„Nejsme spojenci jen za dobrého počasí.“ Kanada se sbližuje s EU navzdory Trumpovým hrozbám
Premiér Mark Carney v Evropském parlamentu přivítal návrh na přidružené členství v EU a vyzval k užšímu spojenectví. Donald Trump mezitím pohrozil Bruselu dalšími cly, pokud nové partnerství vyhodnotí jako krok proti Spojeným státům.
Kanada chce prohloubit spojenectví s Evropskou unií, aby dokázala lépe čelit tlaku Spojených států a Číny. Premiér Mark Carney v Evropském parlamentu přivítal návrh předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové, aby se jeho země stala prvním přidruženým členem Unie. Americký prezident Donald Trump už kvůli tomuto plánu pohrozil Evropě dalšími cly.
„Evropa i Kanada jsou silné samy o sobě. Společně jsou ale ještě silnější,“ prohlásil Carney ve Štrasburku. Ve zhruba půlhodinovém projevu, který přednesl spatra, se opakovaně dočkal potlesku europoslanců. „Nejsme spojenci jen za dobrého počasí,“ zdůraznil kanadský premiér.
Kanada podle něj nechce s Evropou vytvářet třetí mocenský blok, který by pouze soupeřil se Spojenými státy a Čínou. Cílem je získat větší odolnost a ubránit se nátlaku velmocí. „Neusilujeme o moc, abychom mohli ovládat ostatní,“ řekl premiér. „Naopak. Usilujeme o odolnost, aby nikdo nemohl ovládat naše otevřené trhy, narušovat naši suverenitu, ohrožovat naši územní celistvost ani podkopávat naše svobody, demokracii a právní stát.“
V Rusku začínají parlamentní volby, jejichž výsledek zřejmě nebude tím nejzajímavějším. Pozornost se upírá spíš k tomu, kolik lidí přijde hlasovat a jak silnou podporu získá Putinovo Jednotné Rusko. Podle analýzy CNBC totiž Rusové stále citelněji narážejí na ekonomickou cenu války – růst se zadrhl, stát zvyšuje daně a rozpočet zůstává pod tlakem. Do toho sílí spekulace, že po volbách může přijít další mobilizace.
Putin chce ve volbách předvést silné Rusko. Realita je jinde a Rusové už to pocítili
Politika
Trump hrozí cly, Carney hledá nové partnery
Kanadská vláda se snaží snížit ekonomickou závislost na Spojených státech, s nimiž vede obchodní válku. Po krachu vzájemných jednání minulý měsíc Trump uvalil padesátiprocentní cla na kanadské zboží v hodnotě 20 miliard dolarů. Ottawa odpověděla cly na přibližně stejný objem amerických výrobků.
Trump nyní pohrozil dalšími cly také Evropské unii, pokud vyhodnotí její sbližování s Kanadou jako krok namířený proti USA. Carney na jeho kritiku reagoval tím, že užší vztahy s Evropou z Kanady naopak udělají „lepšího partnera Spojených států“. O konečné podobě případného spojenectví se podle něj bude diskutovat a hlasovat v kanadském parlamentu.
„Jsme teprve na začátku cesty,“ zdůraznil.
Od obranného průmyslu po kritické suroviny
Podle agentury Bloomberg představil Carney řadu oblastí, v nichž by Kanada a Evropa mohly spolupracovat těsněji. Vedle obrany a obchodu zmínil umělou inteligenci, vesmírné technologie, platební systémy či kritické nerostné suroviny. Navrhl také prozkoumat možnost vytvoření integrovaného trhu finančních služeb a zapojit Kanadu do unijního programu umožňujícího studentům studovat na evropských univerzitách.
Kanada disponuje ložisky více než 34 druhů kritických nerostných surovin. Podle Carneyho by mohla Evropě zajistit spolehlivější dodávky, zatímco evropské technologie by Kanadě pomohly rozvíjet jejich zpracování.
Von der Leyenová už dříve označila za další oblasti spolupráce průmysl, technologie, obranu a energetiku. Za stěžejní společný projekt považuje Arktidu.
Obě strany přitom nestavějí vztahy od začátku. Spojuje je dohoda o volném obchodu CETA i dohoda o strategickém partnerství. Vzájemný obchod loni dosáhl 130 miliard eur a Evropská unie je po Spojených státech druhým největším obchodním partnerem Kanady.
Kanada chce blíž k Evropě, jenže mezi Ottawou a Bruselem stojí Donald Trump, který označil případné přidružené členství Kanady za možný „nepřátelský akt“ a pohrozil Evropě „velmi vysokými“ cly. A proti stojí i miliardové zájmy německého automobilového průmyslu. Nakonec se hlavní brzdou bezprecedentního sblížení Kanady s EU může stát právě Berlín. 
Lukáš Kovanda: Kanada jako přidružený člen EU? Němci mohou říct ne
Názory
Přidružené členství má i odpůrce
Co přesně by přidružené členství znamenalo, zatím není jasné. Návrh může narazit na odpor v Evropě i v samotné Kanadě. Dřívější úvahy o odlehčené formě členství Ukrajiny odmítl Kyjev, který se obával komplikací na cestě k plnému členství, i některé evropské metropole požadující stejná pravidla přístupového procesu pro všechny.
Proti kanadskému přidruženému členství se postavila také hlavní opoziční Konzervativní strana. Její předseda Pierre Poilievre na sociálních sítích napsal: „NIKDY se nestaneme 51. státem USA. A NIKDY se nestaneme 28. státem EU.“
Užší spolupráce s Evropou má přesto mezi Kanaďany výraznou podporu. Podle průzkumu společnosti Abacus Data ji v zahraniční politice, obraně a ekonomice podporuje 80 procent dotázaných, o šest procentních bodů více než v únoru. Pro plné členství v Unii se vyslovilo 49 procent respondentů.
Carney však zdůrazňuje, že cílem není ani plné osamostatnění od ostatních ekonomik, ani vytvoření další velmoci. „Cílem není soběstačnost. Cílem je společná odolnost,“ uzavřel.
