Pavel Šatný: Kdo se v současnosti živí rukama, má slušné peníze

Společnost Doornite, největší výrobce dveří v zemi, který má výrobní závod v Jihlavě, před čtyřmi lety převzali manažeři společnosti v čele s Pavlem Šatným. Továrnu ještě před čtyřmi roky vlastnil americký kolos Masonite. Ten se ovšem rozhodl Evropu opustit. A z ničeho nic dostal Šatný, do té doby generální ředitel společnosti, nečekanou nabídku. Převzít celou firmu v Česku. „Přemýšlel jsem jeden den.“ Nabídku přijal. Nyní rozvíjí největšího výrobce dveří v zemi pod značkou Doornite. Název si musel vymyslet, bylo to součástí dohody s Američany. Nyní je největším výrobcem dveří v Česku. A dobývá celý evropský trh.

V jaké situaci se nachází váš podnik, který jste před čtyřmi lety převzali od Američanů?

Naše fabrika je ve velmi dobré kondici, čím dál lepší. Od té doby, co jsme podnik převzali, každý rok investujeme asi padesát milionů korun do nových technologií a do budovy.

Když jste s kolegy přebíral továrnu v Jihlavě, měli jste vývoj vypočítaný dopředu? Přeci jen, znal jste příjmy firmy, ziskovou marži. Měli jste naplánovanou návratnost, financování?

Určitě ne. Protože nabídka přišla jako blesk z čistého nebe. Odpověď musela být rychlá. Prostor na výpočty byl malý. Ve firmě jsem v té době byl šest let jako ředitel. Věděl jsem, jaký je tam tým, co to všechno skrývá a obnáší. Byl jsem si jistý, že to dobře dopadne.

Český výrobce dveří Doornite vyváží polovinu produkce. Teď cílí na Benelux a Balkán

Zprávy z firem

Jihlavská firma Doornite je aktivní na 12 evropských trzích. Kromě zemí střední Evropy se zaměřuje na Benelux a Balkán. Loni přibyla Bosna a Hercegovina. Letos pracuje na zahájení exportu také do Severní Makedonie. Export pomáhá firmě v situaci, kdy se výrazněji nezvyšuje stavebnictví na domácím trhu.

nst

Přečíst článek

Takže jste na nákup firmy sehnal nějaké bankovní půjčky?

Máme pořád bankovní půjčky. Museli jsme si sehnat finančního investora, který nám pomohl. Zbytek zafinancovaly banky, s kterými nadále spolupracujeme. Splaceno nemáme, protože se potřebujeme rozvíjet. Mohli jsme půjčky splatit, ale to bychom nic neinvestovali do rozvoje. Chceme být nejlepší, musíme do rozvoje investovat.

Jste silní v Česku, na Slovensku na Balkáně a v Beneluxu. Jaký plánujete rozvoj?

Jsme nejsilnější v Česku a na Slovensku, které pokládáme za náš domácí trh. V Česku jsme největším výrobcem dveří. Na Slovensku jsme také jednička. Naším nejsilnějším exportním trhem jsou země bývalé Jugoslávie, kde jsme hodně silní zejména v Chorvatsku, ve Slovinsku, a teď se rozvíjíme v Srbsku, Bosně, Makedonii a Kosovu. Asi sedm let máme velmi silného partnera v Holandsku, dva roky super dynamického v Belgii. Minulý rok jsme tam prodali jedenáct tisíc dveří, což je tisíc rodinných domů v Belgii. To je slušný start. Budeme se rozvíjet všude, dodáváme i na další trhy jako je Rakousko, Německo, Maďarsko, Itálie. Ale ty prvně jmenované země jsou priority. Každá ta oblast potřebuje něco jiného a má svá specifika.

Jak v Jihlavě vyrábějí interiérové dveře Doornite

Německo je největší trh v Evropě. Jaké tam máte plány?

Tam chceme být pouze okrajově, abychom věděli, co dělá naše německá konkurence, která je opravdu silná. Zároveň tamní trh opravdu trpí, spadl skoro nejvíce z celé Evropy. Přestože se snažíme o získání dalších exportních trhů, vidíme obrovský potenciál v Česku. Tady jsme sotva začali.

Říkáte, že jste v Česku sotva začali, ale jste tradiční česká firma, založená před osmdesáti lety…

Sotva jsme začali v některých segmentech. Jde třeba o rezidenční developerské projekty, kde jsme před pěti lety nebyli vůbec. Dnes spolupracujeme s významnými hráči trhu. Máme velmi úspěšné první projekty a chceme tento segment rozvíjet. Děláme pro CPI, Finep, BPD development, či PKS. Mluvíme se všemi důležitými hráči v tomto oboru.

Dalibor Martínek: Politici nechápou, co znamená nedostupné bydlení

Názory

Je předvolební červen, takže se strany pokoušejí upoutat pozornost. Protože za dva týdny nastanou volebně plonkové prázdniny. Potom už bude jenom ostré předvolební září.

