta stabilizovala, mohl by začít vážněji uvažovat o skutečném vyjednávání.
