EU jde tvrdě proti ruské válečné mašinerii. Chystá rekordní sankce
Brusel sahá po zatím nejtvrdším sankčním balíku proti Moskvě. Téměř 1700 nových jmen má přibýt na sankční seznam a hlavním terčem budou lidé a subjekty napojené na ruskou válečnou mašinerii. EU chce zároveň řešit hybridní útoky, sabotáže a další bezpečnostní hrozby, které Rusko představuje pro Evropu.
Unijní ministři zahraničí by na dnešním jednání v Lucemburku měli schválit vůbec největší balík sankcí vůči ruským občanům a subjektům za jejich podíl na válce proti Ukrajině. Na sankční seznam má přibýt rekordních téměř 1600 jmen převážně spojených s ruským vojensko-průmyslovým komplexem a také více než 70 jmen spojených se zářijovými volbami do ruské Státní dumy na okupovaných ukrajinských územích.
Ministři se budou zabývat také ruskými hybridními útoky v Evropě, situací na Ukrajině a děním na Blízkém východě. Česko bude na jednání zastupovat náměstek ministra zahraničí Jiří Brodský.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že o energetickém příměří s Ruskem, které dnes oznámil americký prezident Donald Trump, nevěděl. Dodal však, že je připraven jej přijmout, pokud tak učiní i Moskva. Informoval o tom zpravodajský server Axios. Trump oznámil okamžitý začátek energetického příměří mezi Ukrajinou a Ruskem s tím, že s návrhem souhlasily obě válčící strany. Moskva se k příměří zatím nevyjádřila.
A kdy má začít? O Trumpově energetickém příměří s Moskvou se Zelenskyj dozvěděl až ze sítí
Politika
Sabotáže, kyberútoky i víza pro Rusy
Prvním bodem ranního jednání budou zahraniční manipulace s informacemi a vměšování. Ministři se následně zaměří na budoucí rozšíření Evropské unie a jeho možné dopady. Během pracovního oběda se setkají s ukrajinským ministrem zahraničí Andrijem Sybihou, který je bude informovat o aktuální situaci na Ukrajině a jejích nejnaléhavějších potřebách.
Očekává se, že ministři zdůrazní nutnost pokračovat ve vojenské, finanční a humanitární podpoře Ukrajiny a zároveň dál zesilovat tlak na Rusko. Podle informací z diplomatických zdrojů by se mohlo jednat také o možné zpřísnění pravidel pro vydávání víz ruským občanům v Evropě.
EU chce rychlejší reakci na hybridní hrozby
Ministři by se měli zabývat také návrhem nouzového bezpečnostního protokolu EU, který v září představila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Mechanismus má umožnit koordinovanou evropskou reakci na hybridní hrozby, například sabotáže či kybernetické útoky, a doplňovat stávající bezpečnostní nástroje NATO.
Dobojováno jest, sečteno také. Města a obce mají nové členy zastupitelstev a brzy se začnou ustavovat radnice. A tím celý příběh letošních voleb do zastupitelstev skončí a moc jej neoživí ani druhé kolo voleb do Senátu. Zapomenout by se ale nemělo na jeden motiv, který jsme si už zvykli brát za normální, ale přitom o volbách vypovídá víc než to, kolik zastupitelů bude mít ANO nebo kde všude neuspěla SPD. Tím motivem je volební účast.
Stanislav Šulc: Béčkové volby? Ano, pro většinu země to platí
Názory
