Německá armáda má rozpracovaný podrobný scénář možného konfliktu zemí NATO s Ruskem, který počítá s nasazením desítek tisíc německých vojáků v Pobaltí a v Polsku. Dokument, ke kterému získal přístup nejprodávanější německý deník Bild, začíná ruskou mobilizací letos v únoru a končí bezprostřední hrozbou války v létě 2025.
Na Tchaj-wanu se uzavřely volební místnosti, v nichž se rozhodovalo o novém složení parlamentu a také o novém prezidentovi. Ten by měl být znám v sobotu večer. Podle serveru BBC byly volby těsným soubojem mezi kandidátem vládní strany a opozičním lídrem, který prosazuje zlepšení vztahů s Čínou. Peking v posledních týdnech také zesílil svou vojenskou přítomnost v okolí tohoto ostrovního státu, který považuje za čínské území.
Spojené státy v noci na sobotu znovu zaútočily na šíitské povstalce v Jemenu, cílem byl tentokrát radar Húsíů. Na síti X to uvedlo regionální velitelství americké armády CENTCOM. Mluvčí povstalců později řekl, že americké údery, včetně toho posledního v metropoli Saná, nebudou mít žádný vliv na kapacitu povstalců pokračovat v útocích na obchodní lodě v Rudém moři a v Adenském zálivu. I v pátek Húsíové podle Washingtonu odpálili nejméně jednu balistickou střelu proti nákladnímu plavidlu. Húsíové televizi Al-Džazíra také řekli, že si poslední úder amerických sil nevyžádal mrtvé ani zraněné. Rebelové také znovu slíbili pomstu.
Na Tchaj-wanu se v pátek uskutečnily za účasti stovky tisíc lidí poslední mítinky a shromáždění před sobotními prezidentskými a parlamentními volbami. Hlasování se podle agentury AFP odehraje pod rostoucím tlakem Pekingu, který ho označil za volbu mezi mírem a válkou. Stejná agentura dále informovala, že čínský tisk, který je pod vládní kontrolou, o nadcházejících volbách neinformoval vůbec či jen minimálně.
Provokativní a nebezpečné útoky Húsíů na námořní dopravu na Rudém moři nemohou být dále tolerovány, uvedl na sociální síti X prezident Petr Pavel. Zásah spojenců byl nezbytným krokem k zamezení rostoucímu napětí v regionu, míní.
Spojené státy a Británie v noci ze čtvrtku na pátek s podporou několika dalších zemí udeřily ze vzduchu a z moře proti vojenským pozicím húsíjských povstalců na území Jemenu. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na své zdroje, útoky poté potvrdili americký prezident Joe Biden a britský premiér Rishi Sunak. Výbuchy se podle svědků Reuters ozvaly i v hlavním městě Saná a na mnoha dalších místech země.
Izrael podle premiéra Benjamina Netanjahua nehodlá trvale okupovat Pásmo Gazy, ani vysídlit jeho civilní obyvatelstvo, pro jehož ochranu prý armáda dělá maximum.
Slovenský premiér Robert Fico podle místních médií koupil v širším centru Bratislavy za nižší než tržní cenu byt s velkou terasou od svého stranického kolegy, který ho prodal ministerskému předsedovi za nižší částku, než za jakou jej sám získal. Fico koupi dnes potvrdil a tvrdil, že částku odpovídající zhruba polovině kupní ceny vysoudil od médií. Detaily k transakci neuvedl.
Slovensko podpoří daňovou úlevou 29,95 milionu eur (více než 736 milionů korun) investici místní divize jihokorejské automobilky Kia, která vynaloží 107,9 milionu eur (2,65 miliardy korun) do připravované produkce dvou nových elektromobilů. Rozhodla o tom ve středu slovenská vláda.
Šéf Evropské rady Charles Michel se chystá kandidovat do Evropského parlamentu. Evropští lídři musí urychleně začít hledat jeho nástupce, jinak v citlivém období kolem eurovoleb nahrají Viktoru Orbánovi. Je to sebestředné, tvrdí politikovi kritici.
Celostátní výbor KDU-ČSL dnes večer podpořil Mariana Jurečku v tajném hlasování jako předsedu strany i jako ministra, a to s odhledem na jeho dosavadní pracovní výsledky. Hlasováním reagovalo na kritiku jeho rozhodnutí nezrušit vánoční večírek ministerstva práce a sociálních věcí po tragické střelbě na Karlově univerzitě a Jurečkovy další komunikace. Usneslo se, že chyboval, omluvilo se dotčeným a vzalo na vědomí jeho omluvu. Informoval o tom místopředseda vládní strany a Sněmovny Jan Bartošek.
Roman Starovojt spáchal sebevraždu poté, co jej ruský prezident 👴 Vladimir Putin dnes odvolal z funkce ministra dopravy. Uvedl to nejmenovaný zdroj listu Izvestija, který citovala další ruská média. Starovojtovu sebevraždu mezitím potvrdil Vyšetřovací výbor Ruska, což je federální kriminální ústředna.
