Obyčejná práce: Udělám cokoli, ale musí to unést náklaďák, říká kameník
Kamenické řemeslo má v česku dlouhou tradici. Ještě před čtyřiceti lety šlo o obor, na který bylo velmi těžké se dostat. Nyní se prací s kamenem již příliš mladých řemeslníků ani umělců nezabývá. Je to totiž náročné. Odměnou pro mistra řemesla však je dílo, které přetrvá věky.
„Práce s kamenem je mnohdy zrádná. Jednou špatně bouchnete a celé dílo je pryč. To už neopravíte. Každý kámen, který prochází rukama, je totiž jedinečný a nevidíte do něj,“ říká kameník Josef Král, který se nikdy nevěnoval jinému řemeslu.
Starobylé techniky
Ve své profesi dokonce využívá starobylé techniky, dřevěné palice, ocelové špičáky a majzlíky, které se dědí z generace na generaci. „Samozřejmě už k práci používám i moderní technologie, například k přeskému řezání, ale ruční práce se nyní velice cení a klienti její stopu vyžadují,“ popisuje a ukazuje na obří sluneční hodiny, na kterých právě pracuje.
„V současnosti se kamenictví smrsklo prakticky na výrobu náhrobků, ale tomu se nevěnuji, mám rád kreativnější práci než řezání desek na hroby,“ dodává s tím, že zakázky má dlouhodobé, a proto jich nemusí mít tolik.
Nejraději se věnuje pískovci a výrobě designových prvků do asijských zahrad. Sortiment má veliký. Od kamenných misek na bonsaje, přes japonské zahradní lampy až po obří nádoby a solitérní menhiry. „Klientům vždycky říkám: Dokážu z kamene udělat co si objednáte, ale rozhoduje hmotnost. Musí se to nějak přepravit a usadit. Nosnost návěsů má však na rozdíl od kamenů svá omezení,“ uzavírá své povídání a odchází tesat.
Pracovní portály jsou stále plné nabídek pro zdravotní sestry. Jsou opravdu žádanou profesí a platové ohodnocení se proti minulosti výrazně zvýšilo. Nabídky začínají zhruba na třiceti tisících a končí až na dvojnásobku. Ani to však k obsazení volných pozic nestačí.
Obyčejná práce: Poplatky u lékařů měly zůstat, říká zdravotní sestra
Zprávy z firem
Práci s dětmi a práci se dřevem si třicátník Honza Merhaut již dávno vybral za své životní poslání. Roky se věnuje dětskému indiánskému oddílu Ťapáč na pražském sídlišti Lužiny. Zde se děti formou her seznamují s přírodou a učí se lásce a úctě k ní. 
Obyčejná práce: Učí děti lásce k přírodě i dřevu. Začalo to spoluprací se školkou, říká řezbář
Zprávy z firem
Ještě koncem minulého století byla práce na bagru velice vyhledávaná. Hrál v tom samozřejmě roli nadstandardní plat i možnost výjezdu na zahraniční montáže. V novém tisíciletí zájem o strojnický průkaz a tím i profesi výrazně ochabl a obsluhy těžkých strojů se dlouhodobě nedostává. Svědčí o tom i fakt, že úřady práce hlásí jen poptávku od firem, ale nabídka z řad nezaměstnaných je nulová. Volný strojník, který nabízí své služby neexistuje. 
Obyčejná práce: Bagrista je prestižní povolání, říká strojník
Zprávy z firem
VYŠEL LETNÍ NEWSTREAM CLUB
Sázky na růst Česka se vyplácejí. Potvrzují to lidé různých oborů a zájmů, s nimiž se můžete potkat při čtení aktuálního vydání magazínu Newstream CLUB. Česko má totiž obří potenciál, který se daří čím dál více využívat. Platí to pro investory, globální i lokální firmy, ale také pro tuzemský realitní trh. Jak se na vlně zájmu svézt, poradí letní vydání magazínu.
Na obálce magazínu jsou sourozenci se Sara a Teo Sandevovi, kteří patří ke generaci, která už nemusí volit mezi původem a zemí, kde vyrostla. Ona jde hereckou cestou, on spojuje fotbal, studium a rodinný byznys. Oba ale dobře vědí, že jejich největší výhodou je právě mix českého zázemí a balkánských kořenů.
Aktuální vydání se věnuje právě sázkám na Česko z mnoha pohledů: z pohledu investorů drobných i institucionálních, ale i z pohledu lidí, kteří se snaží zemi posunout dál. K nim patří například Petr Dvořák, který shání soukromé prostředky na spolufinancování stavby nové pražské filharmonie, nebo investor Marek Dospiva.
Česko se také stává čím dál větším lákadlem pro zahraniční firmy, které zde mají vývojová centra. Důvodů je celá řada, ale klíčové jsou pro globální firmy tři věci: vhodná geografická poloha, bezpečnost, a hlavně silné technické zázemí, díky kterému tu mohou pracovat na nejpokročilejších inovacích.
To potvrzuje například šéf globální technologické společnosti Everpure Charlie Giancarlo, který působil v největších firmách světa, stál u zrodu internetu a nyní se věnuje datovým úložištím. Rozhovor s ním také přináší letní vydání magazínu Newstream CLUB.
A rostoucí zájem nadnárodních firem o možnost působit v Česku potvrzuje také Tomáš Partsch z CTP, který vysvětluje, jak se z Brna stává evropské Silicon Valley.
Dvanácté vydání čtvrtletníku Newstream CLUB je v prodeji, distribuci zajišťuje Send. Digitální verzi magazínu lze zakoupit přímo na newstream.cz.
