OBRAZEM: Nadšenci zrekonstruovali řopík u Liberce, má i původní výzbroj včetně kulometů
Do původní podoby z roku 1938 zrekonstruovali loni nadšenci v Krásné Studánce na okraji Liberce objekt lehkého opevnění zvaný řopík. Je v něm i původní výzbroj včetně kulometů. V libereckém regionu jde zřejmě o jediné takové muzeum. Dovnitř se zájemci dostanou jen několikrát do roka.
„Bunkr chceme otvírat vždy, když bude nějaké výročí Československé republiky,“ řekl majitel Bunkru Studánka Petr Strnad. Tentokrát to bylo k výročí konce II. světové války.
Objekt lehkého opevnění na Novoveském vrchu nedaleko Mníšku získal Strnad od české armády loni v lednu, byl ve zdevastovaném stavu. „Nebylo v něm vůbec nic. Co nerozkradli Němci za války, tak doničili naši spoluobčané a sběrači kovů,“ uvedl Strnad. Konstrukce bunkru ale byla i 85 let od postavení v dobrém stavu. „Je to obrovský kus betonu, osmdesát centimetrů zdi, metr strop, takže to jde jenom odstřelit,“ řekl jeho majitel.
FOTOGALERIE: Prohlédněte si zrekonstruovaný řopík v Krásné Studánce na okraji Liberce
Nejprve museli lidé podílející se na rekonstrukci odstranit náletové dřeviny, které rostly na stropě bunkru i v jeho okolí. Poté celý objekt očistili od mechu a natřeli kamufláží používanou v roce 1938. „A následně se přistoupilo k rekonstrukci vnitřku, což znamená nové bednění a komplet vyzbrojení. Máme tam dobové zbraně, takže je tam těžký kulomet vzor 37, lehký kulomet sedmatřicítka, nějaké samopaly, pušky, pistole, granáty,“ dodal. Podle něj jde o originální zbraně, které jsou ale znehodnocené, tedy nefunkční.
Už v dubnu Ministerstvo obrany nabídne další bezmála čtyři desítky řopíků, do konce roku pak dalších třicet. Cena za jeden se odvíjí jak od stavu objektu, tak i lokality.
Ministerstvo obrany chystá další vlnu odprodeje řopíků. Kde a za kolik?
Reality
I když už bunkr jako muzeum funguje, jeho obnova bude pokračovat. „To je nekončící práce. Zrovna pracujeme na výrobě strakonických lafet, protože ty se už se nedají sehnat,“ řekl Strnad. Dříve šlo o ruční výrobu. „Dneska už to samozřejmě nikdo neumí,“ dodal. K výrobě lafet, což je zařízení k upevnění zbraně, používají obráběcí stroje.
FOTOGALERIE: Jaké řopíky lze koupit?
Řopíky vznikaly koncem 30. let minulého století jako součást pohraničního opevnění. Název získaly ze zkratky ŘOP, jež označovalo Ředitelství opevňovacích prací, které výstavbu opevnění řídilo. Jde o malé železobetonové pevnosti opatřené střílnami a pancéřovými dveřmi. „Tyto objekty byly primárně určeny k zastavení nebo pozastavení nepřítele a aby vojska v zadních liniích mohla dále ustupovat,“ uvedl Strnad.
Řopík na Novoveském vrchu byl určen k ochraně studáneckého údolí, kudy vedla přístupová cesta na Liberec. Stísněný prostor tohoto bunkru byl určený pro sedm vojáků. Velitele, dva střelce a dva jejich pomocníky, obsluhu periskopu a obsluhu ventilátoru, který byl potřeba pro vhánění čerstvého vzduchu. Jinak hrozilo, že by se osádka řopíku udusila zplodinami vzniklých při střelbě.
Vychází podzimní Realitní Club
Vychází nové podzimní číslo magazínu Realitní Club. Společným jmenovatelem čísla jsou investice. Nejen ty finanční, ale také investice do kvalitního návrhu, dobré lokality a dlouhodobě fungujícího města.
Na obálce jsou architekti Jaroslav Wertig a Boris Redčenkov ze studia A69. V titulním rozhovoru upozorňují na paradox současného bydlení, kdy se z bytů stále častěji stává investiční produkt a prodejní metry mohou dostávat přednost před kvalitou každodenního života.
O byznysu kolem kulturních nemovitostí mluví Albert Čuba, zakladatel ostravského Divadla Mír. V rozhovoru popisuje, jak kolem kultury vybudoval fungující podnikatelský model a proč už jsou banky ochotné financovat i divadelní nemovitosti.
O největších developerských investicích mluví v magazínu Rudolf Vacek, šéf Penta Real Estate. Popisuje proměnu pražských brownfieldů, budoucnost Bubnů i projekty na Florenci, Budějovické nebo Vítězném náměstí.
Hlavní téma čísla se vrací také k nejtradičnější české realitní investici – bytu na pronájem. Češi totiž dál považují nemovitosti za jednu z nejjistějších cest, jak dlouhodobě uložit peníze. Jenže investiční byt už není automat na peníze. Ceny výrazně vzrostly, financování je dražší a čistý výnos z nájemného se u běžného bytu často pohybuje jen kolem tří procent. Do výsledku navíc stále více promlouvají náklady na opravy, kvalita domu, správa, nájemníci i přísnější podmínky financování.
„Doba, kdy byl investiční byt téměř automaticky dobrou investicí, končí. Dnes mnohem víc rozhoduje kvalita, lokalita a dlouhodobá udržitelnost projektu. Právě na to se nové číslo Realitního Clubu dívá z pohledu architektů, developerů i investorů,“ říká Petra Nehasilová, šéfredaktorka magazínu Realitní Club.
Magazín Realitní CLUB. Digitální verzi magazínu si můžete objednat na stránkách newstream.cz, distribuci tištěného magazínu zajišťuje Send.
