Malí investoři suplují stát. Drží přes 200 tisíc bytů na pronájem
Trh nájemního bydlení táhnou soukromí investoři. Jak vyplývá z aktuální analýzy společnosti Dataligence a Asociace nájemního bydlení, nejvíce bytů ke komerčnímu pronájmu drží fyzické osoby.
Zatímco kolem 55 tisíc nájemních bytů drží ve správě velcí institucionální investoři, v rukou fyzických osob je jich téměř čtyřikrát tolik. Odkupem bytového fondu v rámci privatizace tak fakticky soukromý sektor nahradil ten veřejný.
„Drobní pronajímatelé jsou větší skupinou na trhu nájemního bydlení než je stát nebo družstva,“ přibližuje viceprezident Asociace nájemního bydlení Tomáš Kašpar.
Arcibiskupství pražské se za rok 2022 dostalo do zisku 213 milionů korun. Vděčí za to efektivitě své lesní správy a nadprůměrným cenám dřeva. Významný výdaj pro arcibiskupství naopak loni byla finanční podpora farností v pražské arcidiecézi téměř 150 milionů korun. Uvedli to představitelé arcibiskupství, když představovali nové nájemní byty v Praze, do nichž arcibiskupství investuje.
Byznysu církve se začalo dařit. Díky dřevu vydělala stamiliony, masivně investuje do realit
Money
Bytový fond drží v rukou fyzické osoby
V Česku je 223 tisíc investičních bytů, které vlastní 71 tisíc lidí. Jedná se zhruba o deset procent všech bytů v České republice, zbytek lidé využívají pro vlastní bydlení.
„Tato část nájemního bydlení je extrémně důležitá, vznikla přirozeně bez vnějších zásahů a pobídek. Navíc je plošně rozložena po celém Česku,“ přibližuje Milan Roček z Dataligence. Koupi bytu Češi i nadále vnímají jako bezpečné uložení peněz, a kromě přivýdělku ji vnímají i jako zajištění na důchod.
První byty postavené městem by mohly být k dispozici za šest let. Bude jich několik stovek. Na větší městské projekty si Pražané budou muset ještě počkat. „Pokud bychom dnes hypoteticky říkali, že by už na všech byla razítka umožňující stavět, tak by bylo potřeba něco k 30 miliardám korun,“ říká Petr Urbánek, šéf Pražské developerské společnosti.
Šéf Pražské developerské: Město nebude u svých bytů požadovat developerskou marži
Reality
Typický majitel investičního bytu, za takový lze podle studie považovat, jehož majitel vlastní alespoň tři bytové jednotky, je středoškolák spíše vysokoškolák z většího města a s věkem nad 45 let. Nejvíce investičních bytů se nachází na území Prahy a Středočeského kraje a většina z nich je v cihlových bytových domech.
V České republice je podle studie dohromady přes čtyři miliony bytových jednotek, z toho dva miliony v rodinných domech, většinou pak v bytových domech.
Zatímco v Česku je nájemní bydlení vnímáno jako nouzová varianta, když není na vlastní, v západní Evropě je zcela běžné. V Česku žije v nájemním bydlení podle dostupných dat asi 22 procent obyvatel, v Německu a Rakousku se jedná o více než dvojnásobek.
Češi chtějí vlastnit
„Stále se hovoří o nájemním bydlení, stát ale v tomto případě zapomněl na jednu drobnost, a to je nedostatečný bytový fond. Aby se nájemní bydlení mohlo nabízet, musel by ho někdo také stavět,“ přibližuje Roček z Dataligence.
Podle Ročka bude i následujících dekádách převažovat vlastnické bydlení. To nájemní převáží, až se doplní bytový fond o další minimálně milion bytů. To se podaří možná za 40 let, odhaduje Roček.
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
Jan Sadil: Kdo chce získat hypotéku na byt, musí vydělávat sto tisíc korun čistého
Reality
Zatímco v Česku je nájemní bydlení vnímáno jako nouzová varianta, když není na vlastní, v Německu je zcela běžné. Němci se nechtějí k nemovitosti vázat. Zároveň ale mají striktně nastavené vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, neriskují tolik jako Češi. Nejen o tom byla řeč v dalším dílu podcastu Realitní Club, tentokrát s ředitelem realitní skupiny EHS Hendrikem Mayerem.
Hendrik Meyer: Nájemné poroste. Nejrychleji zřejmě v Brně
Reality
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.