Dalibor Martínek

Přečíst článek

Jak velký je pro vás trh rodinných domů a soukromých osob, malých firem, a developerů?

Záleží na faktu, jak je na tom celý trh. Developerské projekty, tam je dramatický nárůst. Letos, a čeká se, že to bude dva roky velmi podobné. I navzdory tomu, že si všichni stěžují na zpackané digitální řízení, je řada projektů povolená a rozvíjí se. Za první čtvrtletí bylo v Praze prodáno nejvíc bytových jednotek za posledních patnáct let.

Naopak už třetí rok trvá útlum ve výstavbě rodinných domů. Velmi významným trhem jsou pro nás také rekonstrukce. Naše dveře dodáváme přes různé distribuční kanály. Asi nejdůležitější jsou distributoři stavebních materiálů jako je DEK, Pro-doma, Izomat, MPL nebo Tradix. Jsou silní v našem segmentu. Je to změna oproti minulosti a také vůči našim hlavním konkurentům, kteří prodávají hlavně přes interiérová studia. U některých našich partnerů máme vzorkovny, ale oni dodávají na celou stavbu. Vědí, kdy, kde a co bude potřeba. Nejdřív je cement, potom beton, okna, tašky, a potom přijdou naše dveře. Jsou mnohem úspěšnější než typičtí prodejci dveří.

Investujete hodně peněz do technologií, do zefektivňování výroby. Jak o tom přemýšlíte a jaký tyto investice přinášejí efekt?

Investujeme do zefektivňování výroby jakýmkoliv způsobem. Používáme různé cesty směrem k automatizaci a digitalizaci. Souvisí to s tím, že pracovní trh dlouho pociťuje nedostatek pracovní síly. Jak ve výrobních závodech, jako jsme my, tak na stavbách, kde je to naprosto zásadní. I kdyby byl trojnásobek stavebních povolení, nebude to mít kdo postavit. Je tu obrovský limit pracovní síly, která chybí jak ve výrobě, tak na stavbách. Ve výrobě se tomu dá čelit právě automatizací. Automatizace snižuje počet lidí, které potřebujete na stejný počet vyrobených produktů. Digitalizace pomáhá vyšší efektivitě výroby. Na stavbě není tak jednoduché nahradit práci lidí. Vidíme snahy třeba Wienerbergeru o nasazení robotů do výstavby, což určitě kvituji. Ale během dvou tří let to určitě nezpůsobí žádnou revoluci.

Takže nastupuje prefabrikace, vytvořit třeba bytové jádro dopředu na míru a potom ho umístit do konkrétního projektu. Protože lidé, kteří by na místě dělali obkladačky, prostě nejsou.

Obyčejná práce: Udělám cokoli, ale musí to unést náklaďák, říká kameník

Zprávy z firem

Kamenické řemeslo má v česku dlouhou tradici. Ještě před čtyřiceti lety šlo o obor, na který bylo velmi těžké se dostat. Nyní se prací s kamenem již příliš mladých řemeslníků ani umělců nezabývá. Je to totiž náročné. Odměnou pro mistra řemesla však je dílo, které přetrvá věky. 

Michal Nosek

Přečíst článek

Je třeba přidanou hodnotou servis, který je firma schopna poskytnout klientovi? Ne už jenom produkt, ale i servis?

Naše cesta je zjednodušování montáže konstrukcí, tak aby bylo rychlejší a jednodušší naše dveře namontovat. Třeba zárubně. Jde o to, jak rychle a kvalitně namontujete zárubně. V posledních letech je dramatický odklon od zárubní, které se zazdívaly do příček nebo do zdí. Dávají se tam až dodatečně. Tento servis poskytujeme, a přitom vyvíjíme systémy pro ještě jednodušší montáž.

Nepovedl se nový stavební zákon. Jak moc zasahuje firmy, jako je ta vaše, konání státu?

Stát nám vůbec nepomáhá. Zpackané digitální řízení se projeví v příštích letech. Hlavně to brzdí individuální výstavbu. Ve velkých městech jsou dlouhá povolovací řízení. Chybí územní plány. A řekněme si otevřeně, je tam korupce. Čím větší město, tím větší korupce. Čím víc radních, tím větší korupce. To je takové veřejné tajemství. Developeři, kteří staví v cizině, uvádějí dramaticky jiné lhůty na získání povolení. Kratší. Ale i v Česku jsou regionální rozdíly dramatické. Třeba Brno a Praha. Praha je největší trh v Česku, a zároveň je největší brzdou rozvoje.

Češi jsou rození kverulanti. Stavební obstrukce by šlo vyřešit lehce, shodují se odborníci

Leaders

Obstrukce při povolování staveb stojí peníze developery i celou ekonomiku. Řízení trvá klidně patnáct let, když se stavba vláčí po soudech. Řešení by přitom podle členů Realitního Clubu bylo jednoduché: zatížit podání námitky finanční kaucí.

nst

Přečíst článek

Jak je to možné, že se vaší firmě za takových podmínek daří ekonomicky růst?

