Německé nemocnice se chystají na válku. Počítají až s tisícovkou raněných denně

Německo prověřuje, zda by jeho zdravotnictví zvládlo případný válečný konflikt. Armáda počítá až s tisícovkou zraněných vojáků denně, civilním nemocnicím ale chybějí lůžka, zásoby i lékaři se zkušenostmi s válečnými zraněními. Oživit by se mohl také bunkr z dob studené války pod vojenskou nemocnicí v Ulmu, uvedla agentura Bloomberg.

Pod vojenskou nemocnicí v jihoněmeckém Ulmu se ukrývá zdravotnický bunkr z roku 1979. Zařízení vybudované pro případ jaderného útoku pojme až dva tisíce lidí na 90 dnů. Téměř tři desetiletí zůstávalo nevyužité, nyní Bundeswehr zvažuje jeho obnovení, uvádí agentura Bloomberg.

Německé úřady po ruské invazi na Ukrajinu prověřují, zda by zdravotnická infrastruktura obstála v případě napadení některého člena NATO. Ministr obrany Boris Pistorius už dříve varoval, že Rusko by mohlo být do roku 2029 schopné zaútočit na území aliance. Německo by kvůli své poloze pravděpodobně sloužilo jako hlavní tranzitní uzel pro vojáky i místo, kam by byli převáženi ranění.

Tisíc raněných vojáků denně

Podle scénáře Bundeswehru by do německých nemocnic mohlo denně přicházet až tisíc zraněných vojáků. Pět vojenských nemocnic by se rychle zaplnilo a do péče by se musela zapojit civilní zařízení, kterým tuto povinnost ukládá zákon. Systém by tak mohl být nucen rozhodovat o prioritách při léčbě vojáků i civilistů.

Obnova bunkru v Ulmu by si vyžádala miliony eur na modernizaci zastaralé ventilace a energetických systémů. V celkovém objemu potřebných investic by však šlo jen o malou část.

„Je na to náš systém zdravotní péče připraven? Jediná odpověď zní: Ne,“ řekl agentuře Bloomberg Benedikt Friemert, hlavní lékařský ředitel a velitel Vojenské nemocnice v Ulmu. „Čeká nás maraton.“

Zbohatněte na válce, láká ruský region. Lidem za zverbování cizinců nabízí rekordní částku

Politika

Rekordní odměnu v Rusku za zverbování cizince do války proti Ukrajině teď nabízejí úřady v Irkutské oblasti na Sibiři. Tamní gubernátor Igor Kobzev podepsal dekret, podle kterého úřady vyplatí 1,5 milionu rublů (asi 370 tisíc korun) tomu, kdo pomůže, aby cizí občan či osoba bez občanství podepsala kontrakt s ministerstvem obrany. Informoval o tom server Vjorstka, který zveřejnil příslušný dokument.

ČTK

Přečíst článek

Lékařům chybějí zkušenosti z války

Samotný počet lůžek není jediným problémem. Německo musí posílit dodavatelské řetězce, propojit vojenské a civilní nemocnice a vyškolit více specialistů. S léčbou válečných zranění mají v zemi zkušenosti jen stovky lékařů.

Bundeswehr proto společně s Německou traumatologickou společností pořádá kurzy pro civilní chirurgy. Poptávka je vysoká, kapacita nejintenzivnějších programů však dosahuje pouze 50 až 100 lékařů ročně.

„Tehdy jsme si stále mysleli, že žijeme v bezpečném světě, nepočítaje islamistický terorismus,“ vzpomínal pro Bloomberg generální tajemník traumatologické společnosti Sascha Flohé na rok 2017, kdy byla spolupráce formalizována. „Nikdo nevěřil, že se bezpečnostní situace úplně změní nebo že budeme hovořit o scénářích kolektivní obrany.“

Armáda svůj postup otestovala v březnu při největším zdravotnickém cvičení za poslední desetiletí. Simulovala útok na Litvu a převoz zraněných do nemocnic v Berlíně a Braniborsku. Cvičení podle Flohého proběhlo hladce, vojenský a civilní systém ale potřebují další společný výcvik.

Trump tlačí na Zelenského: Přestaňte útočit na ruské rafinerie

Politika

Donald Trump veřejně vyzval Volodymyra Zelenského, aby přestal útočit na ruské rafinerie. Tvrdí, že ukrajinské údery přispívají k nedostatku nafty a ženou ceny paliv v USA na rekordní úrovně, uvedl server CNBC.

fry

Přečíst článek

Slabinou jsou zásoby i personál

Připravovaný zákon o zdravotním zabezpečení má vytvořit přehled nemocničních lůžek, léků a personálu s potřebnými zkušenostmi v reálném čase. Návrh měl být předložen v létě, vláda jej však odložila na podzim.

Na případnou krizi se mezitím připravují i firmy. Biotechnologická společnost CSL odhaduje, že v některých provozech by mohla přijít až o pětinu zaměstnanců, kteří jsou záložníky nebo dobrovolníky. Rizikem je také výroba kritických léků. Získání a zpracování plazmy potřebné pro přípravky využívané při traumatologických operacích může trvat až rok.

„Bez faktorů srážení krve se situace značně zkomplikuje,“ řekla Bloombergu šéfka CSL pro Německo, Rakousko a Švýcarsko Annegret Wittich-Höfferová. Pokud by do země začali přijíždět ranění v počtech předpokládaných Bundeswehrem, „nikdo nebude připraven – ani my, ani naši konkurenti“.

Nemocnice zároveň prověřují fyzickou ochranu budov, možnosti nouzových úkrytů i množství zásob. Podle Michaela Eye z PwC by Německo potřebovalo decentralizované sklady roušek, léků a vakcín. Systém založený na dodávkách přesně v okamžiku potřeby je sice efektivní, ale v krizi zranitelný.

„Naše ekonomika je z velké části postavena na dodavatelských řetězcích just-in-time. To může být dobré pro efektivitu a minimalizaci vázaného kapitálu, ale tak se odolnost nebuduje,“ uvedl Ey pro Bloomberg.

Evropa je navíc u řady složek pro výrobu antibiotik a léků proti bolesti závislá na Číně. Německým nemocnicím se doporučuje držet zásoby přípravků pro intenzivní péči pouze na šest týdnů, jejich navyšování však naráží na rozpočtová omezení.

„Systém zdravotní péče je klíčový pro fungování společnosti,“ řekl Bloombergu Udo Kaisers, hlavní lékař Univerzitní nemocnice v Ulmu. „Sociální soudržnost a v konečném důsledku i veřejná morálka do značné míry závisí na tom, zda dokážeme dodržet slib zdravotní péče pro lidi.“