Výstavba dvou nových bytových domů na pražském sídlišti Kamýk se před pár lety stala ukázkou toho, jak městská část a její obyvatelé brání výstavbě bydlení v hlavním městě. Je to typický příklad fenoménu nimby.
Proti novému projektu developerské společnosti Trigema se postavila tamní radnice s podporou stávajících obyvatel. Společnost Trigema chtěla na sídlišti Kamýk postavit dva bytové domy o devatenácti a patnácti patrech. Celkem 170 bytů. Radnice protestovala, že vysoké budovy by prý poškodily kvalitu života stávajících obyvatel.
Vyhrocený spor mezi developerem a městskou částí už v roce 2021 mířil k soudu, kdy chtěl developer žádat náhradu škody. Místostarostka Eva Tylová (Piráti, dříve zelení), odpovědná za územní rozvoj, dokonce označovala žalobu za „útok na demokracii“. Po vleklém sporu, do kterého zasahovala i tehdejší ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová, nakonec Trigema snížila počet podlaží na patnáct a devět s celkově 160 byty.
Trumpův zeť chtěl z albánského pobřeží udělat luxusní resort. Teď proti němu pochodují tisíce lidí
Protesty proti resortům Jareda Kushnera v Albánii přerostly v odpor proti celé politické třídě. Kauza ukazuje, jak silně na Balkán tlačí zahraniční realitní kapitál.
Posun o pár let, do současnosti. V projektu nazvaném Dueta Kamýk nabízí Trigema poslední třetinu bytů. V projektu jsou k dispozici byty o velikostech 2+kk a 3+kk. Ceny začínají na 8,26 milionu korun za byt 2+kk o výměře 49,4 metru čtverečního. Projekt je podle firmy určen párům, rodinám s dětmi i investorům. Dokončení výstavby a předání bytů budoucím majitelům plánuje v polovině příštího roku.
Pod návrhem projektu jsou podepsaní renomovaní architekti ze studia Qarta Architektura. Ve dvoupodlažním parteru je mimo jiné počítáno s fitness centrem i obchodem s potravinami. Součástí bytů jsou velká francouzská okna se sníženým parapetem, podlahové vytápění a příprava pro chlazení ve dvou nejvyšších patrech.
Vychází jarní Realitní CLUB
Zbourat, nebo zachovat a dát nový smysl? Právě na tuto otázku hledá odpovědi jarní vydání magazínu Realitní CLUB, které se věnuje fenoménu rekonstrukcí a adaptací stávajících budov pro současné využití. Hvězdou magazínu je Fancesco Kinský dal Borgo.
Magazín ukazuje rekonstrukce v celé jejich šíři: od historických objektů proměněných v moderní restaurace přes revitalizace brownfieldů až po projekty, které dávají vzniknout novým rezidenčním čtvrtím. Nechybí ani pohledy významných osobností realitního trhu.
Rozhovory s Janem Sadilem, šéfem společnosti JRD, či architektem Janem Klaškou, který působí v americké pobočce ateliéru dánského studia BIG (Bjarke Ingels Group), přinášejí zkušenosti z praxe i vhled do toho, jak se proměňuje uvažování investorů a developerů.
Magazín Realitní CLUB s Francescem Kinským dal Borgo na obálce vychází právě nyní. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
Víme, co se děje na realitním trhu. Odebírejte newsletter.
Nemovitostní fond Trigea z finanční skupiny Partners výrazně posiluje v Polsku. Od skupiny Apsys koupil obchodní centrum Posnania v Poznani, které patří mezi pět největších nákupních center v zemi. Podle serveru Seznam Zprávy jde o jednu z největších realitních akvizic ve střední a východní Evropě v letošním roce.
Cenu transakce nechtěl prodávající ani kupující komentovat. Podle Seznam Zpráv se ale pohybuje okolo 12 miliard korun. Pro Trigeu jde o rekordní investici.
Posnania nabízí více než 103 tisíc metrů čtverečních pronajímatelné plochy a téměř 300 obchodních jednotek. Ročně ji navštíví přibližně 14 milionů lidí a centrum je plně obsazené. V letech 2017 až 2024 rostly tržby nájemců průměrným tempem 10,9 procenta ročně.
Fond tak navazuje na loňský nákup pražského obchodního centra Arkády Pankrác, za které zaplatil přes šest miliard korun. Podle generálního manažera a zakladatele fondu Tomáše Trčky je akvizice Posnanie součástí dlouhodobé strategie posilovat v oblasti retailu.
