Nový magazín právě vychází!

Objednávejte zde

Na kopci u Berounky stojí vila. Připomíná lávku a vstupuje se do ní přes tunel

Vilu Sidonius navrhl architektonický ateliér Stempel & Tesar architekti.
Se svolením Filipa Šlapala
Petra Nehasilová
pej

Vila Sidonius je statickým, stavebním i technologickým experimentem. Architekti ze studia Stempel & Tesar ji navrhli jako ocelovou lávku na betonových pilířích.

Kopec Babka se nachází mezi Řevnicemi a Mníškem pod Brdy. Vilová čtvrť, která tam vznikla už na začátku 20. století, je dodnes přehlídkou výjimečné architektury. Najdou se tam secesní i prvorepublikové vily. Lokalita, která se i po roce stala vyhledávanou pro stavitele reprezentativních vil, je ale spíš nže přímo architektonickým stylem, charakteristická pro velkorysost a měřítko staveb. Ty se ční nad prudkými parcelami a vyjímají se nad cestou zařezanou do svahu. Stejně jako vila s názvem Sidonius, kterou navrhli architekti ze studia Stempel & Tesar.

Koncept vily vychází vyšel z principu visutých domů. Eliminuje tak nevýhody, tedy prudkost svahu, a zároveň využívá klady, dokonalé výhledy. Dům tedy připomíná ocelovou lávku.

„Dům je statický, stavební i technologický experiment,“ popisují sami architekti. Ti se navíc nespokojili s tradičními postupy a hledali i nejnovější technologické výrobky a zařízení na trhu. „Počínaje okny od švýcarské společnosti Air-lux s patentovaným těsněním přes kompresory až po chlazení a topení napojené na tepelná čerpadla s vrty, aby bylo v domě s nižší akumulační schopností zajištěno celoročně příjemné vnitřní klima,“ uzavírají architekti.

Původně středověký dům v Kutné Hoře prošel kompletní rekonstrukcí.

V Česku to trvá dvakrát déle. Zahraniční architekti kritizují povolovací procesy

Jak vidí zahraniční architekti tuzemský realitní trh? Co vyzdvihují na práci českých kolegů a co naopak?

Přečíst článek

Vestavěná konstrukce se památkově chráněné budovy nedotýká a stojí na šesti ocelových nohách.

Rekonstruovat Češi umí. Prestižní architektonickou cenu získalo unikátní divadlo v Karlových Varech

Česká cena za architekturu letos putuje do ateliéru architekta Petra Hájka. Mezinárodní porota ocenila jeho projekt koncertního sálu v Karlových Varech.

Přečíst článek

VYŠEL PODZIMNÍ NEWSTREAM CLUB 

Lepší život jako téma čísla

Změna k lepšímu je jedním z témat aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Šířeji pak je tématem longevity, nebo obecněji lepší život. A to nejen každého konkrétního člověka, ale také společnosti nebo firem.

Na obálce magazínu je Radek Kašpárek. Hvězdný šéfkuchař je nový člověk, alespoň to říká v titulním rozhovoru. „Byl jsem prudší, výbušnější, taková neřízená střela. Celkově jsem se časem zklidnil, dostal se do větší pohody a tím se ve mně uklidnilo i ego,“ říká.

V novém magazínu tak čtenáři najdou například rozhovor s Pavlem Loudou. Jeho jméno patří k synonymům tuzemského vozoparku, protože je jedním z nejúspěšnějších prodejců aut u nás. Ale zároveň koupil také sklárny, v nichž pracovali jeho rodiče, investoval do nich stamiliony a dnes již může zhodnotit, jak se tato investice vyplatila.

Na rady rodičů vzpomíná také Barbara Paldus, dcera českých emigrantů, která se narodila v Kanadě, uspěla v Silicon Valley a dnes vyrábí kosmetiku, jež vychází z přírodních tradic, ale je podpořená high-endovou vědou. „Na magii sice nevěřím, ale umím věřit věcem, které zatím neumíme vysvětlit,“ říká vědkyně.

A o to, jak razantně změnit život po šedesátce, se podělí Hana Janata, lékařka, která v 55 začala profesionálně tančit a po šedesátce se stala modelkou. A spolupracuje s nejprestižnějšími značkami světa.

Třinácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.

Související

Rekonstrukce vily na Vinohradech

Koupili vilu v havarijním stavu. Dnes patří k nejzajímavějším rekonstrukcím v Praze

Přečíst článek
Horská chalupa na Kukačkách

Za pár týdnů k hotové chalupě: Moderní technologie mění krkonošskou architekturu

Přečíst článek
Rekonstrukce domu ze 70. let v Plzni

OBRAZEM: Rodinný domek v Plzni ze 70. let přetvořili architekti na zmenšeninu Tugendhatu

Přečíst článek