Malí investoři suplují stát. Drží přes 200 tisíc bytů na pronájem
Trh nájemního bydlení táhnou soukromí investoři. Jak vyplývá z aktuální analýzy společnosti Dataligence a Asociace nájemního bydlení, nejvíce bytů ke komerčnímu pronájmu drží fyzické osoby.
Zatímco kolem 55 tisíc nájemních bytů drží ve správě velcí institucionální investoři, v rukou fyzických osob je jich téměř čtyřikrát tolik. Odkupem bytového fondu v rámci privatizace tak fakticky soukromý sektor nahradil ten veřejný.
„Drobní pronajímatelé jsou větší skupinou na trhu nájemního bydlení než je stát nebo družstva,“ přibližuje viceprezident Asociace nájemního bydlení Tomáš Kašpar.
Arcibiskupství pražské se za rok 2022 dostalo do zisku 213 milionů korun. Vděčí za to efektivitě své lesní správy a nadprůměrným cenám dřeva. Významný výdaj pro arcibiskupství naopak loni byla finanční podpora farností v pražské arcidiecézi téměř 150 milionů korun. Uvedli to představitelé arcibiskupství, když představovali nové nájemní byty v Praze, do nichž arcibiskupství investuje.
Byznysu církve se začalo dařit. Díky dřevu vydělala stamiliony, masivně investuje do realit
Money
Bytový fond drží v rukou fyzické osoby
V Česku je 223 tisíc investičních bytů, které vlastní 71 tisíc lidí. Jedná se zhruba o deset procent všech bytů v České republice, zbytek lidé využívají pro vlastní bydlení.
„Tato část nájemního bydlení je extrémně důležitá, vznikla přirozeně bez vnějších zásahů a pobídek. Navíc je plošně rozložena po celém Česku,“ přibližuje Milan Roček z Dataligence. Koupi bytu Češi i nadále vnímají jako bezpečné uložení peněz, a kromě přivýdělku ji vnímají i jako zajištění na důchod.
První byty postavené městem by mohly být k dispozici za šest let. Bude jich několik stovek. Na větší městské projekty si Pražané budou muset ještě počkat. „Pokud bychom dnes hypoteticky říkali, že by už na všech byla razítka umožňující stavět, tak by bylo potřeba něco k 30 miliardám korun,“ říká Petr Urbánek, šéf Pražské developerské společnosti.
Šéf Pražské developerské: Město nebude u svých bytů požadovat developerskou marži
Reality
Typický majitel investičního bytu, za takový lze podle studie považovat, jehož majitel vlastní alespoň tři bytové jednotky, je středoškolák spíše vysokoškolák z většího města a s věkem nad 45 let. Nejvíce investičních bytů se nachází na území Prahy a Středočeského kraje a většina z nich je v cihlových bytových domech.
V České republice je podle studie dohromady přes čtyři miliony bytových jednotek, z toho dva miliony v rodinných domech, většinou pak v bytových domech.
Zatímco v Česku je nájemní bydlení vnímáno jako nouzová varianta, když není na vlastní, v západní Evropě je zcela běžné. V Česku žije v nájemním bydlení podle dostupných dat asi 22 procent obyvatel, v Německu a Rakousku se jedná o více než dvojnásobek.
Češi chtějí vlastnit
„Stále se hovoří o nájemním bydlení, stát ale v tomto případě zapomněl na jednu drobnost, a to je nedostatečný bytový fond. Aby se nájemní bydlení mohlo nabízet, musel by ho někdo také stavět,“ přibližuje Roček z Dataligence.
Podle Ročka bude i následujících dekádách převažovat vlastnické bydlení. To nájemní převáží, až se doplní bytový fond o další minimálně milion bytů. To se podaří možná za 40 let, odhaduje Roček.
Pokud budeme počítat cenu průměrného, spíš menšího nového bytu v Praze sedm nebo osm milionů korun, tak potřebujete na jeho pořízení milion a půl vlastních peněz. A měsíční splátka bude kolem padesáti tisíc korun, říká Jan Sadil, bývalý člen představenstva ČSOB, který se hypotékám věnoval téměř celý profesní život. Třináct let řídil Hypoteční banku, letos v únoru ovšem „převlékl dres“ a nyní řídí developerskou společnost JRD. Čísla kolem hypoték však pořád v hlavě má.
Jan Sadil: Kdo chce získat hypotéku na byt, musí vydělávat sto tisíc korun čistého
Reality
Zatímco v Česku je nájemní bydlení vnímáno jako nouzová varianta, když není na vlastní, v Německu je zcela běžné. Němci se nechtějí k nemovitosti vázat. Zároveň ale mají striktně nastavené vztahy mezi nájemcem a pronajímatelem, neriskují tolik jako Češi. Nejen o tom byla řeč v dalším dílu podcastu Realitní Club, tentokrát s ředitelem realitní skupiny EHS Hendrikem Mayerem. 
Hendrik Meyer: Nájemné poroste. Nejrychleji zřejmě v Brně
Reality
Brno roste. A Praha hledá směr
Je tu nové, podzimní číslo magazínu Realitní Club. Zaměřuje na současné trendy ve výstavbě, investicích a dostupnosti bydlení.
Titulní rozhovor patří Radimu Passerovi, který otevírá pohled do zákulisí developerských projektů a rozvoje pražské Brumlovky.
Hlavní tematický blok sedmého vydání magazínu přináší detailní pohled na Brno, které se mění v jedno z nejdynamičtějších měst střední Evropy.
Exkluzivní data z Flat Zone potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský. Magazín doplňují rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
V rozsáhlé reportáži i rozhovorech například s Tomášem Vavříkem, šéfem brněnské developerské společnosti Domoplan, a Janem Tesárkem, ředitelem Kanceláře architekta města Brna, magazín mapuje největší proměnu Brna od meziválečného období.
Exkluzivní data z Flat Zone zase potvrzují, že brněnský realitní trh už dávno není levnější než pražský.
A magazín doplňují další rozhovory s odborníky, analytiky i vizionáři, kteří určují budoucnost českého developmentu.
Realitní Club vychází dvakrát ročně a je součástí multiplatformního projektu Newstreamu: zahrnuje rubriky na newstream.cz, tematické eventy a diskusní setkání pod hlavičkou klubu i úspěšný podcast moderovaný Petrou Nehasilovou a Daliborem Martínkem.
Aktuální číslo je k dostání u dobrých prodejců tisku, online a v předplatném na SENDu. Digitální verze magazínu je dostupná na newstream.cz.