„Po nákupu obchodního centra Arkády Pankrác v roce 2024 pokračuje fond Trigea touto transakcí v posilování své pozice v oblasti retailu. Akvizice obchodního centra v Poznani – srovnatelná svou velikostí a vytížeností s pražským obchodním centrem Palladium – je proto v souladu s naší dlouhodobou obchodní strategií,“ řekl Trčka Seznam Zprávám.
Srovnání s Palladiem ukazuje velikost transakce. Prodej pražského obchodního centra byl největším realitním obchodem loňského roku. Jeho bývalý vlastník Union Investment koupil Palladium v roce 2015 za 570 milionů eur, tedy zhruba 14 miliard korun. Hospodářské noviny loni uvedly, že Union Investment za něj chtěla 700 milionů eur, tedy asi 17 miliard korun. Kupcem se nakonec stala společnost Project Aurelia z rakouské skupiny Erste.
Borkovec: Partners Banka půjde za hranice. Dřív než příští rok to nebude
Finanční skupina Partners avizovala rekordní čísla za loňský rok a plánuje další expanzi. S bankou se nyní chystá prosadit i v cizině, uvedl v rozhovoru pro Newstream.cz šéf skupiny Petr Borkovec.
Polsko je pro Trigeu po Česku druhým nejdůležitějším trhem. Podle mluvčí skupiny Partners Terezy Píchalové má fond nyní v Polsku dokonce více nemovitostí než v Česku. V zemi už vlastní administrativní budovy Wola Center a My Place II ve Varšavě, logistické centrum v Radzyminu nebo kancelářskou budovu MidPoint71 ve Vratislavi.
Prodávající skupina Apsys působí v Polsku a ve Francii. Spravuje více než 30 obchodních center, mezi nimi například Muse v Metách, Manufakturu v Lodži nebo pařížská centra Beaugrenelle, Boom Boom Villette a Le Dix Solférino.
Trigea vlastní nemovitosti v celkové hodnotě přes 30 miliard korun. Podle Seznam Zpráv chce fond expandovat i na další trhy a nyní sleduje vývoj v Rakousku a Německu.
Související
UDI Group zahajuje třetí etapu projektu Ursus Classic ve Varšavě. Přibýt má 561 bytů
Nestaví architekturu, která křičí. Staví takovou, která vydrží. Autor Langhansu, Paličkovy vily či Hotelu Karlov, Ladislav Lábus, získá Poctu České komory architektů. „Podstatné je, proč a pro koho to děláme,“ řekl v rozhovoru pro Newstream.
Ladislav Lábus patří k architektům, kteří se do české architektury nezapsali efektem, ale dlouhodobou přesností, zdrženlivostí a schopností rozumět místu. Česká komora architektů jej letos uvádí do své pomyslné síně slávy.
„Pocta České komory architektů je profesoru Ladislavu Lábusovi udělována za mimořádně kultivované a nadčasové architektonické dílo, za celoživotní obranu hodnot kvalitní architektury, za neúnavnou pedagogickou a profesní práci i za osobní integritu, s níž po desetiletí spoluutváří kulturní prostředí české architektury,“ uvedla porota architektonické ceny Česká cena za architekturu.
Architekt Lábus: Těžší je stavět za hodně peněž než za málo
Jeden z nejuznávanějších českých architektů, Ladislav Lábus, získal Národní cenu za architekturu, Grand Prix, za bytový dům s galerií na Malé Straně. Stavět v centru Prahy podle něj znamená pracovat pod tlakem omezení, památkářů i veřejnosti. Právě v tom nachází výzvu. V rozhovoru mluví o tom, jak se česká architektura proměnila, proč se obyčejnost z domů vytrácí a proč dnešní trh s bydlením ztrácí smysl.
Lábus je spojován s takzvanou českou přísností, ale jeho architektura není chladná. Je spíš přesná, ohleduplná a vědomá si souvislostí. V rozhovoru pro Newstream v minulosti ostatně sám připomněl, že v architektuře nejde o efekt, ale o lidi, kteří v ní žijí. „Obyčejnost je plachá, ale krásná,“ řekl Lábus. A dodal také, že „tisíce druhů obkladaček nejsou v přímé úměře k tomu, jak se v prostoru žije“.
Právě tato zdrženlivost a schopnost nepodlehnout módním gestům je pro jeho tvorbu charakteristická. Lábus dlouhodobě ukazuje, že současná architektura nemusí být hlučná, aby byla silná. Může být pevná ve svém názoru, a přesto kultivovaná vůči okolí. Může vstupovat do historického prostředí, aniž by se mu podbízela nebo ho přehlušila.
