Německo čelí „stínové válce“. Cílem je politická a společenská destabilizace, tvrdí ministr vnitra Dobrindt
Německo podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta čelí větší bezpečnostní hrozbě než za studené války. Země je terčem dezinformací, sabotáží, špionáže i kyberútoků a šéf německé kontrarozvědky varuje, že další útoky přijdou. Berlín proto chce výrazně posílit tajné služby a dát jim pravomoc aktivně zasahovat.
Německo je dnes podle ministra vnitra Alexandera Dobrindta ohroženo více než za studené války. Hranice mezi válkou a mírem se podle něj stírají a země čelí „stínové válce“, jejímž cílem není vojenská porážka Německa, ale jeho politická a společenská destabilizace.
„Cíl té stínové války, jíž jsme dnes svědky, sahá daleko za hranice všeho, co jsme zažili za někdejší studené války,“ prohlásil Dobrindt na bezpečnostní konferenci Spolkového úřadu pro ochranu ústavy (BfV) v Berlíně. „Jejím cílem není porazit nás vojensky, ale přemoci nás politicky a společensky,“ dodal.
Mezi používané nástroje podle něj patří dezinformace, sabotáže, špionáž a kybernetické útoky. Stejně jako za studené války se navíc podle ministra propojují státní aktéři s organizovaným zločinem a teroristickými skupinami. Dobrindt zároveň připustil, že pokusy o destabilizaci nejsou zcela bez úspěchu.
Britský premiér Andy Burnham poprvé otevřeně prohlásil, že Rusko zasahovalo do referenda o brexitu v roce 2016. Podle něj Londýn hrozbu dlouho podceňoval a nedokázal veřejnosti vysvětlit, jak silně se zahraniční aktéři snaží ovlivňovat politiku. Podobné ruské aktivity podle Burnhama pokračují i v Německu.
Londýn po letech přiznal: Rusko zasahovalo do hlasování o brexitu
Politika
„Kdo chce destabilizovat Západ, míří na Německo“
Německo je podle ministra atraktivním cílem právě kvůli své ekonomické a politické síle. Je průmyslovým a vědeckým centrem, důležitým hráčem evropské obrany a jedním z klíčových podporovatelů Ukrajiny.
„Když chce někdo destabilizovat Západ, míří na Německo,“ řekl Dobrindt. Bezpečnostní obrat, který Berlín zahájil po ruské invazi na Ukrajinu, proto podle něj nemůže zůstat jen otázkou zahraniční politiky. Musí se promítnout do fungování státu, společnosti i hospodářství.
Rusko ministr ve svém vystoupení přímo nejmenoval. Šéf BfV Sinan Selen byl ale konkrétnější. Podle něj Moskva používá proti Německu prakticky všechny dostupné nástroje hybridního působení, a to včetně plánování atentátů. Očekává rovněž další incidenty podobné srpnovému případu s dronem na letišti v Lipsku.
„Další útoky přijdou,“ varoval Selen. Cílem podle něj je znejistit demokracii a otřást základy společnosti.
Evropská unie schválila dosud nejrozsáhlejší rozšíření sankčního seznamu proti Rusku od začátku války na Ukrajině. Na seznam přibylo téměř 1600 osob a subjektů, přičemž více než polovina z nich souvisí s výrobou balistických střel. „Výrazně tak Rusku ztěžujeme, zpomalujeme a prodražujeme výrobu zbraní,“ uvedla šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová.
EU zasadila úder ruské válečné mašinerii. Brusel schválil rekordní rozšíření sankcí
Politika
Tajné služby mají dostat ostřejší zbraně
Berlín proto připravuje zásadní posílení pravomocí tajných služeb. Dobrindt prosazuje reformu, která by BfV i Spolkové zpravodajské službě BND umožnila nejen shromažďovat informace, ale také aktivně zasahovat.
BND by například mohla ničit informační technologie státem řízených hackerských skupin, narušovat dodavatelské řetězce nebo bránit výrobě dronů, zbraní a výbušnin. BfV by zase za přísně stanovených podmínek mohla tajně vstupovat do bytů či firem. Návrh zákona v září prošel prvním čtením a nyní ho projednávají parlamentní výbory.
„Německo musí zbrojit,“ uvedl Dobrindt. Země podle něj nemůže v oblasti tajných služeb zůstávat druhořadým hráčem. Německé služby jsou přitom tradičně omezenější než jejich francouzské, britské či americké protějšky, protože byly po druhé světové válce budovány s výraznými omezeními.
Volání po jejich posílení zesílilo po srpnovém pokusu o útok dronem naloženým výbušninami na ukrajinská nákladní letadla na letišti Lipsko/Halle. Německé úřady z něj viní Rusko a opakovaně varují před ruskou hybridní kampaní pomocí dronových a kybernetických útoků. Kreml tato obvinění odmítá.
