Vltavská filharmonie bude světovou špičkou, říká Petr Dvořák
Nová filharmonie má změnit nejen pražskou Vltavskou, ale celé Bubny. Projekt za zhruba 16,5 miliardy korun počítá s koncertními sály, veřejnými prostory i novým výstupem z metra. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Petr Dvořák z Nadačního fondu Vltavské filharmonie.
Přesně jeden rok funguje Nadační fond Vltavské filharmonie. Jeho zakladatelem je hlavní město Praha, a cílem je vybudovat Vltavskou filharmonii, zcela novou architektonickou i kulturní dominantu hlavního města.
„Tento rok ještě není o tom, aby nadační fond vybral nějaké hromady peněz. Chce vytvořit informovanost, co vlastně Vltavská filharmonie je, proč by měla vzniknout, k čemu bude sloužit, a jakým způsobem bude fungovat,“ říká Petr Dvořák, výkonný ředitel nadačního fondu.
Nová dominanta u Vltavské
Vltavská filharmonie vyroste v místě současné stanice metra Vltavská na nábřeží řeky. Projekt vznikne podle návrhu dánského architektonického studia Bjarke Ingels Group (BIG), které zvítězilo v architektonické soutěži. V Holešovicích vznikne nová dominanta hlavního města.
Jedinečná budova bude přístupná ze všech směrů a úrovní, pěšky bude možné vyjít po terasách až na střechu. Doprava v místě bude svedena pod zem, ze stanice metra Vltavská bude postaven nový výstup přímo k budově filharmonie. Uvnitř budou tři koncertní sály, největší s kapacitou 1800 míst, komorní sál pro 550 lidí a multifunkční sál, zkušebny a další veřejné prostory.
Revitalizace okolí Hlavního nádraží nebo Nákladového nádraží Žižkov. Velké plány má Praha a její radní pro územní rozvoj Petr Hlaváček i v Holešovicích. Stát tam má Vltavská filharmonie i celá nová čtvrť. Kdy a kde ale metropole „kopne“ do země? „S mírnou nadsázkou a eufemismem vlastně mohu říct, že jsme začali stavět Vltavskou filharmonii. Pracujeme tam totiž se Správou železnic na stavbě podchodu,“ říká v rozhovoru Petr Hlaváček.
Petr Hlaváček: Vltavskou filharmonii jsme vlastně už začali stavět
Reality
První koncert v roce 2033
„V příštím roce začne výstavba, a my začneme hledat donory, velké i malé,“ říká Dvořák. Když vše poběží podle plánu, lidé by mohli přijít do nové filharmonie na první koncert v roce 2033.
V současnosti jsou náklady projektu filharmonie vypočítány na necelých dvanáct miliard korun. Vedle toho se bude muset uzpůsobit okolí. Celkové náklady tak činí asi šestnáct a půl miliardy korun. Hradit je má Praha a zčásti i soukromí donátoři. O pražských penězích bude rozhodovat magistrát v novém, povolebním složení. Dvořák vidí na projektu shodu napříč politickým spektrem. „Chci věřit, že nejenom termínově, ale i z hlediska nákladů projekt proběhne tak, že bude dáván za vzor,“ věří Dvořák.
Inspirace Hamburkem, ambice světové špičky
Ředitel nadace nezastírá inspiraci slavnou hamburskou filharmonií, technologie v Praze by měly být ještě modernější a filharmonie by se měla zařadit mezi světovou špičku. „Uspořádání hlavního koncertního sálu bude podobné jako v Hamburku. Bude to takzvaná vinice, kde lidé sedí okolo orchestru. Měla by tam být geniální akustika, která bude stejná, ať sedíte kdekoliv,“ přibližuje Dvořák.
Projekt Vltavské filharmonie je součástí revitalizace celého území Bubnů v pražských Holešovicích. Mělo by tam vzniknou až třicet tisíc nových bytů, nový park. „V okolí filharmonie vznikne třetí přirozené centrum Prahy,“ říká Dvořák.
Petr Dvořák byl hostem podcastové série Realitní Club. Aktuální epizoda se spouští v úvodu tohoto článku. Najdete ji také na své oblíbené podcastové platformě. Jsme na Spotify i Apple Podcasts. Hezký poslech.
„Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ říká architekt Ladislav Lábus. V architektuře podle něj nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. Když projektuje, je pro něj důležitá pravdivost, jednoduchost a ohleduplnost. Ať už jde o panelová sídliště, nebo vilu, stavby musí smysl, být příjemné a neztrácet svou podstatu. „Tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije,“ dodává Lábus v rozhovoru pro magazín Newstream CLUB.
Ladislav Lábus: Z architektury se vytrácí to podstatné
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