Architekt, který umí zacházet s limity
Mezi nejvýznamnější Lábusovy realizace patří Dům pečovatelské služby Vyšehrad v Českém Krumlově, rekonstrukce a dostavba paláce Langhans v Praze, rekonstrukce Paličkovy vily, renovace a nástavba bytového domu v ulici Na Smetance, rekonstrukce Edisonovy transformační stanice nebo konverze Hotelu Karlov v Benešově. Tři jeho projekty, DPS Vyšehrad, Langhans a Hotel Karlov, byly nominovány na Cenu Miese van der Rohe.
Výraznou stopu zanechal také v oblasti vil a rodinných domů. Patří k architektům, kteří dokážou pracovat s omezením jako s kvalitou. V rozhovoru pro Newstream, který vznikl po získání Národní ceny za architekturu Grand Prix za bytový dům s galerií na Malé Straně, mluvil právě o tom, že omezení nemusí architekturu oslabovat. „Samozřejmě je to obtížné a svazující, ale právě to mě baví,“ řekl k práci v památkově chráněném prostředí.
Tento postoj dobře vystihuje i jeho přístup k rekonstrukcím, při kterých mu jde o hledání rovnováhy mezi tím, co má zůstat, co je třeba opravit a co může být nově doplněno.
Novostavba na Malé Straně vzbudila vášně. Pošlou ji přesto architekti do dalšího kola prestižní soutěže?
Novostavba bytového domu s galerií se nachází na pozemku v horní části ulice Tržiště na Malé Straně, nedaleko americké ambasády. Podobu novostavby významně ovlivnila lokalita.
Pocta ČKA ale neoceňuje pouze Lábusovy stavby. Stejně významná je jeho role pedagoga. Od roku 1990 působí na Fakultě architektury ČVUT, kde vede Ústav navrhování III a v letech 2014 až 2022 byl děkanem fakulty. Generacím studentů předával nejen profesní zkušenost, ale také důraz na odpovědnost, kritické myšlení a schopnost chápat architekturu jako veřejnou službu.
„Ladislav Lábus ve své osobě jedinečným způsobem spojuje vrcholnou autorskou tvorbu s mimořádným vlivem na vzdělávání, profesní i institucionální prostředí a kultivaci veřejné debaty o architektuře,“ uvedla předsedkyně poroty Alena Mičeková.
Podle ní význam Lábuse nespočívá pouze v kvalitě jednotlivých staveb, ale i ve schopnosti dlouhodobě utvářet podobu architektonického vzdělávání a profesní kultury.
Architekti paneláky nezatracují, naopak. A dokážou je proměnit i za málo peněz
Není to tak, že by se byty v panelácích měly zatracovat. Naopak. Vždyť v nich žije velká spousta Čechů. A za podřadné je nepovažují ani někteří architekti. „Vnímal jsem to stejně, jako když se obnovují historické památky, kde je podle jednoho filosofického proudu žádoucí, aby byly poznat stopy zásahů v jednotlivých obdobích vývoje,“ uvedl architekt René Dlesk (studio RDTH architekti), který pár panelákových bytů rekonstruoval.
Lábus je také dlouholetou osobností České komory architektů. U jejího založení stál, působil ve Stavovském soudu i v představenstvu a od roku 2022 předsedá Autorizační radě jmenované Ministerstvem pro místní rozvoj. Dlouhodobě se věnuje otázkám kvality architektonického vzdělávání, uznávání kvalifikací v evropském kontextu, sociálním stavbám i renovacím sídlišť.
Mezinárodní přesah jeho práce potvrzuje čestné členství v Americkém institutu architektů. V roce 2014 obdržel Cenu Ministerstva kultury za architekturu.
Architekt Tichý: Po 30 letech se vracíme tam, kam patříme. Do Evropy
Vrcholů tuzemská architektura měla hned několik, říká architekt Marek Tichý, spoluzakladatel ateliéru TaK Architects. Za jeden z nich považuje období první republiky, kdy Češi měli obrovskou společenskou ambici a nespokojili se s pouhým průměrem.
Praha je pro developery stále nejatraktivnějším trhem, zároveň v ní ale houstne konkurence a přibývá projektů. Skupina Framework proto zvažuje vlastní development mimo metropoli a sází na krajská města, kterým může pomoci silnější poptávka po bydlení i lepší dopravní napojení. „Praha je skvělá, ale je tu přetlak projektů,“ říká Ján Antal, šéf a majitel společnosti, v podcastu Realitní Club.
