Kde končí provokace a začíná válka? Rusko zkouší, co mu NATO dovolí
Drony nad Evropou, požáry ve zbrojovkách i útoky na kritickou infrastrukturu. Podezření z ruských sabotáží přibývá a bezpečnostní představitelé varují před rizikem další eskalace. Kreml podle nich zkouší, kam až může zajít, aniž by vyvolal přímou reakci NATO.
Podezřelé požáry ve zbrojovkách, útoky dronů, sabotáže železnic i průniky do kritické infrastruktury. Evropa podle bezpečnostních představitelů čelí stále intenzivnější kampani, jejímž cílem má být oslabení podpory Ukrajiny a prověření odhodlání NATO. Jak upozorňuje agentura Bloomberg, incidenty jsou nejen častější, ale také riskantnější. Některé už připravily o život civilisty.
Během srpna rumunští vojenští potápěči zničili dva drony u energetického projektu Neptun Deep v Černém moři. O devět dní později Rumunsko vyslalo proti dalšímu námořnímu dronu poblíž stejné plynové plošiny dva letouny F-16. Na zařízení přitom pracovaly stovky lidí. Německá policie odhalila ozbrojený dron na letišti v Lipsku a tento týden stíhačky NATO sestřelily bezpilotní letoun, který do Litvy pronikl z Běloruska.
Úřady v těchto případech označily za viníka Kreml. Moskva však obvinění z vedení hybridní války odmítá jako nepodložená.
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Putin chce ve volbách předvést silné Rusko. Realita je jinde a Rusové už to pocítili
Politika
Útoky se přesouvají ke zbrojovkám a dopravě
Podle představitele jedné členské země NATO se Rusko v posledních dvou měsících více zaměřuje na obranný průmysl a logistiku přímo související s pomocí Ukrajině. Moskva přitom své operace organizuje tak, aby mohla odpovědnost popírat.
V Estonsku se terčem podezřelého žhářského útoku stala obranná společnost Milrem Robotics. Polský premiér Donald Tusk zase označil srpnový požár závodu výrobce dronů WB Electronics za sabotáž, veřejná souvislost s Ruskem však prokázána nebyla. V Polsku se odehrály také kybernetické útoky na veřejné služby a poškození železniční tratě mezi Varšavou a ukrajinskou hranicí, které bylo připsáno ruským zpravodajským službám.
Minulý víkend zasáhl dron nádraží poblíž polsko-ukrajinské hranice v době, kdy oblastí projížděli evropští a američtí představitelé. Při jiném incidentu na ukrajinsko-moldavské hranici zahynuli dva civilisté.
Americké ministerstvo spravedlnosti navíc tento týden obvinilo příslušníky ruských zpravodajských služeb ze spiknutí za účelem financování terorismu a páchání nájemných vražd v Evropě.
Zbrojovky zpřísňují bezpečnost, NATO hledá společný postup
Evropské obranné firmy posilují ochranu svých zaměstnanců i závodů. Šéf Rheinmetallu Armin Papperger cestuje s rozsáhlou ochrankou poté, co žháři v roce 2024 zapálili jeho dům a západní tajné služby varovaly před plánem na jeho vraždu. Německý Hensoldt chce získat povolení k samostatnému sestřelování dronů nad svými areály.
Ohroženy jsou také energetické společnosti, nemocnice a dopravní sítě. Jak upozornil šéf finské energetické firmy Savon Voima Juha Räsänen, stoprocentní ochrana elektrických sítí není možná. Vedle bezpečnostních opatření proto považuje za zásadní, aby se lidé dokázali vyrovnat i s výpadky proudu.
Americká Sněmovna reprezentantů schválila rozsáhlý sankční balík proti Rusku. Prezident Donald Trump by podle něj mohl uvalit až stoprocentní cla na největší odběratele ruské ropy a plynu, včetně Číny a Indie. Zákon už prošel i Senátem a čeká na Trumpův podpis.
USA přitvrzují proti Rusku. Kongres schválil sankce, cla mohou dosáhnout 100 procent
Politika
Podle bezpečnostních představitelů se Putin snaží zjistit, kam až může v nátlaku na členské státy NATO zajít, aniž by vyvolal odvetu podle článku 5 o kolektivní obraně. Takový postup ale zvyšuje riziko nehody nebo chybného vyhodnocení situace.
„Je to válka bez bitev. Rusko věří, že se za svým jaderným štítem může beztrestně dopouštět útoků,“ uvedl bývalý vysoký velitel NATO James Everard.
Aliance posiluje odstrašení v zasažených zemích, jednotná strategie proti hybridním útokům jí však podle Bloombergu stále chybí. Výzkumnice Emily Ferrisová z londýnského institutu RUSI označila NATO už v březnu za nepřipravené a ani po šesti měsících svůj závěr nezměnila. Podle ní Rusko využívá nejistoty ohledně toho, jaké následky by podobné útoky vyvolaly.
Moskva chce zvýšit cenu evropské podpory Ukrajiny
Západní bezpečnostní představitelé spojují stupňování ruských operací také s ukrajinskými údery na ruskou energetickou infrastrukturu a logistiku. Člověk blízký Kremlu podle Bloombergu uvedl, že Rusko chce Evropě prostřednictvím asymetrických operací znepříjemnit život za podporu Kyjeva.
Dosavadní kampaň však podle evropských představitelů podporu Ukrajiny výrazně neoslabila. Naopak posílila požadavky na vyšší obranné výdaje, spolupráci kontrarozvědek a další sankce. Německo například po incidentu v Lipsku oznámilo plán dodat Ukrajině další střely protivzdušné obrany Iris-T a několik tisíc útočných dronů.
Země na východním křídle NATO přesto varují, že hranice mezi hybridní operací a přímým útokem se nebezpečně stírá.
„Tohle není žádná hybridní válka. Jde o výbušniny, které mohou způsobit škody. Mohou být oběti. Lidé mohou umírat,“ řekl litevský ministr zahraničí Kęstutis Budrys. „Pokud to nezastavíme, bude to eskalovat.“
