Zahradní pavilon tvoří novou dřevěnou dominantu tenisového klubu Ořechovka
Tenisový klub v centru pražské vilové čtvrti Ořechovka získal nové zázemí. Je postaveno na místě, kde za první republiky stávala malá dřevěná klubovna, která byla v 80. letech nahrazena provizorní dvoupodlažní stavbou montovaných buněk. Tato „dočasná stavba“ vydržela na místě téměř 50 let a velmi zchátrala.
Stavba používá klasické architektonické prvky jako sokl, sloupový řád a překlad s římsou. Dřevěné dubové sloupy jsou nosné a pro svou eleganci využívají ověřený princip entaze. Na sloupech jsou uložené architrávy se zjednodušenými vlysy a na nich pak spřažená rámová konstrukce stropu. Vybíhající krokve se na svých koncích zužují a zjemňují tak vizuální efekt hrany střechy. Důraz je kladen na kvalitu, vysokou životnost a řemeslné zpracování materiálů.
Nová klubovna tenisového klubu
Autrem projektu, který realizovala městská část Praha 6 je architekt Pavel Hnilička, který se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ říká architekt.
Obliba dřevostaveb v Česku nadále roste. Zájemců o rodinné domy, u kterých je základní materiál dřevo, stále přibývá. Jasným důkazem je jednoduchá statistika – v roce 2005 tvořily dřevostavby pouze 3 % všech nově postavených rodinných domů, zatímco v roce 2023 zaujímaly podíl skoro z 15 %. Potenciál je podle expertů z oboru ještě daleko vyšší. To dokazuje i letošní vstup společnosti ELK, rakouské jedničky v dřevostavbách, na český trh. „Češi, podobně jako Rakušané či Němci, mají dřevo v lásce a daleko více si uvědomují, že postavit si z něho dům pro ně představuje řadu výhod. Český trh je ještě hluboko za svým potenciálem,“ říká Miroslav Veselý, šéf prodeje ELK pro Česko.
Popularita dřevostaveb u nás roste. Český trh nalákal silného zahraničního hráče
Reality
Přesně do konceptu zdravého města zapadá i nová klubovna na Ořechovce. "Zdravé město je město, ve kterém se lidem dobře žije. Já si ho představuji jako město otevřené s mnoha veřejnými prostory, v nichž je radost pobývat zároveň jako město, které umožní obyvatelům se pohodlně pohybovat pěšky, na kole a veřejnou dopravou. Taková města jsou dostatečně klidná a zelená a ovzduší je v nich co nejčistší," popsal svou vizi v rozhovoru pro Newstream.cz.
Nadzemní část tenisového klubu určuje do tří stran otevřená prosklená kavárna se vstupem do šaten a na hřiště, na ní navazuje klubovna, veřejné WC a sklady. Pomocí točitého schodiště je možné vystoupat na vyhlídkovou terasu na střeše. Na první pohled není patrné, že horní část stavby se sloupy zakrývá stávající zděnou trafostanici, která se stala integrální součástí domu. Ve spodní části jsou pod přilehlým terénem skryty šatny a toalety tak, aby stavba působila opticky menší a zapojila se do kontextu okolí.
Na osu Macharova náměstí jsou umístěny široké schody pro posezení, orientované do nejživější části uličního prostoru naproti domu služeb. Východním směrem je terén zvednutý na nivelitu pavilonu a rozšiřuje tak prostor pro venkovní posezení kavárny s navazující mlatovou plochou, která se stala velmi vyhledávanou pro pétanque.
Architekt a urbanista Pavel Hnilička se spolu se s týmem podepsal pod podobu hned několika městských čtvrtí. Mimo jiné je autorem urbanismu Vítězného náměstí v Praze 6. „Zdravé město má hustotu zhruba 100 obyvatel na hektar. Takové město je udržitelné a nemusí ani růst do výšky,“ myslí si architekt. 
Architekt: Praha má skvělou veřejnou dopravu. Jednu z nejlepších na světě
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