Je to o snížení nákladů na jednu jednotku, zefektivnění práce a zároveň o zvyšování kvality. Dodáváme nyní daleko kvalitnější dveře než před deseti lety. Soukromý sektor se snaží, funguje. Ale stát nepomáhá. Třeba debaty na vysoké politické úrovni, že by Ukrajinci měli jít domů, by měly devastující účinky na průmysl a stavebnictví. Je to o politice. Když se na to podívám z pohledu nového českého stavebního zákona, ten byl vytvořen na základě nejlepších zkušeností západních evropských zemí. Ale v poslanecké sněmovně vzniklo asi sto šedesát pozměňovacích návrhů, vznikl z toho paskvil. Což je bohužel v Česku standard. Předkladatelé nového stavebního zákona udělali velmi dobrou práci, ale politici a lobbisté udělali zase svoji práci, která situaci poslala tam, kde to dnes je. Chybí jasná koncepce státu. U dálnic a železnic to jde, proč to nejde v bytové výstavbě?

A druhou věcí je vzdělávání v oborech, které by byly potřeba, což znamená technické obory. Maturitu z matematiky má v posledním studijním roce pod dvacet procent maturantů. Kdo nemá maturitu z matematiky, je vyloučený ze studia na technických oborech. To je špatně. I pokud by se vláda s opozicí dohodly, že je v tomto potřeba udělat změnu, výsledky přijdou nejdříve za patnáct let.

Nedostupnost bydlení? Jen ve velkých městech. Bydlet v Praze je status, za který se platí

Reality

V Česku se staví pomalu a málo. V Praze a dalších velkých městech se v důsledku toho hovoří dokonce i krizi bydlení, shodli se odborníci Realitního Clubu, který pořádá Newstream.

nst

Přečíst článek

Vaše firma spolupracuje se školstvím. Jak tato spolupráce vypadá?

Máme zmapované střední školy a technicky zaměřená učiliště, která jsou v našem okolí, řekněme v kraji. Všechny jsme oslovili a snažíme se pro ně udělat nějaký vzdělávací program. Jednorázový, nebo nejlépe, dlouhodobý. Aby učni nebo studenti vůbec věděli, co jsou naše produkty a jak vypadá realita naší práce. Součástí je návštěva výrobního závodu, aby věděli, jak to vzniká.

Může být pro mladé lidi finančně zajímavé, vyrábět dveře?

Kdo se v současnosti živí rukama, má slušné peníze. U nás se sice postupně snižuje počet lidí, kteří stojí u linky a něco bezmyšlenkovitě překládají. A na druhou stranu jsou potřeba lidi, kteří budou rozumět výrobním strojům CNC, umět je ovládat.

Vsadil na Kladno a Prahu. Češi chtějí bydlet i investovat, říká Vais z EBM

Reality

Nemovitosti zase táhnou. Češi nakupují a chtějí i investovat. „V lednu jsme se dostali na rekord v celé naší historii,“ říká Jakub Vais, spolumajitel skupiny EBM Group. Ta staví nejenom na Kladně, ale i v Praze.

Petra Nehasilová

Přečíst článek

Jak se vaše společnost Doornite rozvíjí produktově?

Vyrábíme dveře a zárubně, to jsou naše vlastní výrobky. Jsou pro nás důležité i speciální dveře, bezpečnostní, protipožární, akustické, kde se požadavky pořád zvyšují. Určitě jsme největší výrobce těchto dveří v Česku. Za tento druh výrobků si můžeme říct víc peněz, než za jednoduché dveře, které umí vyrobit skoro každý.

Je součástí vaší nabídky i servis? Ve smyslu, že si koupím dveře, a potom musím hledat servisní firmu, která mi je nainstaluje…

U běžných interiérových dveří je možnost volby, každý si je může namontovat sám. Ale my říkáme, nechte si je namontovat od lidí, kteří mají certifikaci a ručí za kvalitu provedené práce. U speciálních dveří je samozřejmě jejich montáž profesionálem nezbytná. Z tohoto důvodu jsme založily Akademii Doornite, kterou ročně projde několik set řemeslníků.

Mikrobydlení je trend. Není divu, říká Miškovič, který proměnil Karlín a v plánu má Podolí

Reality

V Karlíně jsme začínali na 45 tisících za metr čtvereční Čechům nezbývá nic jiného než se spokojit s čím dál tím menším bydlením. Na metry čtvereční, na které ještě před pár lety v Praze dosáhli, už teď zkrátka nemají. Nedostatečnou nabídku developeři působící v Česku svádějí na stavební zákon a ve velkém se pouštějí do výstavby menších bytů. „Nákupem budovy Nádraží Vyšehrad jsme a priori neplánovali mikrobydlení. Spíš nás k tomu donutila situace,“ říká Milorad Miškovič, který chce z chátrající budovy nádraží na Vyšehradě vybudovat samé mikrobyty.

Petra Nehasilová

Přečíst článek